Evoluční záhada „Falkladského vlka“ byla vyřešena

Evoluční záhada „Falkladského vlka“ byla vyřešena

Když Charles Darwin (1809–1882) během své slavné výzkumné výpravě na lodi Beagle (1831–1836) navštívil Falklandské ostrovy, objevil zde jednu z pozoruhodných záhad evoluce.  Vědci nyní zjistili, že jediný zdejší původní suchozemský savec nebyl vlk podobný lišce, ale spíše se podobal šakalovi. Jak se tzv. falklandský vlk (anglicky Falklands wolf), českým názvem pes bojovný (Dusicyon australis),…

Jak savci přicházejí na svět? Není to žádná legrace

Jak savci přicházejí na svět? Není to žádná legrace

Příchod savců na svět je docela komplikovaný. Zatímco pták naklade vajíčka, která už zpravidla poté jen kontroluje a zahřívá, savce čeká složitější anabáze. Ochrana potomka uvnitř dělohy má samozřejmě své výhody, ale matku čeká náročný dlouhotrvající proces. Podíváme-li se hluboko do historie, tak živočichové, ze kterých se po všech možných peripetiích, vyvinul člověk, kladli vejce….

Antropolog Aleš Hrdlička: Veškeré lidstvo je jednotného původu

Antropolog Aleš Hrdlička: Veškeré lidstvo je jednotného původu

Vědců s českým původem, kterým by byly věnovány samostatné kapitoly v zahraničních učebnicích, není příliš mnoho. Přesto však lze mezi našimi krajany takové najít. Jedním z nich byl i antropolog Aleš Hrdlička. Humpolec na Vysočině není proslulý jen tím, že se tam odstěhoval jistý Hliník. Desetitisícové město se může pochlubit i několika slavnými rodáky. Z…

Rubriky:  Evoluce Příroda

Nenechte si ujít další zajímavé články

6 potravin, kterými potěšíte mozek

6 potravin, kterými potěšíte mozek

Z posledních vědeckých výzkumů vyšlo najevo, že...
Tuberkulóza v kostce: Který rok byl pro Československo tragický?

Tuberkulóza v kostce: Který rok...

Lékaři se shodují, že jde o jednu z...
3 tipy na mobilní aplikace pro snadnou správu osobních financí

3 tipy na mobilní aplikace pro...

Mít finance stále pod kontrolou není snadné. Mnozí...
Nádherné! Masivní ostrovy plujícího ledu  u břehů Kanady

Nádherné! Masivní ostrovy...

Některé ledovce jsou tak obrovské, že okolní budovy...
Nechtěná neviditelnost: Utkvělá představa, nebo skutečné prokletí?

Nechtěná neviditelnost: Utkvělá...

Stalo se vám někdy, že ačkoliv jste dělali...
Strašák moderní doby: Jak se léčí rakovina?

Strašák moderní doby: Jak se...

Rakovina je různorodá skupina chorob, kterou spojuje...
Čtyřmetrový medvěd? I takový se proháněl po Zemi…

Čtyřmetrový medvěd? I takový se proháněl po Zemi…

To si tak člověk zvesela vykračuje lesem, když zničehonic na něj vybafne medvěd. Už to samo o sobě způsobí šok, jenže tenhle huňáč má navíc jednu zvláštnost. Je podstatně vyšší než dnešní brtníci, když se postaví na zadní, tak měří až čtyři metry a váží víc než tunu… Ne, nechceme naše čtenáře strašit, takoví giganti…

Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých druhů. Jak ale opravdu funguje příroda a na jakých molekulárních mechanismech vlastně vznikají nebo nevznikají nové druhy? Tak to jsou otázky, na které lidstvo stále nezná odpověď. Poodhalit toto tajemství se už několik desítek let se svým týmem pokouší profesor Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie…

Případ Homo floresiensis není uzavřen

Případ Homo floresiensis není uzavřen

Nálezy z ostrova Flores jsou v mnoha ohledech unikátní. Kromě malých lidí, nazvaných Homo floresiensis (člověk floreský) se zde nachází také jiní živočichové malého vzrůstu. O původu malých tvorů se mezi odborníky stále vedou spory. Jeden tábor je přesvědčen, že je jedná o takzvaný ostrovní nanismus, jiní se domnívají, že lidé na ostrově trpěli genetickou poruchou, která…

Jak vypadal příbuzný žirafy?

Jak vypadal příbuzný žirafy?

Odborníci z Velké Británie podrobili fosilie druhu Sivatherium giganteum nové analýze. Výsledky ukázaly, že byl vyhynulý příbuzný dnešní žirafy obrovským, těžkým zvířetem. Pro výzkum vědci použili počítačovou 3D rekonstrukci vzhledu zvířete. Z rekonstrukce vyplývá, že bylo Sivatherium vysoké necelé dva metry a vážilo kolem jedné tuny. Vhledem ke své váze mělo velice silné nohy. Hlavu zvířete na…

Nenechte si ujít další zajímavé články

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

Umělá inteligence odhalí rakovinu...

Rakovina kůže je dnes jedním z nejběžnějších nádorových onemocnění, ke kterému...
Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

„Neudělal jsem to schválně, byla to nešťastná náhoda,“ hájí se muž a...
Strašidelný les Hoia Baciu: Kdo sem vkročí, už nevyjde!

Strašidelný les Hoia Baciu: Kdo sem...

Z lesního porostu vyběhne pomatená postava. Místní v něm poznají...
4 mýty o tepelných čerpadlech vzduch/vzduch

4 mýty o tepelných čerpadlech...

Tepelná čerpadla prochází rychlým vývojem a zároveň, jsou obrovské rozdíly v kvalitě...
Jak na nečekané výdaje

Jak na nečekané výdaje

Kam se obrátit, když potřebujeme rychle částku do 10 000 Kč například na nákup nového...
Nemůžete spát? Poradíme vám, jak správně usnout

Nemůžete spát? Poradíme vám, jak...

Známé české pořekadlo praví: „Ráno moudřejší večera.“ Mnoho lidí věří, že ve spánku...
Šimpanzi pečují o postižená mláďata

Šimpanzi pečují o postižená mláďata

Japonští vědci pozorovali v divoké přírodě Tanzanie samici šimpanze, která se starala o postižené mládě. Mladý šimpanz vykazoval příznaky připomínající Downův syndrom. Podobné případy už byly pozorovány u jedinců v zajetí. Mládě bylo tak slabé, že se nedokázalo samo chytit matky při kojení, ta jej proto musela držet, v čemž jí někdy pomáhala i jiná příbuzná samice. Žádným…

Vnímání hořké chuti není podmínkou přežití

Vnímání hořké chuti není podmínkou přežití

Většina jedovatých látek má hořkou chuť. Schopnost vnímat hořkou chuť byla proto až dosud považována za významnou výhodu pro přežití, protože jim pomáhá vyhýbat se toxinům v potravě, a druhy, které o tuto schopnost přišly, byly označovány za znevýhodněné. Japonští vědci z Kjótské university však zjistili, že to nemusí platit stoprocentně. Objevili, že velká část japonských makaků…

Změna stravy našich předků proběhla o 250 000 let dříve

Změna stravy našich předků proběhla o 250 000 let dříve

Už dlouho je známo, že stravu našich předků nejdříve tvořily převážně listy a bobule. Později došlo k rozšíření „jídelníčku“ o traviny, hlízy a nakonec i maso, což zřejmě v evoluci lidského rodu představovalo zásadní krok, díky němuž byli naši předci schopni přežít v proměnlivých podmínkách. Nejenom totiž, že se rozšířila nabídka stravy, ale zvýšilo se i množství energie,…