21stoleti.cz

Existuje mnoho teorií, je-li naše planeta a vznik, pouhou náhodou anebo promyšlený cílevědomí tah, vyšší inteligentní bytosti, která má moc nad všemi námi známými fyz.zákony?Existuje-li odpověď kdy ji vědci najdou?Má pravdu Bible, která mluví o stvoření Země?Nebo Darwin, že Země vznikla z ničeho.Když do pytle hodíme kameny a cihly,a počkáme XX let,postaví se sám jakýkoliv rodinný dům?Jaký je Váš názor???

Autor: ministr

Myslím, že Bůh v oblasti vývoje vesmíru, a i vzniku života, nemá své místo. Samozřejmě, mnoho věcí není dosud objasněno, ale během těch dvou tisíc let se kompetence Boha v oblasti vlády nad přírodou výrazně zmenšily, a nevidím důvod, aby tento trend neměl pokračovat. Bibli považuji za největší kulturní dědictví lidstva, ale opět nevidím jediný důvod, proč její text brát jako absolutně pravdivý popis reality. Spíše jde o popis názorů jejich tvůrců a tehdejší společnosti.

Tím se vůbec nedotýkám víry jako takové. To považuji za svrchovaně soukromou věc, stejně jako ateismus.

Samotný vznik galaxií, Slunce i Země je vysvětleným důsledkem fungování fyzikálních zákonů. Ano, v kraťoučkém časovém intervalu okolo velkého třesku je mnoho neznámého, ale věřím, že i toto bílé místo se vysvětlí.
Stejně jako vznik života. Z kombinatoriky vyplývá zoufale nepatrná pravděpodobnost náhodného uskupení molekul, aby vznikla živá hmota. Ale přesto si myslím, že při vhodných fyzikálně-chemických podmínkách a dostatečně dlouhém čase je vznik živé hmoty zákonitý, stejně jako je zákonitý vznik hvězd a jejich planet z prachových mračen.

Autor: loula

Dobre recene, nicmene co vedomi, svedomi, uvedomeni si sama sebe atd.
Veda a filosofie…mohou se vylucovat? Pekne jste rekl, ze viru i ateismus povazujete za svrchovane soukromou vec. Myslim ze clovek pokud chce, najde Boha i kdyz zna celou dnesni fyziku i kdyz bude znat fyziku za par set let. A kdyz nebude Boha chtit najit, tak ho nenajde. Fyzika a filosofie se nemusi vylucovat, ale postoj k zivotu ve vire je (ateismus je vira v neexistenci Boha), jak jste napsal, svhrchovane soukroma vec.

Autor: Rosta

žádnej bůh nikdy nebyl, není a ani nebude. Nestvořil vesmír a ani nás lidi.
naopak lidstvo si stvořilo své bohy. Když už chceš věřit v boha, je úplně jedno jestli to bude aláh, zeus nebo Brahma…
Podle mně je bůh přežitek minulosti a v otázkach vědy se beze něho snadno obejdeme. Hawk

Autor: bambíno

No vždyť jo, v otázkách vědy se bez Boha lze obejít, v otázkách života záleží na každém, jakou filozofii si zvolí, zda s Bohem nebo bez něj. Jak napsal „loula“, tohle je každého svrchovaně soukromá věc.
Prostě exaktní věda nemusí vylučovat filosofii a filozofie NESMÍ vylučovat vědu, tím je snad řečeno všechno. Exaktní věda Boha nepotřebuje, ale záleží na každém člověku, co hledá v otázkách života…a to je právě ta svrchovaně soukromá věc. Pokud ovšem jeho filosofie počítá s okolními lidmi jako celkem (tedy tolerance, láska…), což nemusí být případ ani některých věřících, ani některých ateistů. To vše záleží na každém jedinci…ať je jeho víra (či nevíra) jakákoli.

