Domů     Objevy
Nový objev – čokoláda jako pesticid
21.stoleti 18.4.2008

Američtí zemědělci na středozápadě už léta řeší vleklý problém – stáda jejich dobytka prý drancují smečky kojotů. Farmáři tvrdí, že roční škody způsobené těmito šelmami činí více než 800 milionů korun. Ač toto číslo bude zřejmě nadsazené, farmáři vytáhli proti kojotům na křížovou výpravu. Nešťastní kojoti zatím netuší, že zemědělci budou mít v boji proti nim netušeného pomocníka – čokoládu.Američtí zemědělci na středozápadě už léta řeší vleklý problém – stáda jejich dobytka prý drancují smečky kojotů. Farmáři tvrdí, že roční škody způsobené těmito šelmami činí více než 800 milionů korun. Ač toto číslo bude zřejmě nadsazené, farmáři vytáhli proti kojotům na křížovou výpravu. Nešťastní kojoti zatím netuší, že zemědělci budou mít v boji proti nim netušeného pomocníka – čokoládu.

Čokoláda je zřejmě nejpopulárnější sladkost na celém světě. Například průměrný Švýcar nebo Němec si za rok vychutná více než deset kilogramů čokolády za rok, což odpovídá třem tabulkám denně. V České republice je tato spotřeba zhruba poloviční. Zatímco však lidem dělá čokoláda dobře, existují živočichové, které může zabít.

Pochoutka pro člověka, jed pro kojota
Mezi takové patří šelmy psovité. Čtyřicetikilový pes, například německý ovčák, uhyne, pokud zkonzumuje dvě a půl tabulky čokolády. Organismus psů a jejich příbuzných totiž velice pomalu rozkládá alkaloid zvaný teobromin. Dříve tedy, než pes tento alkaloid v sobě rozloží, je otrávený. Aby podobným způsobem zemřel člověk, musel by sníst více než půl metráku čisté čokolády.
Američtí výzkumníci nyní hledají vhodné množství čokolády, které by podle jejich slov mělo americkou populaci kojotů regulovat. Teobromin by zde měl být zkombinován s kofeinem, z čehož by měl vzniknout účinný pesticid proti kojotům. „Je velmi výhodné vyvíjet něco natolik selektivního. Je to více zodpovědná metoda  kontroly škodných,“ tvrdí americký chemik John Johnston, který na projektu participuje.

Stvořitel světla na vymření?
Kojot je obvykle masožravec, naproti vžité představě však na lidi neútočí. Živí se také zdechlinami, v blízkosti lidských sídel požírá odpadky. V nouzi se dokáže spokojit jen s trávou a ovocem. Kojot hraje významnou roli v mytologii severoamerických indiánů, některé kmeny jej považují za stvořitele světla.
Ovšem v názoru na kojota by se indiáni a farmáři rozhodně neshodli. Už nyní, ještě ve chvíli, kdy je čokoládový pesticid teprve ve vývoji, si 90 000 kulek vystřelených z farmářských pušek za rok najde mezi kojoty svůj cíl. Zoologové ovšem upozorňují na to, že kojot, neboli zpívající pes, jak jej pojmenovali Aztékové, útočí na zemědělská zvířata jen v obdobích, kdy nemá dostatek jiné potravy. Do jisté míry se jedná o začarovaný kruh, protože americká krajina je stále více civilizována a kojoti tak přicházejí o svá přirozená působiště, což zřejmě vede k častějším útokům na dobytek či ovce. A je otázkou, zda nová technologie čokoládových pesticidů nepovede k úplnému zdecimování kojotí populace.

Kofein proti žábám
Nejen na kojoty čeká sladká nástraha. Na Havaji se přemnožily dva druhy žab, které jsou nejen hlučné, ale mají i neblahý vliv na životní prostředí na ostrovech. Místní vědci proti nim nasadí kofein. Ten by podle předběžných výzkumů měl mít na žáby smrtelné účinky. Mimochodem, smrtelná dávka kofeinu pro člověka je při orálním užití 150 mg/kg. To znamená, že pro člověka vážícího 100 kilogramů je to 15 g. Musel by tedy vypít 25 litrů kávy.

Co je to teobromin?
Teobromin je alkaloid, který je obsažen v kakaovníku. Dokáže stimulovat lidský organismus, sice jemně, ale za to s dlouhotrvajícím účinkem. Při správném dávkování má pozitivní účinky na centrální nervovou soustavu. Používá se v medicíně jako srdeční stimulant nebo jako diuretikum. Zatímco člověka teobromin povzbudí, na psy nebo na koně působí jako jed.

Předchozí článek
Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz