Kterak metr poslal sáhy do muzea

Dálniční ukazatel jasně říká, že z Prahy do Plzně je to po dálnici 92 kilometrů. A žádného řidiče nenapadne se nad touto informací podivovat. Proč ale na cedulích nesvítí, že ona vzdálenost činí třeba 51 kilosáhů nebo 153 kiloloktů?
Je to proto, že v českých zemích se již od roku 1876 používá metrická soustava. „Základem řádné míry a váhy jest metr, který je jedničkou míry na délku; z něho se odvádějí jedničky plochomíry a tělomíry,“ pravilo se v zákoně, který zavedení metrického systému nařizoval. A tak veškeré sáhy, střevíce, lokte, brázdy, míle, lány či postavy vzaly definitivně za své…

Měření je staré jako lidstvo samo. A jak se na různých místech planety začaly rozvíjet prastaré civilizace, tak vznikaly různé systémy mír a vah. To však při dálkovém obchodu mohlo přinášet nemalé problémy. Vlastně nejen při něm. I různá trhoviště v jednom městě používala různá měření. Ve středověku pak v měrných systémech panoval naprostý chaos, je tedy téměř zázrak, že právě v té době vznikalo v Evropě nejvíce měst.
Jednotky míry v těchto dobách vycházely především z částí či z pohybu lidského těla. To už naznačují samotné názvy, jako stopa, dlaň, krok nebo loket. Dvaceticentimetrová píď je odvozena od rozpětí konců roztažených prstů ruky, palce a malíčku. Ovšem nejen ruce či nohy byly inspirací pro tvůrce jednotek pro měření.
Pro indické hinduisty jí může být i jejich posvátné zvíře. Jednou z místních měr je vzdálenost, na jakou je slyšet kravské bučení. Evangelíci na Islandu pro změnu měřili vzdálenost podle toho, za jak dlouho odříkají při svižné chůzi jednu modlitbu.
Samozřejmě, že i středověká státní správa se snažila o sjednocení měr a vah. V Čechách tuto myšlenku podporovali například Václav I. či Přemysl Otakar II. Ten mimo jiné zavedl českou míli (7,5 km), sáh (1,8 m), pražský loket (0,6 m) nebo zemský provazec o délce pětadvaceti metrů. Jakmile však obchodník přejel hranice a ocitl se v jiné části Svaté říše římské, problém byl opět na světě. Ovšem ani v samotných českých krajích se unifikace jednotek nedařila. Poprvé k ní reálně došlo až za rakouské monarchie v roce 1853, kdy země začala povinně užívat dolnorakouské míry.
V té době však již byla na světě jednotka, která se chystala na své vítězné tažení světem. V roce 1789 Evropou otřásla francouzská revoluce. Původně bohulibé myšlenky o rovnosti a svobodě mnohde později přerostly v krvavý teror, avšak ještě v roce 1790 se mohlo zdát, že Francie je na cestě ke svobodné společnosti.
Právě tehdy se sešli francouzští akademici, aby se poradili, jak naložit s měrnými systémy. Tak vznikl metr, který byl definován jako délka jedné čtyřicetimiliontiny délky zemského poledníku procházejícího Paříží. Později se však toto vymezení ukázalo jako nepřesné, tudíž došlo k předefinování metru jako vzdálenosti, jíž světlo ve vakuu urazí za určitý čas. Název metr navrhnul významný francouzský matematik a astronom Jean Ch. Borda (1733–1799). Odvodil jej z řeckého slova „metron“, což v českém překladu znamená míru nebo měřidlo. Názvy dekadických násobků a dílů vymyslel člen Mezinárodní metrologické komise Holanďan Jean Henri van Swinden (1746–1823).