Autor: Rosta

Je treba si uvedomit, kdy vznikla vira v Boha – je to hodne davno, kdy treba clovek myslel, ze Zeme je placata. Hledal, a nasel Boha a napsal prvni knihu, pohadku, Bible. Pak uz cas plynul a nasli se taci, co tezi z neznalosti druhych.
Planeta Zeme, soustavy a galaxie jsou v logickem usporadani od molekul ci mensich jednotek az po makro veci. Tak, jak jsme ziskavali vetsi podil mozkove hmoty, tak nam rostla inteligence ( neocortex), a objevujeme a hlavne POJMENUJEME veci, ktere jsou davno dany pred nasi existenci. Nektere veci se zda, ze jsme vymysleli, ale je to jen vyroba neceho, co muze byt, ale zaroven nemusi – neni treba pro chod dejin cehokoli.
Lidska cinnost ma dnes nejruznejsi podoby, kazdy se s necim ztotozni – jestli s Bohem nebo s letem na Mars ci co? Proste dle selskeho rozumu vychazejme z toho, ze nas stale okolni svet,priroda ucila a uci, ale nedavejme prirode nejake mysticno.

Autor: Hedvicak Pavel

Já si myslím, že lídé v minulosti věřily v boha asi proto, že je obklopovala taková mohutná atmosféra náboženství, které si neumíme představit. Lidé nebyli vůbec vzdělaní a pořád jen slyšeli bůh, bůh, bůh- co si měly myslet. Ale pořád lidi věří v boha – asi každý musí v něco věřit

Autor: Vašek

Já bych třeba docela rád v Boha věřil. Bylo by to vážně hezké. Docela bych i rád věřil v nějaké tajemné síly, a tak. Ale to poznání stále směřuje v tak pevně vymezené hranice možností, že se možnost existence (jakéhokoliv) Boha zdá stále menší a menší a už teď vše nasvědčuje tomu, že jemu dosud přisuzovaný vliv tady nikde není. Ani teď ani po životě.

Dokonce se zdá, že už s ohledem na některé nové přístupy ke kvantovým fluktuacím jako prvotním hybatelům, nebudeme moci Boha postavit ani na tu pozici prvotního hybatele – stvořitele.

Ale bylo by to opravdu fajn…

Autor: Martin Petrásek

Názor, či námět, volná ůvaha :
Budu-li logicky uvažovat, že vesmírné civilizace mohou být na různém stupni vývoje, pak některá civilizace musí být >na vrcholukdekolivpřed námi< může být mnoho civilizací složitějších a pak…pak bychom se to mohli, spíše měli nějak dozvědět. Méně logické je, že bude ve vesmíru tisíce civilizací a my se o nich nedozvíme ani „jeden bit informace“. Proto je více pravděpodobné, že my sami jsme na vrcholu pyramidy …a ostatní civilizace jsou méně vyspělé než my. Třetí varianta je, že civilizace možná zanikají a to „zákonitě sebevraždou“ na určitém stupni své vyspělosti. ( Ty co byly vyspělejší se už sebevraždili a my se tam na ten vrchol sebevražd blížíme ). A pak se o nich rovněž nikdy nedovíme…a jsme blízko jejich osudu.
Poznámka : Předpokládám, že do pár hodin budu zasažen rojem urážek… což se stává módním trendem v této společnosti.
Navrátil Josef

Autor: Navrátil Josef

Dodatek : Jsou-li oni-jiné civilizace – jedna nebo statisíce – na vyšší úrovni než my, pak poznali – mohli poznat, že komunikace s nižšími civilizacemi je nemožná a tak se o to nepokoušeli ….i to je vysvětlení „velkého ticha“
———.
Kdesi jsem četl tuto větu : „Během několika miliónů let naši potomci dosáhnou okamžiku, kdy se budou explozivně šířit rychlostí blízkou rychlosti světla do celé galaxie a později do celého vesmíru.“ Autor může být v pohodě, to jen já mám kliku, že to není můj výplod. Ale řeknu k ní toto : Odhlédnu-li od futuristického čísla pro naší civilizaci = milion let, jaksi dost nepředstavitelného a k nevíře, tak z této formulace opět vyplývá předpoklád, že naše civilizace je jediná v galaxii a ty ostatní neexistují…? neb to samé by učinily ony ještě před námi. Během několika milionů let bude člověk sám zásadně jiný, především jiný svým mozkem a duší. Vývoj těla je skoro ukonce, ale mozek…? Možná, že mozek sám geneticky vyprodukuje nějaký hybridní „nadmozek“…spřažený s počítači.
Vývoj zesložiťování hmoty se nezastavuje a tak je nutné domýšlet jak bude vypadat člověk sám ( mozek a vědomí z DNA ) a jak bude vypadat lidská civilizace v pojetí >svého zesložiťování< …Bude zesložiťování hmoty v lidském těle-mozku pokračovat ?, a bude „pomalejší“ než civilizační expanze“ ? anebo naopak ?
Navrátil J.

