Tomáš G. Masaryk: Nejen politik, ale i vědec

Jako politik byl často solitér, mnohdy nemalou částí české veřejnosti nevybíravě napadán. I tak dokázal vejít do dějin jako zakladatel moderní československé a české státnosti. Ovšem Tomáš Garrigue Masaryk nebyl zdaleka jen politikem. Od jeho úmrtí právě dnes uplynulo 80 let.
Fakt, že Tomáš Masaryk byl prvním prezidentem Československé republiky, je samozřejmě všeobecně znám. Avšak Masaryk je zároveň i důležitou postavou české vědy. Byl to právě on, kdo položil základy české sociologie.

0

Nauka o společnosti, tedy sociologie, neměla v českých zemích příliš šťastný osud. Etablovala se sice již v 80. letech 19. století, právě díky Masarykovi. Roku 1925 byla založena Česká sociologická společnost a zdálo se, že sociologie je pevně usazena na univerzitách. Tento stav však neměl dlouhého trvání.
V roce 1939 nacisté české vysoké školy zavřeli a ještě během války byla Česká sociologická společnost obviněna z „kulturní špionáže a činnosti nepřátelské Říši“.
Dílo zkázy pak po únorovém převratu dokonali komunisté, když sociologii onálepkovali jako buržoazní pavědu a služku imperialismu.
Sociologický výzkum se začal opět rychleji rozvíjet přibližně v polovině 60. let, kdy mimo jiné vznikl Sociologický ústav Akademie věd. Po srpnové okupaci sovětskými vojsky se sociologie opět dostala do nepřízně mocných a tento stav trval až do revoluce v roce 1989.

1

Těžko říci, co by Masaryk říkal na kotrmelce, které českou sociologii potkaly. Každopádně její základy, které položil, jsou solidní. Masaryk sám nepocházel z bohatých poměrů, přesto vystudoval filozofii na vídeňské univerzitě.
Tento impulzivní, nesmírně vitální a vytrvalý člověk si jako téma své habilitace vybral fenomén sebevražd. V této první monografii Masaryk klade důraz na kulturní a náboženské podmínky vývoje tohoto sociálního jevu a jednu z hlavních příčin vidí ve ztrátě víry.
Zhruba v polovině 80. let 19. století zařadil Masaryk sociologii do oblasti témat svých přednášek na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Studenty seznamoval s díly předních světových sociologů, ať to byl August Comte (1798–1857) nebo Herbert Spencer (1820–1903).
Masarykovi se společnost nejevila ani jako organický celek, ani jako pouhý souhrn jednotlivců. Společnost je v jeho pojetí propojení psychické a organizační, kde není sociální vědomí upřednostněno před individuálním. Zároveň kladl důraz na sociální konsensus, každého člověka považoval za podstatnou autoritu. Společenské instituce, jako je stát nebo národ, jsou tedy v Masarykově podání souhrnem autorit.
Byť nerozpracoval vlastní sociologický systém, jeho přínos českým humanitním vědám je nezanedbatelný. Masarykovo sociologické myšlení se odrazilo i v jeho politické činnosti. Svůj široký rozhled přesahující malé české pískoviště promítl i do děl Česká otázka (1895), Naše nynější krize (1895), Otázka sociální (1898), Problém malého národa (1905) nebo Nesnáze demokracie (1913).

Z hlediska politického vývoje společnosti byl Masaryk optimistou. Byl přesvědčen, že přes všechny nesnáze společnost putuje ke svobodě a k demokracii.
Význam sociologie viděl především v tom, že tato věda pomáhá svobodu upevňovat, stejně tak jako politickou a mravní odpovědnost. „Demokracie, toť diskuze,“ napsal v jednom ze svých děl.
Masaryk diskutoval rád, svými názorovými oponenty byl však mnohdy nevybíravě napadán. Především v době tzv. hilsneriády, kdy se nebál upozornit na nesrovnalosti v procesu s Leopoldem Hilsnerem, obžalovaným z vraždy mladé dívky. Zde se projevil jeho odpor proti nacionalismu a antisemitismu. Čelil výhružkám, mnohdy i ze strany vlastních studentů.
„Zlá kampaň byla ta „hilsneriáda“, když jsem se musel rvát s pověrou o rituální vraždě. Já jsem se zprvu o ten Hilsnerův proces nezajímal, ale přijel za mnou můj bývalý žák z Vídně, spisovatel Sigismund Münz, Moravan, a ten mě přiměl k tomu, že jsem vystoupil,“ řekl později Karlu Čapkovi.
Stejně tak v době, kdy se značná část české společnosti tetelila blahem nad Královédvorským a Zelenohorským rukopisem, neváhal poukázat na to, že jde o podvrhy.
Masarykovo úsilí o vybudování samostatné Československé republiky je všeobecně známo. I když ve svých čtyřiašedesáti letech již mohl užívat důchod, odjel v roce 1914 do exilu, kde postupně získal velkou autoritu a proslulost, což vyvrcholilo pozváním do Bílého domu. Po čtyřech letech se mohl do vlasti triumfálně vrátit, když jej ještě před jeho příjezdem parlament zvolil za prezidenta země.
Přes veškeré politické vytížení nezapomínal ani na vědu. Byl si vědom, že jen vzdělaní občané mohou společnost posunout dál, a tak byl iniciátorem vzniku druhé české univerzity, která našla svůj domov v Brně. Na Masarykovu počest poté tato škola nesla jeho jméno.

