DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Populace vzácných černých velryb rostou!
Na počtu málokterých živých tvorů se podepsal člověk tolik jako na velkých kytovcích. Nebýt přísné ochrany, byly by velryby dnes jen dávno zašlou vzpomínkou. Každá zpráva o tom, že se jejich populace vzpamatovávají, je proto důvodem k oslavě.Velryba černá (Eubalaena glacialis) patří mezi nejohroženější kytovce. Tento až 17 m dlouhý a až 100 tun vážící…
Rubriky:
Živočišná říše
Spory hub umějí létat jako kulky
I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. Marcus Roper je postdoktorským výzkumníkem na Fakultě inženýringu…
Rubriky:
Rostliny
Mamuti a diamanty
Co mají společného mamuti a diamanty? Tyto dvě nesouvisející věci spojil dohromady nedávný objev. Američtí geologové totiž ve vrstvě staré asi 12 900 let objevili rozsáhlou anomálii, tvořenou obrovským počtem droboulinkých diamantů. Usuzují, že anomálie může být zbytkem po nárazu asteroidů, které mohly přivodit konec doby velkých zvířat.Drobounké diamanty o velikosti několika málo nanometrů vznikají…
Rubriky:
Geologie
Nejlepší výběr článků každý den!
Boj církve a světské moci: Usiloval...
Český král Přemysl Otakar I. se chystá přijmout pražského biskupa...
Dub lásky: Strom s vlastní adresou
Neustále z něj trčí štos dopisů. A to i v době, kdy je jejich psaní...
Dětská obezita: Může za ni...
Statistiky jsou alarmující. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO)...
Vražda římského krále: Filipovi...
Už v roce 1203 slíbí Filip Švábský ruku své prvorozené dcery Beatrix...
Jaké jsou nejjedovatější houby v...
Letošní houbařská sezóna pomalu vrcholí a mnozí z nás jistě nějaký...
Jak Křižík rozsvítil Prahu?
Rok 1894 je v historii Prahy významným mezníkem. V Praze-Holešovicích totiž zahájila...
Země skutečně není ve středu vesmíru
Představa, že Země tvoří přirozený střed vesmíru stará jako lidstvo samo. K dokonalé vědecké harmonii přivedl tuto teorii ostatně již Aristotelés ve čtvrtém stol. př. n. l. Opačná představa se ve vědě prosadila až v šestnáctém století díky dílu Mikuláše Koperníka. Důkaz pro to, že Země skutečně nemá ve vesmíru privilegované postavení se však neshání…
Rubriky:
Astronomie
Přejídání dokáže rozhodit naše „vnitřní hodiny“
Všichni víme, že vysoce kalorická strava je nezdravá. Kromě zvýšeného příjmu energie, která nás dokáže obalit tukovým polštářem však podle nejnovějších výzkumů může hrozit ještě další nebezpečí. Těžká jídla mohou totiž „přenastavit“ naše vnitřní hodiny – cirkadiální rytmy. Cirkadiální rytmy vznikají díky komplikované síti biochemických pochodů, která je regulována hormony. Při jejím špatném fungování se…
Rubriky:
Zdraví
Cesta za nejstarším předkem všeho živého
Podle Darwinovy teorie se každý organismus vyvinul ze svého předka. Jak ale vypadal úplně nejstarší předek, z něhož se před miliardami let vyvinulo všechno ostatní? Vědci pro něj mají něžné jméno LUCA (Last Universal Common Ancestor) a prostřednictvím nejmodernějších metod se snaží vypátrat, jak asi vypadal.Vědci se dlouho domnívali, že nejstarší formy života se podobaly…
Rubriky:
Příroda