Autor: Navrátil Josef

Nic ve zlým, ale jaksi mi uniká spojitost mezi tvou úvahou o civilizacích a tíhle tématem (bůh- ano nebo ne)

Autor: bambíno

Pane Navrátile je to zajímavá myšlenka jestli se náš mozek bude dále vyvýjet až v jakýsi nadmozek, ale kdyby se to dělo u nás mělo by se to dít i u zvířet na této planetě nemýslíte – může na této planetě něco vyspět k tomu aby to bylo lepší než člověk?????

Autor: Vašek

Odpověď panu Vaškovi
Asi nejsou ve zdejších debatách vítány dlouhé odpoěvdi. Když jí skrátím, nebude o vono…
Každý dnes uzná už že v intervalu Třesk-14,24 miliard let po Třesku dochází ke zesložiťovávání hmotových struktur z formy jednoduché na počátku ( djme tomu fotony ) k formě složité dejme tomu DNA ke dnešku a to zde na Zemi. Zdá se, že posloupnost vývojového stromu je jen jedna, přestože tento strom bude mít nespočet větví ( zřejmě ten „spočet“ větví je zapsán v té DNA, tj. kolik skoků geneze zesložiťování povedla-prodělala ). Větví hodně, „knen“ jeden. Ale ten strom nelze naprosto si vybavovat jeko >strom v lesesvětelné kužele< v tomto jiném pojetí výkladu. Co já vím, možná jsou i jiné stromy vývoje "ve vesmíru" , ale pak my je asi nemůžeme vidět-sledovat-pozorovat. Byly by to ty paralelní vesmíry v nějakém Velvesmíru. Otázka : může se stát, že my lidi jsme už na slepé větvi vývoje, tedy že jednou skončíme a z nás už další prvek nebude, zůstaneme klony? ..jako ty ryby ? Pokud to tak je, pak by musela někde ve vesmíru v jisté historické chvíli se odklonot naše větev od stejných jiných větví ( pakobylka vyrábí 7 druhů pakobylek a jen jedna pakobylka je "dárcem" vývoje dál ) a ony jiné větvě mají mezi sebou tu větev, který geneticky dojde dál než jsme došli v zesložiťovávání hmotových struktur zde na Zemi. Na takové dceřiné větvi ovšem by musely panovat jiné vesmír zákony (?), tedy společné panování zákonů pro naši větev a jiné větve by platilo do chvíle "rozdvojení" (?) a pak by jejich zákony šli svou cestou a neše také (?) v jednom vesmíru (?)… protože já se domnívám, že i zákony mají svou posloupnost vývoje. Čili přibývají. Na počátku je jeden pak dva, sedm, padesát atd. Vidíte, že se chystám říci zase nějakou novinku ( blábol ). Myslím si, že někde na počátku po třesku nebyly všechny zákony jak je dnes příroda presentuje. Po Třesku kdy z hmotových struktur byly jen fotony, kvarky, leptony a vodík a helium a v tomto stádiu to čekalo na další vývojový skok, že v tomto okamžiku nebyly nachystány zákony pro kyselinu štavelovu, že když k ná doleze vápno, že se zreagují na -já nevím co- na nějakou zásadu. Prostě chci říci, že i zákony postupně přibývaly tak jak se rodily kombinačnáí hmotové struktury stále složitější. Proto, když se bude uvažovat, že mohly nastat "dvě, tři, ix větví lidí" ( jince ve vesmíru ), že pak by musely jít i na jejich větvích zákony "jejich" vývojem a neše zákony "naším selektivním vývojem" Je to možné ?

