Domů     Příroda
Zajímavosti z dějin života váleče koulivého
21.stoleti 27.2.2009

Váleži (r. Volvox) jsou sladkovodní řasy, které u nás najdeme ve většině jen trošku čistých rybníků či tůní. Pro biology jsou tyto zvláštní organismy velmi zajímavým přirozeným modelem. U některých druhů žijí totiž jednotlivé buňky zcela samostatně, u jiných se ale sdružují a vytvářejí kolonie. Biologové na nich proto studují skok, který musely udělat všechny organismy na cestě od jednobuněčnosti k mnohobuněčnosti.
Váleži (r. Volvox) jsou sladkovodní řasy, které u nás najdeme ve většině jen trošku čistých rybníků či tůní. Pro biology jsou tyto zvláštní organismy velmi zajímavým přirozeným modelem. U některých druhů žijí totiž jednotlivé buňky zcela samostatně, u jiných se ale sdružují a vytvářejí kolonie. Biologové na nich proto studují skok, který musely udělat všechny organismy na cestě od jednobuněčnosti k mnohobuněčnosti.

Váleči jsou fotosytetizujícími řasami z třídy zelenivek (Chlorophyceae). Jejich zvláštností je, že zatímco některé druhy dobře prosperují jako jednotlivé jednobuněčné bičíkaté buňky, jiné druhy vytvářejí velmi zvláštně organizované kolonie, kterým botanikové říkají cenobia. Tato společenství nejednají jako pouhý shluk buněk, ale spolupracují do té míry, že se například dokáží rozmnožovat, jakoby byly jediným celistvým organismem.  Jak již napovídá název našeho nejznámějšího druhu, kterým je váleč koulivý (Volvox globator), jsou tyto kolonie kulovitého tvaru. Zatímco vnitřek je vyplněn slizovitou hmotou a buňkami bez bičíků, na povrchu kolonie se nacházejí buňky, u nichž se funkční bičíky zachovaly. Biologové se zájmem studují, jak se jednotlivým buňkám podařil ten zvláštní kousek, že musely překonat své sobecké zájmy a vydat se cestou spolupráce. Podstatu tohoto problému shrnuje Matthew D. Herron z University of Arizona v Tusconu, který byl jedním z členů týmu, který v nedávné době publikoval významný příspěvek k poznání vývoje těchto zvláštních organismů: Vždycky existuje pokušení k tomu, aby jednotlivci podváděli. Představte si, že žiji  v kolonii o počtu dejme tomu 4 jedinců. Zatímco  tři ostatní buňky  pilně pracují  na výrobě mezibuněčného pojiva, já se mohu soustředit pouze na svůj vlastní růst a reprodukci. A v tom je konflikt. Pro to, aby se co nejlépe osvětlil tento evoluční trend, je třeba provést výpravu do nitra buněk a podrobně prozkoumat jejich genetickou výbavu. Genetici si tak mohou v první řadě udělat pořádek o vzájemné příbuznosti dnes známých druhů a také přibližně spočítat, kdy přesně se oddělily od společného předka. Podle jejich výpočtů se přechod ke „společenskému“ životu vyvinul asi před 200 milióny let, během prvního období druhohor – triasu. K přechodu tento způsob života potřebovali váleči asi 35 miliónů let. Relativní krátkost času potřebného pro tuto inovaci botaniky velmi překvapila – z hlediska časové škály, na které evoluce pracuje, se jedná takřka o okamžik. A k čemuže byl celý podnik vlastně dobrý? Pro vysvětlení dejme opět slovo M. Herronovi: Spojení  jednotlivců do větších kolonií může poskytovat ochranu před predátory. Když jste větší, nemůže vás prostě sežrat každý, uzavírá.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz