Pod kosmickými paprsky se většinou myslí proud vysoce energetizovaných protonů, které vznikají při nejrůznějších vesmírných kataklyzmatech. Při kontaktu se zemskou atmosférou pak produkují jiné nabité subatomární částice – muony.

Na každý čtvereční metr povrchu Země dopadne každou minutu asi 10 000 muonů. Vědci již delší dobu vědí, že technika „muonové radiografie“ může být využita k pátrání po jistém typu  substancí, například po kontrabandu pašeráků, který má sloužit k výrobě jaderných zbraní.

Muonovou sprchu způsobenou vesmírným zářením je však možné využít i k jiným úkolům. Jedním z nich se ukázal být průzkum v okolí elektrárny Fukušima, poničené při zemětřesení v roce 2011. Zbytky reaktoru s jaderným palivem, které jsou stále roztroušeny na neznámých místech, začnou zářit právě díky muonové sprše, způsobené vesmírným zářením.

Se zjištěním přišel tým vědců z Národní laboratoře v Los Alamos v Novém Mexiku, který se výzkumu muonové radiografie dlouhodobě věnuje.