Medvědi nejsou škodnou zvěří

Medvěd znovu dobývá Evropu. Pro přírodu je to skvělá zpráva, tato nádherná šelma je její neodmyslitelnou součástí. Avšak lidé si mnohdy odvykli žít ve společnosti divokých zvířat a na jejich návrat se dívají s nedůvěrou.

Je nepochybné, že jak medvěd, tak třeba vlk občas nějaké ty škody napáchá. Rozhodně však nejde o krvelačné zrůdy, které z dlouhé chvíle zabíjejí hospodářská zvířata. Šelmy moc dobře vědí, že decimovat svou potenciální kořist se jim v dlouhodobém horizontu nevyplatí.

Navíc, útoky na ovce či na skot pro ně mnohdy bývají zbytečným rizikem.

0

Medvěd je sice šelma, ale zároveň s chutí spořádá téměř vše, na co narazí. Rád si pochutná na malinách, na borůvkách, občas spásá i obyčejnou trávu. Samozřejmě, že jako šelma potřebuje dostatek bílkovin, takže si svůj jídelníček obohatí rybami, malými či středními savci, ale také třeba i hmyzem.

Pro některé medvědy tvoří hmyz dokonce až třetinu jejich živočišné stravy. Chování evropských medvědů a jejich případné konflikty s člověkem pochopitelně zajímá i vědce. Mezinárodní tým badatelů se zaměřil na údaje o hlášených škodách způsobených medvědy v letech 2005–2012 a analyzoval je z hlediska velikosti konkrétní medvědí populace, dostupnosti přirozených zdrojů potravy, převažujícího využití krajiny, existujících opatření cílených na předcházení škodám a také ekonomické prosperity regionu.

1

Zatímco severoameričtí medvědi žijící v otevřených pláních jsou denními živočichy, jejich evropští příbuzní se ve většině přeorientovali na život v noci. Občas se skutečně stane, že zájmy medvěda se zkříží s ekonomickými zájmy člověka.

Studie hledala odpovědi na otázku, zda jsou medvědi opravdu škodnou zvěří, a zda jimi napáchané škody souvisejí s případnými povolenými odstřely. Po celé Evropě je každý rok proplaceno kolem 3000 žádostí o uhrazení škod způsobených medvědy.

Z více než poloviny to jsou škody na hospodářských zvířatech, zejména pak na ovcích. Zhruba 20 % medvědího řádění připadá na včelí úly a zbytek na poškození sadů a polí, ke kterým nejčastěji dochází ve východní a jižní Evropě.

2

Mezi jednotlivými regiony však dochází ke značným rozdílům. Nejvíce žádostí o náhrady pochází z Norska a Francie, kde na jednoho medvěda připadá sedm případů. V Norsku dochází k proplácení škod i přesto, že farmáři nejsou povinni podnikat ochranná opatření.

Jejich ovce se tak v klidu pasou na otevřených loukách mnohdy bez přítomnosti ovčáckých psů. Pokud tak medvěd dostane chuť na jehněčí, těžko mu jeho choutky někdo zatrhne. Naopak v sousedním Švédsku a také na Slovensku jsou preventivní opatření povinná.

Šetření ukázalo, že hospodářské škody způsobené medvědy jsou v obou zemích osmdesátkrát menší než ve zmíněném Norsku. Ve Švédsku se přitom medvědí populace za posledních 20 let ztrojnásobila. Tam, kde jsou medvědi v obdobích nedostatku přikrmováni, jsou ekonomické újmy rovněž menší.

Je pochopitelné, že nasycený medvěd nebude mít potřebu riskovat a přibližovat se k lidem. Tento postup bývá praktikován spíše ve východní Evropě, kde jsou zkušenosti se soužitím s medvědy přece jen vyšší než ve zbytku starého kontinentu.

3

Z výzkumu je rovněž patrné, že úředně povolený odstřel medvědů automaticky nevede k nižším škodám. Výjimku tvoří pouze újmy na včelstvech. To je dáno tím, že někteří jedinci jsou zvyklí chodit do blízkosti lidských obydlí a vybírat úly.

