Vesmírný hon na vlasatice

Podivné objekty s ohonem, které mnohdy byly vidět i za denního světla, měly podle pověstí přinášet neštěstí a zmar. Dnešní věda už ví, že vlasatice jsou naprosto běžnými obyvateli sluneční soustavy. Skoro by se chtělo říci neškodnými, avšak případná srážka Země s kometou by ve svých důsledcích dala za pravdu našim předkům…
Pochopitelně, že komety zajímaly astronomy od počátku pozorování veškerých dějů na obloze. Pozorovali je už čínští astronomové, zabýval se jimi řecký filozof Aristoteles. Ten se v nich však velmi zmýlil, když je považoval za pouhé atmosférické jevy.
Jeho pohled přitom v evropském prostředí přetrval staletí a až v novověku se začal ukazovat jako neudržitelný.

Postupem času lidé začali do tajemství komet pronikat. Kosmické vlasatice jsou tvořeny především ledem, zmrzlým oxidem uhličitým a metanem, přičemž nad vším se vytvářejí vrstvy prachu.
Jejich porodnice je pravděpodobně v Oortově oblaku, který tvoří vnější hranici sluneční soustavy. Existenci tohoto oblaku vědci spíše předpokládají, než že by o něm měli důkazy, každopádně, od Slunce by měl být vzdálen až jeden světelný rok.
Působením gravitačních mechanismů se tu a tam některá z komet vydá na obhlídku oblastí, které leží blíže Slunci. Jak se k němu blíží, vytvářejí se charakteristické ohony.
Jeden z nich míří vždy směrem od Slunce bez ohledu na to, jestli se k němu kometa blíží či se vzdaluje. Ten je tvořen prachem a jeho směr ovlivňuje sluneční vítr.
Druhý ohon tvoří elektricky nabité částice a na rozdíl od prachového září vlastním světlem. Nemíří vždy směrem od Slunce a ve srovnání s prachovým bývá obvykle slabší a zabarvený nejčastěji do modra.

Astronomové se však nespokojili jen s pozorováním komet pomocí teleskopů. Již v roce 1978 byla vypuštěna sonda ICE, která jako první zaznamenala blízký průlet kolem některého z těchto zvláštních objektů.
O sedm let později byla pomocí gravitačních sil Měsíce navedena na dráhu, jež ji přivedla do blízkosti komety P/Giacobini-Zinner. Nejmenšíhzo přiblížení dosáhla 11. září 1985, kdy prolétla ve vzdálenosti 7 800 km od jádra komety.
O rok později se k jedné z nejznámějších komet, k té Halleyově, přiblížily i dvě sovětské sondy Vega. Halleyova kometa se k Zemi vrací jednou za 75 až 76 let a její návštěvy našich končin tehdy využila i evropská sonda Giotto.
Ten samý aparát pak v roce 1992 proletěl ve dvousetkilometrové vzdálenosti okolo komety Grigg-Skjellerup. Poté se uskutečnilo ještě několik dalších cest ke kometě, včetně té, kdy družice Deep Impact vystřelila na kometu 9P/Tempel 1 projektil. Ten uvolnil do okolí množství materiálu, a badatelé tak měli možnost podrobněji prozkoumat vnitřní složení komet.
Jednou ze dvou nejvýznamnějších misí ke kometám byla ta, v níž hlavní roli hrála sonda Stardust. Ta se na svou cestu vydala v únoru 1999. Po téměř sedmi letech, poté co zvládla uletět téměř 4,7 miliardy kilometrů, se v lednu 2006 vrátila zpět k Zemi. Nesla přitom velmi vzácný náklad uložený v kontejneru, který byl při průletu kolem naší planety vypuštěn do atmosféry.
V pouzdru byl kometární prach, který Stardust zachytil a přivezl vědcům ke zkoumání. Mezi tisíci zrnky byly dokonce objeveny vzorky, jejichž původ je třeba hledat v mezihvězdném prostoru. Kromě toho byla v prachu detekována i aminokyselina glycin.
„Objev glycinu na kometě podporuje domněnku, že základní stavební kameny života jsou ve vesmíru běžné a že život v kosmu může být celkem běžný než vzácný,“ řekl tehdy Carl Pilcher z NASA.