Pokračování příště. A prosím, neurážet. ( a v tuto chvíli už nemám ani čas po sobě opravit chyby … prosím za toleranci, děkuji )

Autor: Navrátil Josef

—–tento strom bude mít nespočet větví ( zřejmě ten „spočet“ větví je zapsán v té DNA——-
jesli ten imaginární strom, který popisujete má něco jakoko DNA, které určuje vlastnosti, účel, délku existence toho stromu, věříte tedy, že osud vesmíru a všeho je dańý už od první sekundy po vélkem třesku?? Možná jsem to špatně pochopil…

Autor: Vašek

Odpověď Vaškovi
Odpověď Vaškovi
To, co jsem popsal, ač to bylo na 2 strany, bylo naprosto málo, strohé a pouze v náznacích. Nebudu to sice napravovat rozsáhlou prací, ale bude-li ochota k diskusi můžeme to udělat ping-pongem vzájemných dotazů na pokračování. ( zopakuji podmínku. než se do něčeho pustím : pokládejte to co řeknu za nevědecký názor, skoro fantazii nemající podložení žádnými experimenty či zjištěními z přírody ).
Myslím si, že sám Třesk nebyl vznikem vasmíru jako takového, ale bylo to „rozhraní-skok“ (krok při střídání symetrií s asymetriemi) na odstartování chodu času-odvíjení času, a tím start posloupnosti stavby hmotových struktur,.. a tím nástup realizace posloupnosti zákonů-pravidel. Nějaké pravidlo muselo tedy být jako první. ( já se domnívám, že to bylo pravidlo graviatce … ale to odložme do jiných debat ). Hra vývoje začla a z fotonů se vyvinulo (nebudu konkretizovat co, aby mě někdo nenařknul) něco či několik prvků ( vlnobalíčků ) do posloupnosti rozmanitosti struktur hmotových. Při každém nárůstu počtu nových elementů jednoduchých ( později složenin hmotových složitějších) se spolu se vznikem té hmotové složeniny rodí i další pravidlo zákon. Jsme-li už kousek dál např. 300 000 let po Třesku, už jsou atomy, alespoň několik jednoduchých a už jsou i všechny čtyři inetrakce a další pravidla. Vtip vývoje bude v to, že čím bude hmotový vlnobalíček složitější ( vlnobalíček má přísnou matematickou podobu poměru dimenzí …) bude jeho „víření, chvění, doteky atd. hlídat více zákonů a vše začne být s p ř a ž e n o do vzájemného „respektu“, svázáno tak, že se bude realizovat řád, nemůže si každá částice dělat co chce – vybírat z nekonečné řady možností svou cestu stromem vývoje, ale staví se mantinely souhry výběru. Čili v každém historickém kroku – intervalu času je už realizován takový kombinační vlnobalížek druh hmoty a „okolo něj“ hlídá, zasahuje do hry mnoho už vytvořených zrealizovaných platných zákonů, že se takovouto pozicí nastolují „mantinely možností“, co vývoj omezují : jen několik a některé hmotostruktury mohou reagovat spolu a jen za využití-povolení určitých zákonů, určitých omezení jinými zákony ; a meze volnosti jdou polem výběru postupu genetické posloupnosti stromu vývoje i hmoty i zákonů. Kyselina sírová si nemůže reagovat se zlatem, ale může si reagovat s..s ( já nevím s čím ) a zas při určitých podmínkách a omezeních atd. Strom vývoje se realizuje pod nějakým zajímavým počátečním pravidlem matematickým tak, že ta posloupnost realizovatelná – strom, má možnost nikdy neskončit ve slepé uličce a má možnost realizovat stále nové zákony i novou hmotu pod vlivem toho počátečního zákona. Ten je jmenovatelem všem zákonům mladším. A všechny zákony starší jsou akceptovány při realizaci nového zákona do posloupnosti. Čili se nemůže zrealizovat namátková n á h o d n o s t mimo mantinely. V danou dobu je dané místo s daným stavem složitosti hmoty a daným stavem už rekrutovaných zákonů, které se jeden přes druhého nebijí, ale matematicky vylučují či slučují a sestavují do