X

Kdo je na světě nejsdílenější?

V roce 2014 proběhla zahraničními médii zpráva o selfitidě (selfitis). Psychické poruše, která je definovaná chorobným pořizováním selfíček a jejich přehnaným sdílením na sociálních sítích. Později se ukázalo, že šlo o „novinářskou kachnu“, která měla upozornit na problematiku spojenou s tímto fenoménem.

Vynalezl Paul McCartney selfie?                                                                                        Zdroj: youtube

Na základě této události se výzkumníci z britské Nottingham Trent University (NTU) spolu s odborníky z indické školy managementu TSM pustili do skutečného výzkumu a definovali šest motivačních faktorů, s jejichž pomocí sestavili stupnici chování při selfitidě.  Ano i trefný název psychické poruše, teď již potvrzené odborníky, zůstal.

Stupnice chování má pomoci posoudit, jak těžce je člověk tímto stavem zasažen. Doktor Mark Griffiths, významný odborník na závislostní chování na NTU spolu s kolegy definoval hraniční, akutní a chronický stupeň. Ten nejzávažnější – chronický stupeň, je definován jako neustálé nutkání k pořizování selfíček a jejich následné sdílení na sociálních sítích, a to více než 6 x za den.

Nezáviděníhodné prvenství

Výzkum probíhal v Indii, v zemi kde je nejvíce uživatelů facebooku. Indie také bohužel drží světový rekord ve smrtelných nehodách při snaze pořídit si fotografii sebe sama. Výzkum probíhal na 400 dobrovolnících. Závěry byly zveřejněny v odborném mezinárodním časopise zabývajícím se psychickým zdravím – International Journal of Mental Health and Addiction.

Jedinci, kteří trpí selfitidou mají obvykle problémy se sebedůvěrou. Podle výzkumu chtějí focením a následným sdílením upevňovat pozici ve skupině, cítit s ní sounáležitost, vytvářet si vzpomínky a také se prosadit ve společnosti. Jenže, jak je patrné například z Indie, někdy u toho může jít i o život.

Kritické hlasy

Sir Simon Wessely, profesor psychiatrie na King’s College v Londýně vidí tento výzkum pouze jako možnost se zviditelnit a existenci selfitidy odmítá. Výzkum sám označuje za “akademické selfie”.