2
V roce 1924 spolu s ministrem obchodu USA Herbertem Hooverem, pozdějším americkým prezidentem, převzal záštitu nad „Prvním světovým kongresem o vědeckém řízení“, organizovaným Masarykovou akademií práce.
Jeho nejvýznamnějším publikačním počinem z té doby je Světová revoluce, ve které popsal změny ve světě během první světové války.
Stal se symbolem demokracie a to nejen u nás, vždyť významný filozof Karl Popper jej vyzdvihl společně s Winstonem Churchillem jako nejvýznamnějšího evropského politika 20. století. Masaryk vždy vyznával demokracii, i když při pohledu na její běžné fungování si povzdechl: „Demokracii bychom tedy měli. Teď ještě nějaké ty demokraty.“ Slova, která pro českou společnost platí i v současnosti.

 

 

Rubriky:  Moderní historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Malý muž, který Itálii přivedl do pekel

Malý muž, který Itálii přivedl...

Kultura a vyspělost Apeninského poloostrova byly mnohdy dávány světu za vzor....
Výbuch, o kterém se svět neměl dovědět

Výbuch, o kterém se svět neměl...

„Pracovníci jaderných elektráren, to jsou lidé budoucnosti,” hlásalo...
Jak nasytit svět?

Jak nasytit svět?

Moderní člověk Homo sapiens sapiens se před více než 10 000 lety př. n....
Útěky a vzpoury v továrnách na smrt

Útěky a vzpoury v továrnách na smrt

Jednou z nejšílenějších kapitol dějin lidstva je existence nacistických...
OBRAZEM: Poslední dny Třetí říše

OBRAZEM: Poslední dny Třetí říše

V představách Adolfa Hitlera měla trvat nejméně tisíc let....
Pláč bílé růže: Studentský odboj proti nacismu

Pláč bílé růže: Studentský odboj...

Snad nejznámějším a nejdojemnějším případem odporu mladých lidí proti...
70 let od rudého převratu: Smutný osud třetí republiky

70 let od rudého převratu: Smutný...

Byla to doba nadějí. Pro řadu obyvatel znovuzrozeného Československa byla první tři...
Příběh Jana Janského: když dva dělají totéž, může to být totéž!

Příběh Jana Janského: když dva dělají...

Že krev má čtyři základní skupiny, se děti učí již na základní škole....
Osmdesátá léta v Polsku: Výjimečný stav a krev na ulicích

Osmdesátá léta v Polsku:...

Podobně jako Československo i Polsko si prošlo obdobím bolševické...
Pekingské krveprolití aneb masakr u Brány nebeského klidu

Pekingské krveprolití aneb masakr...

Na počátku měla být tryzna. Avšak ta se poté proměnila v masakr, nad...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Krok ke stálé základně na Měsíci: Cihly z měsíčního prachu

Krok ke stálé základně na Měsíci:...

Evropští výzkumníci vytvořili ze simulovaného měsíčního regolitu pomocí...
Městečko Pyramiden: Opuštěný skanzen socialismu

Městečko Pyramiden: Opuštěný...

Na podzim roku 1998 město Pyramiden na Špicberkách vypadalo, jako by...
Pohledný mladík Elliot Rodger: Vraždění si plánuje několik let!

Pohledný mladík Elliot Rodger:...

Pohledný mladík sedí v autě. Na jeho levou tvář dopadá odpolední...
Ve fastfoodech ve starém Římě se jídlo balilo do fíkového listu

Ve fastfoodech ve starém Římě se...

Mladý Říman Antonius zamíří k thermopoliu na rohu ulice. Teď, na počátku léta roku 200 n. l. ho...
Japonské Kobe: Steak na jedničku s kytičkou

Japonské Kobe: Steak na jedničku...

Před 150 lety ještě v Japonsku masu příliš neholdují, tehdy ale jistý anglický...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.