Mezinárodní tým vědců pod vedením Beth Shapirové z Pennsylvánské státní univerzity publikoval nedávno v odborném časopise Current Biology výsledky rozsáhlé genetické studie, během níž se vědci pokoušeli najít “genetickou pramáti”, tedy hypotetickou Evu všech dnešních ledních medvědů. Nalezli ji v samici, která žila v oblasti britských ostrovů.

Ti znalejší z čtenářů již jistě tuší, proč hovoříme o „Evě“. Tým genetiků, který odebral vzorky genetické informace z celých 242 současných, ale i dávno uhynulých medvědů se soustředil na analýzu DNA obsažené v mitochondriích.

Jelikož se tyto drobné součásti buňky dědí pouze společně s vajíčkem a tedy v „ženské“ linii, mohou výsledky zkoumání dovést vědce pouze k samici.

Medvěd hnědý (Ursus arctos) a medvěd lední (Ursus maritimus) tvoří blízce příbuzné, sesterské druhy. Oba jsou nicméně velmi zřetelně oddělené jak tělesnými charakteristikami, tak areálem a způsobem života.

Informace o tom, že lední a hnědí medvědi se mohou úspěšně křížit, pocházely dlouhou dobu   pouze od medvědů žijících v zajetí. V roce 2006 byl však v Kanadě uloven medvěd, který byl prokazatelně křížencem mezi oběma druhy.

Vědci zjistili, že ačkoliv k oddělení obou druhů došlo již v době mnohem dřívější, v průběhu dalších let se hnědí a lední medvědi často zpětně křížili. Všichni dnešní lední medvědi jsou v mateřské linii potomky samice, která žila v době mezi 20 – 50 000 let a sama vznikla tímto křížením.

Vědci mají za to, že možnost takového křížení měly na svědomí klimatické změny. Čím tepleji na zemi bylo, tím více příležitostí měly oba druhy k tomu, aby nechali vzniknout potomkům.