X

První česká neuroprotéza slaví 30 let

Na počátku medicínského objevu, který jen v České republice zachránil sluch tisícovce pacientů, byla láska. Když tříměsíční dcera technika tehdejší Československé akademie věd Jana Hrubého přišla o sluch, otec pro ni společně s lékaři kliniky ORL 1.

LF UK vyvinul vlastní kochleární implantát.

Letos uběhlo od jeho implantace v ČR již třicet let.  

Foto: ilustrační foto 1. LF UK

Historie současné Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1.

Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole začala již před 125 lety, kdy se z čistě německé kliniky ORL vymezilo malé pracoviště profesora Emiliána Kaufmana.

V roce 1892 tak vznikla tehdejší Česká otiatrická klinika, pro niž byla ve Všeobecné nemocnici vyčleněna jedna vyšetřovna a 10 lůžek. „Jaké operace se tehdy prováděly, dnes už přesně nevíme.

Ale klinika se úplně původně jmenovala Otiatrická – tedy první, co se v rámci ORL osamostatnilo od chirurgie, byla operativa ucha.

Zřejmě šlo především o myringoplastiky, tedy obnovení funkce bubínku,“ říká současný přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole profesor Jan Plzák. Klinika jako první v Česku provedla endoskopické operace paranazálních dutin (vedlejší dutiny nosní) a zavedla endoskopický přístup do chirurgie baze lební.

Šikovné české ručičky

Dalšího významného prvenství dosáhla klinika ORL v roce 1987. Letos je to třicet let, co tehdejšího přednostu profesora Jana Betku a asistenta Jaroslava Valvodu, oslovil otec tříměsíční dcerky, která po meningitidě přišla o sluch.

Byl to technik tehdejší Československé akademie věd docent Jaroslav Hrubý a věděl, že ve světě existuje možnost návratu sluchu pomocí kochleární implantace.

Proběhla již v roce 1961, bohužel ale v USA a za komunistického režimu nebylo možné odtud kochleární implantát přivézt.

A tak Jaroslav Hrubý vyvinul první českou originální neuroprotézu – kochleární implantát – spolu s lékaři, a ti jej v roce 1987 voperovali prvnímu českému pacientovi. Dcera pana Hrubého kochleární implantát nakonec paradoxně nedostala.

V době, kdy jí mohl pomoci, nebyl ještě k dispozici.

Geniální mozek

Do vnitřního ucha v hlemýždi, kde jsou uloženy smyslové buňky, je zaveden elektrodový svazek (drátek), který elektrickým stimulem buňky povzbudí, aby sluchovým nervem přenesly informaci do mozkové kůry.

Jak ale například dítě, které nikdy neslyšelo řeč, dokáže shluku zvuků porozumět a naučí se i bez odezírání mluvit? Odpovědí je mozek a jeho plasticita.

„Nedávná konference přinesla zajímavou výpověď pacienta, který po meningitidě naráz ohluchl a po kochleární implantaci znovu začal slyšet. Kochleární implantát nikdy nedosáhne dokonalosti lidského ucha.

Když se jeho implantát zapnul, pacient vnímal zvuky, které nebyly podobné ničemu, co kdy dřív slyšel.

Během několika dní ale začal rozumět mluveným zvukům, protože mozková kůra si začala zvuky překládat tak, aby v mozku člověku vzniklo nové schéma, které zvuky přeloží do řeči.

Pacient nyní svůj sluch hodnotí tak, že slyší, jako slyšel před jeho ztrátou,“ popsal profesor Plzák schopnosti mozku najít člověku novou cestu k řeči.

Jak sám dodává, i po dvaceti letech, co se chirurgii hlavy a krku věnuje, ho stále udivuje, jak mozek funguje.

Ilustrační schéma: Medel

 

Sociální izolace

Ztráta sluchu je, například v rámci hodnocení invalidity, významnější než ztráta zraku. Plně neslyšící člověk je komunikačně vyřazen ze společnosti, nemá kontrolu, nemůže sám mluvit.

Lékaři se setkávají s případy, kdy je náhlá ztráta sluchu pro pacienty tak strašná, že uvažují o sebevraždě. Kochleární implantace je přitom účinným řešením, díky němuž dnes v ČR slyší tisíc pacientů včetně dětí, kterým se začaly přístroje voperovávat v roce 1993.

Apel odborníků

Počet hluchých pacientů, kterým implantace vrátí sluch, by mohl být dvojnásobný. „Odhadujeme to podle Německa. Poměr počtu obyvatel a tamních zaimplantovaných je oproti ČR dvojnásobný.

Jediný důvod, proč tomu tak není i u nás, je ve vyhledání pacientů. Vedeme třicetiletý informační boj.

Odborná i laická veřejnost by měla vědět, že pokud už pacientovi nepomáhá sluchadlo, měl by být odeslán ke konzultaci do implantačních center a léčen kochleární implantací,“ podotýká Jan Plzák. Lékaři také usilují o to, aby byl v ČR legislativně ukotven a centrálně organizován screening sluchu novorozenců.

U dětí je žádoucí a v současné době jej iniciuje Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP. Vyšetření funkcí vnitřního ucha, které může provést vyškolená pediatrická sestra novorozeneckého oddělení, by léčbu dětí s poruchou či ztrátou sluchu urychlilo a zlepšilo.