K historické události došlo 12. listopadu 2014, když člověkem vyrobený přístroj vůbec poprvé na kometě přistál.
Byl to evropský modul Philae, který byl součástí sondy Rosetta zkoumající kometu Čurjumov/Gerasimenková. Chudák Philae sice dosedl poněkud nakřivo a spojení s ním bylo záhy ztraceno, protože neměl dostatečný přísun sluneční energie, avšak i přesto šlo o obrovský úspěch. Ono přistát na objektu s nízkou gravitací, kdy dosednutí bylo doprovázeno několika odrazy a následnými skoky, nebyla žádná legrace.
Mise sondy Rosetta podstatně rozšířila naše vědomosti o kometách. Přístroje zjistily, že na vlasaticích je přítomen i molekulární kyslík. To znamená, že kyslík zde byl již v době, kdy se komety formovaly.
Dlouhou dobu se také předpokládalo, že vodu na Zemi mohly přinést právě komety. Avšak voda, kterou se může kometa Čurjumov/Gerasimenková chlubit, je jiná než ta pozemská. Má totiž odlišné izotopické složení. Podíl těžké vody, tedy vody, jejíž molekuly obsahují místo obou atomů vodíku jeho izotop deuterium, je zde vyšší. Ne, že by taková voda na Zemi neexistovala, ale je jí jen malé množství.
Rosetta také identifikovala pět základních oblastí: pokryté prachem, pokryté křehkými strukturami s prohlubněmi a kruhovými útvary, rozměrné prohlubně, hladké oblasti a skalám podobné povrchy. 30. září 2016 pak Rosetta ukončila svou misi pádem na objekt svého zájmu, přičemž ještě stačila odeslat snímky ve vysokém rozlišení.

Rubriky:  Kosmonautika Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Poslední výdech umírající hvězdy

Poslední výdech umírající hvězdy

Slabá záře planetární mlhoviny ESO 577-24 je pozorovatelná pouze asi 10...
Marketingu už se nevyhne ani vesmír. Rusové se chystají umístit reklamu na oběžnou dráhu

Marketingu už se nevyhne ani vesmír....

Ruská společnost StartRocket vzbudila na počátku ledna velký rozruch...
Lákadlo pro vědce: zahalená Venuše

Lákadlo pro vědce: zahalená Venuše

Byť je Venuše naším nejbližším planetárním sousedem, stojí v...
Ruský teleskop odmítá komunikovat s řídícím střediskem

Ruský teleskop odmítá komunikovat s...

Jediný ruský radioteleskop na oběžné dráze Spektr-R odmítá reagovat na...
Objeven dosud nejjasnější kvasar

Objeven dosud nejjasnější kvasar

Hubbleův teleskop je sice jž dědeček, přesto i nadále prozkoumává vzdálená...
Grónské ledovce netají, že tají

Grónské ledovce netají, že tají

Výzkum využívající 25 let družicových dat shromážděných v ESA ukazuje, že...
Čeští badatelé objevili nový druh černé díry.

Čeští badatelé objevili nový druh...

Čtyřčlenné skupině českých vědců z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity...
New Horizons hlásí průlet kolem planetky Ultima Thule

New Horizons hlásí průlet kolem...

Sonda New Horizons, která je na cestě vesmírem již třináctým rokem,...
Evropská mise hledající exoplanety bude zahájena na podzim

Evropská mise hledající...

Mise CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) se do vesmíru...
Hvězdný tanec s nepřítelem

Hvězdný tanec s nepřítelem

Během testování nového subsystému ZIMPOL pro přístroj SPHERE, který je určen ke...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Evropu šokovaly výstřelky prince Citróna!

Evropu šokovaly výstřelky prince...

Prostí poddaní stejně jako ministři k němu vzhlížejí s velkými nadějemi....
Je obezita nemocí těla, nebo duše?

Je obezita nemocí těla, nebo duše?

Obezita je závažné onemocnění, které významně zkracuje délku života. Počet...
Připravil pizzu Margheritu pekař na počest královny?

Připravil pizzu Margheritu pekař...

Rajčata, bazalka a mozzarella. Naprosto jednoduchá, ale zároveň geniální...
Jaderná bomba v podobě podzemní miny: Ke své funkčnosti potřebovala živá kuřata!

Jaderná bomba v podobě podzemní miny:...

Jaderná bomba v podobě podzemní miny? Už takový nápad zní sám o sobě šíleně....
Subkultury: Život s černou patkou, bradkou nebo na drogách?

Subkultury: Život s černou...

„Tak na blázny. Ztracené existence. Rebely. Potížisty. Na ty, co nezapadají...
VIDEO: TOP 10 podivné vánoční zvyky ve světě

VIDEO: TOP 10 podivné vánoční...

Pokud vám přijde nějaký zvyk, který se provádí u...
Nejloupeživější piráti všech dob: Kdo si nejvíc nahrabal?

Nejloupeživější piráti všech dob:...

Skuteční piráti nemívali dřevěnou nohu, na rameni jim neseděl papoušek,...
Přehledně: Šílené konspirační teorie ze světa slavných

Přehledně: Šílené konspirační...

Slyšeli jste už o tom, že zpěvačka Avril Lavigne...
VIDEO: TOP 5 nejšílenějších sbírek na světě

VIDEO: TOP 5 nejšílenějších sbírek...

Každý z nás v mládí někdy něco sbíral – hodně...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.