Metr však nezůstal sám. K němu se přidal i cadil, který byl definován jako kilogram, tedy jeden krychlový decimetr vody při teplotě čtyř stupňů Celsia. Pojem cadil později vytlačil termín litr pocházející z řečtiny. Zákon o využívání metrického systému ve Francii vešel v platnost v roce 1795. Akademici zatím nechali nejdříve z mosazi a později ze slitiny iridia a platiny vyrobit prototyp metru.
Metrická soustava se z počátku prosazovala obtížně a ani ve Francii to z počátku neměla jednoduché. Napoleon Bonaparte, který se k moci dostal v obtížné porevoluční době v roce 1812, znovu povolil užívání starých jednotek. O pětadvacet let později však francouzský parlament nechal opět zavést metrický systém s platností od roku 1840.
Soustava s metrem v hlavní úloze se ukazovala jako velmi praktická, proto k ní postupně přistupovaly i další státy. V roce 1870 se v Paříži poprvé sešla metrová komise a o pět let později 17 států podepsalo metrickou konvenci, v níž se zavázaly zavést novou soustavu jednotek délky, obsahu a objemu. Součástí dohody byl i vznik Mezinárodního úřadu pro váhy a míry (BIPM) se sídlem v Sévres u Paříže, který uchovává původní etalony měr a měřicích přístrojů a dovoluje jejich porovnávání s národními etalony.
Mezi signatáři dohody bylo i Rakousko-Uhersko, jehož součástí české kraje tehdy byly, takže i v nich se od 1. ledna 1876 povinně přešlo na měření v metrech. Ty se zde ujaly a v roce 1922 se již pod metrickou konvencí objevil podpis Československé republiky.
Vyvrcholením sjednocování bylo přijetí Mezinárodní soustavy jednotek SI (Systéme International d’Unités) v roce 1960. Systém SI přijaly téměř všechny státy světa, a tak 95 % světové populace v současnosti používá metrický systém.
Že by však metr byl jednoznačným globálním vládcem, to se nedá říci ani dnes. Američané, Britové, Irové či Australané stále nedají dopustit na své míle a stopy. Ba co víc, Celsius je zde mnohdy bit Fahrenheitem, a kolik stojí litr benzínu, si musí našinec přepočítávat z galonů. Britové oficiálně přešli na metrickou soustavu v roce 2000, ale v této spíše konzervativní zemi mají míle stále silnou pozici. Podobná situace je i v Kanadě nebo v Austrálii.
A Američané? Ti metry nepřijali dodnes a drží se svých stop, liber a mil. Což se ovšem může i tvrdě vymstít. Například v roce 1999 řídící středisko NASA s napětím přihlíželo, jak se sonda Mars Climate Orbiter přibližuje k rudé planetě. Aparát se však náhle odmlčel a již se neozval. Příčina ztráty družice za 100 milionů dolarů byla těžko uvěřitelná. Zatímco software dodaný společností Lockheed Martin počítal celkový impuls dodaný tryskami sondy v imperiálních jednotkách, tedy v palcích a stopách, tak software pro výpočet trajektorie dodaný NASA očekával tato data v jednotkách SI. Tak se stalo, že sonda sestoupila až do hlubších vrstev marsovské atmosféry. A ta, ač je mnohem řidší než ta zemská, sondu stačila zcela sežehnout…

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Tank Karrar vyrazí do akce ještě v letošním roce

Tank Karrar vyrazí do akce ještě v...

Podle dostupných informací by se mělo jednat o velmi účinnou zbraň,...
Věda a sport: Odborníci se ptali na vítěze fotbalového MS umělé inteligence

Věda a sport: Odborníci se ptali na...

Celý projekt je výsledkem spolupráce belgických a německých vědců, kteří...
Oficiální rozloučení se Stephenem Hawkingem

Oficiální rozloučení se...

Pietní akce uložení jeho popela proběhne dnes ve Westminsterském...
Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
Zdroj nepřátelské palby zvládne najít zbraňový senzor PEARL

Zdroj nepřátelské palby zvládne...

Tento nový, přenosný systém lze nainstalovat na ruční zbraň. Výhodou je,...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Dnešní mládež je hloupější než předchozí generace, zjistili vědci

Dnešní mládež je hloupější než...

Nová studie norských vědců odhalila, že jsou dnešní děti hloupější než...
Rozpoznají drony násilí v davu lidí?

Rozpoznají drony násilí v davu...

Vědcům z anglické univerzity v Cambridge se podařilo najít řešení umělé...
Americká armáda vyvíjí algoritmus vhodného příjmu kofeinu

Americká armáda vyvíjí algoritmus...

Pro většinu lidí není konzumace kávy žádnou vědou a zkrátka si jí dají ve...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Krok ke stálé základně na Měsíci: Cihly z měsíčního prachu

Krok ke stálé základně na Měsíci:...

Evropští výzkumníci vytvořili ze simulovaného měsíčního regolitu pomocí...
Městečko Pyramiden: Opuštěný skanzen socialismu

Městečko Pyramiden: Opuštěný...

Na podzim roku 1998 město Pyramiden na Špicberkách vypadalo, jako by...
Pohledný mladík Elliot Rodger: Vraždění si plánuje několik let!

Pohledný mladík Elliot Rodger:...

Pohledný mladík sedí v autě. Na jeho levou tvář dopadá odpolední...
Ve fastfoodech ve starém Římě se jídlo balilo do fíkového listu

Ve fastfoodech ve starém Římě se...

Mladý Říman Antonius zamíří k thermopoliu na rohu ulice. Teď, na počátku léta roku 200 n. l. ho...
Japonské Kobe: Steak na jedničku s kytičkou

Japonské Kobe: Steak na jedničku...

Před 150 lety ještě v Japonsku masu příliš neholdují, tehdy ale jistý anglický...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.