nezakázaných možností. Těch je tedy v každém postupovém vývojovém kroce omezený počet. Až pouze uprostřed oněch omezených mantinelů si mohou jen na daném místě dané struktury z daných zákonů vybrat náhodnou možnost. Vše se zapisuje do DNA. Vše zrealizované je už pro nové struktury podmínkou k dodržení. Tím také ve vesmíru v různých místech končí slepé větve vývoje. Např.v druhé generaci hvězd se na každé zrealizuje jiný stav – počet – rozložení – poměr prvků Mendělejevovy tabulky a už se selektuje. Příklad : vznikne-li 10^40 hvězd bude z nich 98% naprosto identických co do počtu prvků i jejich množství a 2% anomální ( bude tam chybět třebas vápník ), ty 2% zůstanou navěky klonem beze změny, nebo tam proběhne pár změn coby dokončení slepé větve. Těch 98% „cosi bude připravovat“ -osahávají se realizační řešení vývoje kombinací spolu s osaháváním veškerých už realizovaných zákonů a … a dojde k selektivnímu výběru jedné možnosti a…a to na všech hvězdách toho množství 98% –> Ale nepovede se novou kombinační sestavu identicky postavit na 2% z těch 98%. Čili zase 2% ubyly. Vezme se těch 96% a nastaví se mantinely, selekce třídění možností se spustí – a vygeneruje se jistý nový prvek do posloupnosti ( nemám na mysli prvek chemický, ale prvek statistické posloupnosti ) a tak to jde dál, že vždy něco vypadne …složitější hmoty je stále méně a méně, vyprodukovaná elementární částice zůstane klonem navěky neměnným, ale k použití do jiných složenin či jiných interakcí, protože už od počátku není vesmír rovnovážný, je nepatrná nehomogenita, je nelinearita, tak musí vždy nastat odpadlík, který „dostal ránu“ a nezrealizoval hmotovou složeninu a nové zákony.
Přeskočím povídání do fáze jiné úvahy. Myslím, příklad, že třebas tady na zemi je nějaká hmotová sloučenina, složitá bílkovina. Dejme tomu naprosto konkrétní bílkovina o přesném vzorci … k ní existuje jiná velmi složitá chemická či biologická látka, že až se potkají, že „cosi mohou“ ( interakce ) a to nikoliv podle všech starých platných zákonů ( staré jsou „geneticky v nich zabudovány jako hlídači dodržování ), ale podle nového právě se zrodícího se zákona. Ty staré platné zákony jsou pouze „omezeními“. Nový zákon tu ještě nebyl … čili ty dvě bílkoviny kolem sebe chodily a nic…až se zrodil nový zákon, tak mohly „něco“. Říkejme tomu zákonu „páwek“. A nyní, když myšlenkovým pokusem přesunu na jiné hvězdy, (v jiných vývojových fázích co tam třebas už vývoj skončil ve slepé větvi stromu a vůbec tam se bílkoviny nevyvinuly), tak když tam >jakoby< přenesu ty naše dvě bílkoviny co zde "udělali cosi" tak tam to "cosi neudělají" . Budou tam jiné podmínky, sestavy, jiný čas, jiná setrvačná rychlost hvězdy, jiné gravitační poměry kolem uskupených hvězd, jiná velikost, hmotnost hvězdy atd. atd. Čili stejné bílkoviny se tam "nespáří“, tady ano. Tam prostě ten nový zákon nemůže vzniknout. Zde nový zákon-pravidlo vzniklo proto, že už zrealizované zákony a zrealizonavé hmotové struktury "připravili" mantinely výběru možností. Na jiné hvězdě prostě ty zákony neplatí. I kdyby tam na té hvězdě náhodou byly veškeré stejné podmínky a veškeré vygenerované hotové sestavy jako tady, totožná chemii, biologie doslova planeta dvojník, tak kdyby byla od Třesku každá jinak stará, tak by se ty dvě bíkloviny „nespářily“ a tam prostě pojede jiný selekční výběr geneze stavby hmoty a vyrobí se tam "jiný člověk" … a to jsem řekl, že se odsud to tam myšlenkově přeneslo, což znamená, že tam inteligence bude mít vůči nám zpoždění.
Pro tuto chvíli konec-přerušeno.
JN

Autor: Navrátil Josef