X

Tajemná núbijská říše

Egyptské pyramidy v Gíze jsou proslavené na celém světě. Obdivují je miliony turistů, na jejich výzkum se soustřeďují týmy světově proslulých archeologů.

Ve stínu jejich slávy však zaniká další mohutná civilizace, která vystavěla mnohem více pyramid než celý Egypt.

Byla to civilizace v Núbii, dnešním Súdánu.

V nejbližších letech však hrozí dosud plně neprozkoumaným památkám zkáza. V místě jejich největšího výskytu se totiž staví na Nilu mamutí přehrada Meroe.

Do Súdánu nyní míří celé výzkumné expedice, aby zachránily z obrovského území ohroženého zatopením, co se dá. Súdánská vláda je však již pevně rozhodnutá – vzhledem k velkým energetickým problémům země – obrovskou přehradu, která bude soupeřit se známým a stejně kontroverzním Asuánem, dokončit i za cenu ztráty nedocenitelných památek.

Núbie – ztracený svět v AfriceO núbijské civilizaci je dodnes slyšet velmi málo, protože zaniká ve stínu pokladů Egypta, a navíc mnozí archeologové a historici spojují obě civilizace v jednu, zastřešovanou mohutnou egyptskou říší.

Dalším důvodem mohou být i rasové předsudky. Řada vědců totiž nevěří, že by se uprostřed černé Afriky mohla vyvinout samostatná a vyvinutá civilizace.

Byl to například případ významného amerického egyptologa George Reis-nera, který pracoval na odkrývání súdánských památek a byl pevně přesvědčen, že jde o pouhé odnože egyptské kultury.

Dalším důvodem je i horší dostupnost starověkých núbijských památek oproti památkám egyptským.

Propagátorem myšlenky, že núbijská civilizace předčila egyptskou a existovala už tisíce let před ní, je americký archeolog Timothy Kendall, jehož tým už učinil v dnešním Súdánu množství překvapivých objevů. Od roku 1997 probíhají zejména v oblastech severního Súdánu průzkumné práce, na nichž se podílí na 15 týmů z USA, Francie, Itálie a Německa.

Co skrývají nánosy písku?Poslední nálezy dávají skutečně za pravdu propagátorům myšlenky, že civilizace egyptská byla postavena na základech vytvořených uprostřed horkých písků černé Afriky podél životodárného Nilu.

Starověká místa jako Meroe, Napta, Kerma a další odhalují postupně bohatství dávných věků a dávají vědcům nový obraz starověkého světa.

„Archeologie musí na základe těchto poznatků plně akceptovat průkopnickou úlohu Núbie, tedy dnešního Súdánu, v budování civilizovaného světa,” říká Dietrich Wildung, fieditel Egyptského muzea v Berlíně.

Ačkoliv první zprávy o tajemných stavbách a velkém počtu pyramid v Súdánu se dostávaly do Evropy už od poloviny 19.

století, nikdo jim příliš nevěřil a první systematický archeologický výzkum začal poměrně nedávno.

Historie dlouhá 8000 let„Poslední příliv objevů ze súdánských nalezišť potvrzuje naše původní předpoklady,” říká Timothy Kendall.

Například archeologové z francouzské expedice objevili nádherné keramické figury, pohřební objekty, obětní mísy a celou řadu dalších dokonale zpracovaných uměleckých artefaktů, které datují přinejmenším jako 8000 let staré!

Jsou tedy starší než jakékoliv dosavadní nálezy v Africe i konkrétně v Egyptě. Jeden z nejkrásnějších artefaktů ztracené civilizace objevil v oblasti Jebel Barkal Timothy Kendall.

Šlo o nádherný mozaikový obraz azurové oblohy se zlatými hvězdami a letícími ptáky. Ředitel Súdánské správy muzeí a starověku Hassan Hussein Idris k tomu dodává, že starověká Núbie může být už dnes považována za kolébku egyptské civilizace.

Ne všichni archeologové jsou však připraveni tyto myšlenky přijmout.

Ale pokračující výzkum ukazuje, že je po ruce dost důkazů pro tvrzení, že už v období doby kamenné se ve starověké Núbii vyvinula civilizace, kte- rá zřetelně převyšovala úroveň tehdejších civilizací v Africe, Arábii a v dalších oblastech. Navíc stále více odborníků se přiklání k názoru, že Núbijské království poskytuje mnohem více důkazů o původní africké kultuře než Egypt, který své slávy dosáhl především díky své strategické poloze ve Středomoří.

Místo Egypta objevil ztracenou civilizaciMnohé dluží dnešní archeologové odkazu švýcarského archeologa Charlese Bonneta, který celých 26 let věnoval vykopávkám Kermy, největšího sídla africké říše mimo Egypt, jehož historie se datuje do let 2500-1500 před naším letopočtem.   Bonnet  se zprvu vypravil do Súdánu hledat pozůstatky egyptské civilizace.

Krok za krokem však odkrýval nové a nové důkazy o tom, že núbijská  . civilizace je o mnoho starší a skutečně výjimečná.

„ Egyptské vlivy z tohoto období jsem samozřejmě našel a jsou nepopiratelné, ale na druhé straně je zcela evidentní, že se tyto vlivy snažily násilně překrýt daleko starší originální kulturu, která existovala v Núbii tisíce let předtím,” říká Bonnet v jedné ze svých prací.