Právě oni jsou pak první na mušce případných lovců. Opatrnější medvědi se domácím včelám raději vyhýbají. V zemích, kde existuje intenzivní zemědělství, jsou přitom medvědy způsobené hospodářské škody velmi nízké.

4

Autoři studie upozorňují, že četnost škod způsobených medvědy závisí na souhře mnoha faktorů zahrnujících různá pravidla pro vyplácení náhrad za škody, způsob využití krajiny i opatření na kontrolu medvědí populace.

Výsledky jejich práce ukazují, že soužití člověka a medvěda je možné i bez toho, aby docházelo ke zbytečným konfliktům. Nejdůležitější jsou v tomto ohledu preventivní opatření a vyplácení náhrad za škody.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Panda proti pandě

Panda proti pandě

Černobílé pandy jsou mezi zoology velice oblíbeným cílem a pozorování...
Katastrofa klepe na dveře

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického filmu? I to může hrozit,...
Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...
Slunatec nádherný se náležitě představil

Slunatec nádherný se náležitě...

Ačkoliv měří sice jen něco málo přes 40 centimetrů a jeho hmotnost dosahuje...
Jak si plave robodelfín?

Jak si plave robodelfín?

Plavání s živými delfíny již dnes není nic výjimečného, v době, kdy...
Želvušky pod ochranou

Želvušky pod ochranou

Co do velikosti jsou bezobratlé želvušky (Tardigrada) skutečně malými tvory –...
Podařilo se jim poprvé získat DNA

Podařilo se jim poprvé získat DNA

Vědci mohou slavit, vůbec poprvé se jim totiž podařilo získat DNA hmyzu, jenž...
V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech

V lesích jižní Moravy je víc...

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti....
Čeští vědci varují: Kanál Dunaj-Odra-Labe je projektem plným rizik

Čeští vědci varují: Kanál...

Dva rektoři, dvanáct děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult),...
Dobré zprávy z Austrálie: Tasmánských čertů ve volné přírodě přibývá

Dobré zprávy z Austrálie: Tasmánských...

Ďáblovi medvědovitému neboli tasmánskému čertovi zřejmě svítá na lepší časy....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vatikánské zahrady: Rajská oáza nejenom pro papeže

Vatikánské zahrady: Rajská oáza...

V idylickém pásu zeleně uprostřed městského shonu, který se dělí na několik...
Čtyři je málo, nebo moc? Kolik je skutečně ročních období?

Čtyři je málo, nebo moc? Kolik je...

Jaro, léto, podzim, zima. Kolik má rok období, spočítá každé malé dítě....
Vrazi vlastních dětí: Kteří panovníci si potřísnili ruce krví svých potomků?

Vrazi vlastních dětí: Kteří panovníci...

Vládli přísně a jejich krutost se často projevovala i ve vztahu k vlastním...
Nejdivnější parfémy: Vůně starých knih a další

Nejdivnější parfémy: Vůně starých...

Asi každý z nás má svůj oblíbený parfém, ke kterému se stále vrací. Na...
Jak slavný Řím ovládl Středomoří? Zpočátku neměl téměř žádné loďstvo!

Jak slavný Řím ovládl Středomoří?...

Starověká římská říše byla přeborníkem v mnoha odvětvích včetně toho vojenského....
Jak vypadala první cesta do vesmíru?

Jak vypadala první cesta do...

Do vesmíru se podívalo už několik stovek mužů a žen. Do dějin se...
Indický vrah miminek žádal u výslechu o sušenky!

Indický vrah miminek žádal u...

Je všední den roku 2007 a indická vesnice Musahri je na nohou. Lidé se ve...
Čím Tomáš Baťa děsil komunisty?

Čím Tomáš Baťa děsil komunisty?

„Když mi bylo šest let, počal jsem vyráběti boty z kožených bezcenných odřezků na...
Může za vyhynutí dinosaurů nedostatek samiček, nebo tělesné deformace?

Může za vyhynutí dinosaurů...

Dinosauří populace dostala asi před 66 miliony lety ránu, ze které se již nikdy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.