X

Nový výzkum: Češi jsou ke změnám otevření, aktivně je však nevyhledávají

V červenci 2015 proběhlo dotazníkové šetření Bayer barometr s cílem zjistit postoj Čechů k inovacím a rozvoji ve vědě i učení. Internetového dotazování se za ČR zúčastnilo celkem 503 respondentů starších 18 let vybraných kvótním výběrem.

Výzkum provedla exkluzivně pro společnost Bayer agentura Median.

Výsledky tohoto výzkumu vám nyní předkládáme.

Z rozsáhlého výzkumu mimo jiné vyplynulo, že česká společnost je vůči změnám otevřená, ale aktivně změny Češi nevyhledávají. Výsledky také ukazují výkonnostní a individualizovaný charakter současné české společnosti.

Pro úspěch v životě je pro 87 % Čechů klíčová schopnost adaptace na měnící se podmínky, doprovázená ochotou riskovat (důležitá pro 3/4 populace). Podle žen pak nejdůležitější změnou pro lepší život je změna životního stylu (87 %), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %).  2/3 Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali „postaru“.

Z výsledků průzkumu je tak patrná velká míra otevřenosti české společnosti vůči změnám. Téměř polovina (49 %) respondentů uvedla, že jim změny sice nevadí, ale nevyhledávají je.

Obecně se dá říci, že lidé mají ke změnám spíše pozitivní vztah – přímo je vítá 37 %, zatímco vyloženě vadí pouze 0,3 % respondentů. Muži svůj postoj k novinkám a změnám hodnotí jako otevřenější (43 % mužů změny vítá), než svůj postoj vnímají ženy (změny a nové věci vítá 32 % žen).

Změny v hodnocených kategoriích (změna práce, změna životního stylu, změna v bydlení a změna v partnerském životě) jsou pro lepší život důležitější pro ženy než pro muže.

Nejdůležitější z těchto změn je pro ženy změna životního stylu (důležitá celkem v 87 % případů), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %).

Pro obě skupiny je pak nejméně důležitá změna v partnerském životě, ale i zde jsou patrné genderové rozdíly. Pro ženy je důležitá v 52 % a pro muže v 41 % případů.

Tato zjištění vypovídají o výkonnostním a individualizovaném charakteru současné vzdělanostní společnosti.

Kromě vztahu k vědeckým pokrokům se průzkum Bayer barometr zaměřil také na postoj Čechů vůči zavádění změn, učení během života, mobilitě a hodnocení aspektů úspěchu v jejich životě.

66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali „postaru“. Zároveň bylo z výsledků patrné, že nové způsoby činnosti upřednostňují lidé s vyšším než základním dosaženým vzděláním.

Téměř 2/3 české populace vnímají učení jako nutnost, nikoliv jako volbu. Což je velmi zajímavé zjištění, neboť jakákoli inovace, změna a pokrok, které jsou ve výzkumu obecně hodnoceny spíše pozitivně, předpokládají adaptaci a s ní spojené učení.

Češi považují pokrok ve vědě za nejpřínosnější v oblasti ochrany přírody a životního prostředí a také v rozvoji společnosti. Většina respondentů uvádí, že by lidé měli přírodu za pomoci vědy chránit.

85 % českých mužů si myslí, že rozvoj ve vědě vede zpravidla k pozitivním změnám v běžném životě.

Ke stejnému závěru se ale přiklání o 9 % méně žen.

To, že rozvoj ve vědě vede zpravidla k pozitivním změnám v běžném životě, si myslí více mužů (85 %) než žen (76 %). Ženy jsou k vědeckým objevům také skeptičtější než muži a myslí si, že je potřeba je brát s  rezervou (66 %).

Češi si však důležitost pokroku uvědomují. S tvrzením, že firmy, které investují do vývoje a inovací, sklízejí v delší časové perspektivě úspěch, rozhodně nebo spíše souhlasilo celkem 88 % dotázaných.