Rybáci během migrace uletí téměř 100 tisíc kilometrů

Rybáci během migrace uletí téměř 100 tisíc kilometrů

Švédští vědci po několik let sledovali migraci rybáků dlouhoocasých (Sterna paradisaea) a dalších ptačích druhů. Právě rybáci je však zaujali nejvíce. Tito ptáci létají doslova z jednoho konce světa na druhý. Vzdušnou čarou se jedná o vzdálenost 40 tisíc km. Když však vědci vyhodnotili data, která získali díky satelitnímu sledovacímu zařízení, zjistili, že to neberou vůbec…

V ústecké zoo se podařilo odchovat první mládě velemyši obláčkové

V ústecké zoo se podařilo odchovat první mládě velemyši obláčkové

Začátkem března tohoto roku se v ústecké zoo narodilo mládě velemyši obláčkové, hlodavce, který žije pouze na ostrově Luzon na Filipínách. Jedná se o první mládě, které se s největší pravděpodobností podaří odchovat. Jeho rodiči jsou samice Kate II. a samec William. “O březosti samice jsme věděli, takže to, že porodila, pro nás nebylo překvapením,”…

Proč ptáci vyhledávají lidskou společnost?

Proč ptáci vyhledávají lidskou společnost?

Jaro už definitivně převzalo vládu a ptačí zpěv slyšíme i cestou do práce uprostřed města. Některé druhy se staly na lidských sídlech zcela závislé a mnoho dalších se do měst stěhuje. Sýkory, pěnkavy ani kosi nikoho nepřekvapí, ale málokdo ví, že na kostelní věži mívají hnízdo poštolky, na panelácích rorýsi a na továrních komínech se…

Rubriky:  Příroda

Nenechte si ujít další zajímavé články

Fascinující fakta o dvojčatech: Mohou mít rozdílného otce?

Fascinující fakta o dvojčatech:...

Dvojčata nepřestávají udivovat lékaře, vědce, své...
VIDEO: Češka testovala bionickou ruku, díky lidem si může koupit dvě

VIDEO: Češka testovala bionickou...

Češi se zase jednou ukazují v lepším světle. Splnili...
Nepotopitelná Violet přežije tři lodní katastrofy, včetně Titaniku!

Nepotopitelná Violet přežije tři...

Život se s Violet Constance Jessopovou (1887–1971) nemazlí....
Jsou punčochy opravdu českým vynálezem?

Jsou punčochy opravdu českým...

Thomas Alva Edison. Profesor Bedřich Hrozný....
Jeden z divů České republiky: Elektrárnu ukrývá hora!

Jeden z divů České republiky:...

Jeseníky jsou jedním z nejkrásnějších koutů naší...
Tajemství lahodného moku: Kde se zrodila první vinice na světě?

Tajemství lahodného moku: Kde se...

Vody pozvolna klesají. Už je vidět donedávna zcela...
Pavoučí jed zachrání mozek při mrtvici

Pavoučí jed zachrání mozek při mrtvici

Kousnutí australského sklípkance Hadronyche infensa může zabít člověka během 15 minut. Australští vědci však nyní objevili v jeho jedu protein, který dokáže ochránit mozek při nedostatečném prokrvení po cévní mozkové příhodě, tzv. mrtvici. Protein Hi1a objevili vědci náhodou, když sekvencovali DNA toxinů v jedu pavouka Hadronyche infensa, který žije v australských státech Queensland a Nový…

Jak ochránit nosorožce? Dvorská zoo jim začala odstraňovat rohovinu

Jak ochránit nosorožce? Dvorská zoo jim začala odstraňovat rohovinu

Zpráva o brutalitě pytláků, kteří kvůli rohovině usmrtili nosorožce přímo ve francouzské Zoo Thoiry, obletěla začátkem března celý svět. V reakci na krvavý incident zkrátila ZOO Dvůr Králové rohy prvnímu ze svých nosorožců. Podle mluvčí zoo jde o jedno z bezpečnostních opatření, kterým se zoo snaží snížit riziko případného útoku. „Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché….

