X

Čeští vědci zkoumali původce spavé nemoci

Nejnovější práce parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a jejich zahraničních kolegů přináší další díl do skládanky o evoluci parazitismu. V článku vydaném v  prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences popisují, jak mohl vzniknout parazitický způsob života u bičíkovce Paratrypanosoma confusum. 

Foto: trypanozóma – MUDr. Miroslav Förstl a MVDr. Zuzana Čermáková

Ten se evolučně nachází na pomezí volně žijících a parazitických bičíkovců a který je nejbližším předchůdcem trypanosomy – původce spavé nemoci – a dalších parazitů způsobujících vážné nemoci u lidí. Parazitologové díky určení pořadí bází v celém genomu společně s analýzou buněčné ultrastruktury určili, jak je buněčný povrch a metabolismus  adaptovaný na parazitismus.

Být parazitem

Díky tomu mohli prokázat, že některé znaky popsané u lidských trypanosom vznikly důsledkem zjednodušení genomu (veškerá genetická informace uložená v DNA) a rozrůznění bílkovin na povrchu buňky. Při svém přizpůsobování k parazitickému způsobu života ztratil studovaný bičíkovec velké množství enzymů nutných ke zpracování složitých látek, ale zároveň získal nové povrchové bílkoviny, nutné k získávání živin z hostitele. Výsledek výzkumu přináší nový pohled na problematiku lidských patogenů, který pomůže milionům nakažených lidí ročně a do budoucna může odlehčit rozpočtu na jejich léčbu.

Evoluční rozcestník

Tento bičíkovec tvoří nejranější vývojovou větev velmi rozmanitých parazitů, jež zahrnuje trypanosomy a leishmánie způsobující spavou nemoc v Africe, Chagasovu chorobu v Jižní Americe a  leishmaniózu ve většině tropických zemí. Jedinečná evoluční pozice mezi volně žijícími prvoky z řádu bodonidů a parazitickými trypanosomami dělá z Paratrypanosomy confusum unikátní druh pro studium vzniku parazitismu.