Už v roce 1995 vykopal Bonnet v oblasti Kermy pohfiební chrám, který silně podpořil hypotézu původní núbijské kultury.

Na jedné z vnitřních zdí byly převážně egyptské motivy, včetně nilských rybářských lodí a krokodýlů, ale další odkrytá zeď už byla malována motivy, jaké se v egyptském umění vůbec nevyskytovaly.

Celá zeď byla pokryta stády žiraf a zeber.

Záchrana v poslední chvíliHrozba zatopení nesmírně cenného a dosud neprozkoumaného území podél Nilu v oblasti Meroe severně od Chartúmu, kde se také nachází největší počet pyramid – více než 50, vyburcovala archeology z celého světa.

Dnes už mají jistotu, že na ně čekají překvapivé objevy, zejména z období staršího než 2500 let př. n. l., kdy se Núbie dostala pod egyptskou nadvládu.

Stáří pyramid v Meroe je datováno zhruba o sto let dříve, tedy 2600 let před naším letopočtem. Na rozluštění čeká i písmo, které na rozdíl od egyptských hieroglyfů stále odolává luštitelům.

Na důkladný průzkum oblastí, které zaplaví už v roce 2008 vody Nilu, už příliš | času nezbývá. Je tedy otázkou, zda se tajemství núbijské říše podaří vůbec včas odhalit.

PREHISTORICKÉ ŽELEZÁRNY V MEROEMezi významné archeologické nálezy v okolí Meroe patří i železná struska, vzniklá jako odpad při tavbě železa. Má se za to, že zde byly jedny z největších železáren starověku.

Odborníci nalezli na řadě míst hromady této strusky, vzniklé tavbou přírodní železné rudy, které je v okolí značné bohatství. Výroba železa nejspíše pochází z Blízkého východu, kde se s ní začalo asi 1500 let př. n. l.

V Egyptě bylo sice železo známé i už 3000 let př. n. l., i ale to bylo pouze meteorického původu.

Nálezy u Meroe však někteří odborníci posouva jí dále do historie a někteří dokonce uvádějí, že zde byla i výroba železa zahájena už dříve i než 1000 let př. n. l.

Z toho i usuzují, že železné zbraně činily z Núbijců velmi silné a nebezpečné bojovníky, kteří si podmanili řadu okolních národů.

Vědci dávají masovou výrobu železa v Meroe rovněž do souvislosti s přírodní katastrofou, kterou se stala přeměna úrodné země v poušť.

Stalo se tak prý následkem masového kácení lesů, jejichž dřeva bylo třeba k výrobě železa.VODNÍ OBR NA NILUSúdánská přehrada u Meroe za 1,73 miliardy dolarů má ztrojnásobit kapacitu elektrické energie v severní Africe.

Stavba přehradí Nil 400 kilometrů severně od hlavního města Chartúmu, bude mít deset turbín o výkonu 1250 MW.

Na stavbě se podílí například i Čína (bude stavět na 1745 kilometrů elektrického vedení a podílet se s kontraktem 650 milionů dolarů i na samotné stavbě přehrady), Francie a řada arabských zemí.

První turbína má být spuštěna už v roce 2007 a přehrada má být plně funkční do konce roku 2008.

Súdánský průmysl, ale i obyvatelstvo se už dlouhá léta potýkají s nedostatkem elektřiny, dochází k dlouhodobým výpadkům, trvajícím často až 12 hodin.

Přehrada umístěná s u čtvrtého nilského kají; taraktu vytvoří nové jezero o délce 170 kilo-i metrů a z oblasti se i musí vystěhovat na 150 000 obyvatel. Vodní i dílo má rovněž zabránit i častým záplavám na dolním i toku Nilu.

Celá oblast je i nesmírně bohatá na i archeologické památky od paleolitu až po i křesťanskou éru. Súdán i se proto v současné době obrací na všechny světové i archeologické instituce i s naléhavou žádostí o pomoc při záchraně památek.

ARCHEOLOGICKÉ METODY• Magnetometrická metoda Princip magnetometrické metody je jednoduchý.

V určité vzdálenosti od sebe se umístí dvě elektrody, například v podobě tyčí zapíchnutých do země, a citlivým přístrojem se měří změny elektromagnetického pole, procházejícího mezi nimi.

Intenzita procházejícího proudu se pak v závislosti na odporu materiálu mění. Jinak prochází kamenným zdivem, jinak obyčejnou hlínou a jinak dutým prostorem.

Pomocí magnetometru pak můžeme změřit i menší změny magnetického pole, způsobené například zakopanými kovovými předměty, nebo i vypalovanými keramickými předměty. Odborníci už pak podle zakreslených křivek přesně rozeznají druh materiálu, který se na cestě elektromagnetických vln vyskytl.

• Termoluminiscenční metodaTéto metody se používá při následném zpracování archeologických nálezů, kdy je třeba přesně určit jejich stáří. Vedle metody radiokarbonové a dendrochronologické jde o další velmi přesnou možnost datování nálezů.

S její pomocí se zkoumají například zbytky keramických nádob. Při jejich vypálení před dávnými lety se uvolnily ionizací elektrony, které zůstaly zachyceny v krystalech materiálu.

Vědci vystaví keramický střep znovu velkému žáru a elektrony uvězněné v hlíně začnou vyzařovat fotony, které lze citlivými přístroji zachytit a stanovit jejich množství.

Stáří předmětu se pak datuje podle jejich počtu – čím je tedy nález starší, tím více obsahuje volných elektronů.