Vážený -zAc-,
pokusím se odhadnout, co asi bylo důvodem k Vašemu „vytočení“. Měl jste zřejmě pocit, že jsem ve své odpovědi příliš zanedbal úlohu „náhody“ i lidské kreativity při tvorbě přírodovědeckých teorií. Jestli se dohaduji správně, tak cílem Vaší polemiky je tedy představa, že jediným základem pro vědecké zkoumání jsou „fakta“ – vědecké poznání je už jen jejich zobecněním a zobecněním vztahů, které vůči sobě mohou nabývat. Dnes jsme si prakticky jistí (tedy s výjimkou jistého druhu vědeckých fosílií), že taková pasivní, „pozitivistická“ koncepce reálně nefunguje. Lidská mysl se všemi svými klady i chybami se na tvorbě teorie podílí přinejmenším stejně, jako ona „fakta“. Není například pochyb o tom, že na řadě objevů se podílela náhoda a někdy i „z řetězu utržená“ lidská imaginace. (Příkladů by bylo skutečně možno jmenovat přemnoho, za všechny vzpomeňme na vliv spekulací antických pythagorejců a spisů Herma Trismegista na na Koperníka a Giordana Bruna.) Na druhou stranu – žádná teorie, která má být skutečně vědecká, nesmí být se známými fakty v rozporu a musí být jejich prostřednictvím testovatelná. Ve zlomových momentech může skutečně dojít k tomu, že se celek vědeckých pojmů a představ do značné míry promění. Taková proměna, která je obrovsky náročná, musí být vynucena jak fakty, tak logikou výstavby teorie. Objevuje se však velmi zřídka a nebývá záležitostí jednoho člověka či dokonce ani jednoho oboru. Z tohoto důvodu jsem svou odpověď, na kterou jste reagoval, formuloval velmi opatrně. Namísto „nikdy se nestane“ jsem napsal „s trochou spekulace si troufám odhadnout“, namísto „nikdy nenapíšeme“ „kdyby k takové revoluci ve fyzice přeci jen došlo, budeme jistě první, kdo bude o takové věci informovat“.
S trochou spekulace si proto závěrem troufám odhadovat, že rigidní a dogmatický přístup vědě kupředu skutečně nepomůže, stejně tak jí však nepomůže hledání senzací a neplodné výlety imaginace na straně druhé.
Za redakci 21. století zdraví
Michal Andrle
-zAc- napsal:
> A presne takýto prístup k veciam ma vie vytočiť.
> Mnoho objavov vzniklo úplne náhodne, a aj tak dokázali zmeniť
> podstatnú časť vedy.
> V žiadnom prípade netvrdím, že relativita je chybná. Ale:
> Predstavme si príklad, že sme v čase, keď „bola ešte Zem
> plochá“. Väčšina ľudí tomu verila. Pokiaľ by tomu vedci verili
> na 100% (v podstate tak, ako dnes vnímame relativitu), dodnes
> by sme si mysleli, že zem je plochá. Totiž ďalšia generácia by
> zostrojila raketu, ktorou by bolo pozorovateľné zakrivenie
> Zeme. Ale nikto by tomuto javu neveril – „predsa je jasné že je
> plochá“ , a rozmášľali by ako je to možné. Vedec X by prišiel s
> vysvetlením, že zakrivenie Zeme je očný klam spôsobený
> atmosférou, a od toho by sa ďalej odvodzovali chybné teórie.
> Toto je len príklad. Ale kým vedecká verejnosť nebude zvažovať
> aj iné možnosti ako tie, že relativita je úplne správna, som si
> Istý, že sa ďaleko nepohneme.
> Chcem tým povedať, že Einstein bol tak isto len človek, a stačí
> keby zanedbal jeden drobný detail a …
Autor: redakce 21. století
Loading ...