Fukušima zatím nezabíjela
Zemětřesení a následná vlna tsunami si v březnu r. 2011 vyžádala řadu obětí na životech. Jelikož zasáhla i jadernou elektrárnu ve Fukušimě, očekávalo se, že se počet obětí ještě zvýší v důsledku ozáření. Zatím se však tak nestalo. Podle rozsáhlých výzkumů se zdraví nezhoršilo ani místním obyvatelům, ani žádnému z 25 000 pracovníků, kteří se podíleli na odklízení…
Staří Mínojci byli Evropany
Když před více než 100 lety objevil britský archeolog Arthur Evans zbytky paláce v krétském Knóssosu, byl si jist, že narazil na zbytky velmi vyspělé civilizace, kterou nazval podle bájného krétského krále Mínoa mínojskou. O původu lidí, kteří palácový přepych stvořili, nebylo nic známo. Sám Evans však předpokládal, že museli buď pocházet z Egypta nebo z Lybie. Genetický…
Vytiskněte si organickou elektroniku!
Organická elektronika je nyní v kurzu. Organické látky, které nahrazují běžné vodiče, jsou totiž o poznání lacinější a mají také řadu skvělých mechanických vlastností. Nová metoda, která umožňuje jejich tištění je velmi rychlá a umožňuje vytvoření tenkých filmů z nejrůznějších látek a to ve vysoké kvalitě. Tým amerických vědců ze Stanfordovy univerzity vytvořil proces tisknutí, kterému přezdívají…
Nejlepší výběr článků každý den!
Krevních dárců je málo
Generál Antonín Hasal: Pravá ruka Edvarda...
Nejbláznivější houpačky světa:...
Jezte ve správný čas
Kyselé oceány
Rakouský císař dovolil češtinu...
Pobyt na Marsu? Obří riziko radiace!
Podmínky panující na Zemi se od těch, které panují ve vesmíru, liší asi tolik, jako podmínky uvnitř a vně skleníku. Může za to řada ochranných vrstev, které k nám nepropouštějí řadu typů kosmického záření, zejména atmosféra a magnetosféra. Podle posledních zpráv, které z povrchu Marsu dodal rover Curiosity, však Mars takovým „skleníkem“ rozhodně není. Přístroj RAD (Radiation…
Molekuly přichyceny při činu
Jak vypadá chemická reakce mezi dvěma molekulami ví každý, kdo absolvoval základní školu, z učebnic chemie. Pravdou však je, že i když je přeskupování částí molekul triviálním učebnicovým faktem, ještě nikdy se nikomu nepodařilo jej přímo spatřit. Tedy – až donedávna. Abychom byli přesní: vědci z univerzity v kalifornském Berkeley pod vedením Felixe Fishera nepozorovali přímo proces zanikání…
Focení bez blesku? Nebude nemožné…
Fotit za zhoršených světelných podmínek bez blesku? Problém! Výsledek takového focení jistě všichni znají. Fotoaparát vybavený novými světelnými senzory, které vyvinuli vědci ze Singapuru, by si však měl s takovým úkolem poradit. Nové senzory jsou na světlo až 1000x citlivější, než jsou ty, které najdeme ve většině fotoaparátů dnes. S novým senzorem přišel tým vynálezců z Technologické univerzity…
Je nový dinosaurus prvním ptákem?
Ptáci jsou jedinou skupinou dinosaurů, která přežila katastrofu na konci křídy, díky níž se všechny ostatní druhy dinosaurů musely poroučet. Jak ale vypadal ten úplně první pták? Hranice mezi oběma skupinami je velmi nezřetelná. Nově popsaný jurský dinosaurus z Číny by mohl být vůbec nejstarším známým ptákem. Nález, který byl nově popsán podle exempláře ze sbírek…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Víte, na co píšete? Jak se papír...
12 tipů pro duševní čilost
Jinan dvoulaločný: Kdo by neznal...
Moroví doktoři mohli i pitvat
Kam s použitými rouškami?
Módní fenomén: Kravaty Hermès
Čím platíme?
Mince jsou jedním z nejdéle trvajících prostředků směny. Prvně se objevují již před 4500 lety. Jejich rozmach nastal v antice, kdy došlo ke standardizování váhy a ryzosti mincí. Původně se vyráběly u drahých kovů – nejčastěji ze zlata a stříbra, a proto byla podmínka ryzosti důležitá. V současné době mince sama o sobě má vcelku zanedbatelnou hodnotu…