Pavouci sežerou za rok 400 až 800 milionů tun kořisti

Pavouci sežerou za rok 400 až 800 milionů tun kořisti

Přestože je většina z nich velikostí nepatrná, v součtu jsou draví pavouci skutečně nenasytnými jedlíky. Podle nové studie švédských a švýcarských vědců sežerou za rok odhadem 400 – 800 milionů tun kořisti. To je přinejmenším stejné nebo dokonce dvakrát větší množství, než roční spotřeba masa celého lidstva. Překonávají však i mnohem větší velryby, které v…

Vědci na malé pastvině u Milovic napočítali 42 % druhů českých motýlů!

Vědci na malé pastvině u Milovic napočítali 42 % druhů českých motýlů!

Před několika dny dokončili odborníci analýzu výsledků sčítání motýlů z pastviny u Milovic, na níž se pasou divocí koně. Během dvou let se zde kopytníkům podařilo vytvořit lokalitu s vysokou mírou druhové diverzity, takzvaný hotspot. V roce 2016 zaznamenali vědci výskyt 59 druhů denních motýlů, bez vřetenušek. „To představuje neuvěřitelných 42 % druhů žijících v celé České republice,“…

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rolls-Royce Phantom VII: Konec jedné éry

Rolls-Royce Phantom VII: Konec...

Rolls-Royce Phantom VII opouští ve velkém stylu svou pozici nejluxusnějšího...
Lucy chodila i šplhala

Lucy chodila i šplhala

Tři miliony stará Lucy, která je nejstarším známým předkem člověka, uměla...
Tvrdý souboj mláďat o život!

Tvrdý souboj mláďat o život!

Lidé často dětství vnímají jako to nejradostnější období života. V přírodě to ale...
Probouzení na zmrzlých pláních

Probouzení na zmrzlých pláních

Ledy tají. S postupem globálního oteplování pozvolna roztává arktický ledový...
Náboženské vzkazy v zelenině: Souhra náhod, nebo zázrak?

Náboženské vzkazy v zelenině:...

Šéfkuchař z Luisiany Jermarcus Brady krájí zeleninu. Náhle se zarazí. Šálí ho...
Zjevení Panny Marie v egyptském Zeitunu: Zázrak, nebo přírodní jev?

Zjevení Panny Marie v egyptském...

Káhirské předměstí Zeitun se ocitá v obložení poutníků. Se zatajeným dechem...
Tlupa šimpanzů v ZOO Dvůr Králové se rozrostla o tři nové samice

Tlupa šimpanzů v ZOO Dvůr Králové se rozrostla o tři nové samice

ZOO Dvůr Králové rozšířila chov afrických lidoopů o tři nové samice šimpanzů. Návštěvníci dvorské zoo tak mohou vidět celkem šest šimpanzů. Stávající a nová tlupa obývá zatím oddělené expozice Pavilonu goril. Cílem ošetřovatelů je během následujících týdnů přistoupit ke spojení zvířat a do budoucna vytvořit prosperující skupinu. Tři samice doplnily stálou skupinu tří zvířat složenou…

Zachraňme TMU! varuje před světelným smogem

Zachraňme TMU! varuje před světelným smogem

Ve střední Evropě 21. století již dávno není tma samozřejmostí. Vždy v noci se nejen ve městech ponoříme do žlutavé záře a šance vidět zachovalou noční oblohu s více než 2000 hvězdami nad hlavou je tady minimální. Světelné znečištění však nevadí pouze astronomů. Vědecké výzkumy prokazují, že má negativní dopad nejen na zdraví člověka, ale také negativně…

Rubriky:  Příroda
Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě

Kráter zvaný Vredefort: Největší jizva na naší planetě

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou krátery. Nějaký kráter si z kosmických karambolů odnese každé pevné těleso. A i když na naší planetě nejsou tak patrné, i zde je spousta památníků na nedobrovolné schůzky Země s jinými tělesy. Katastrofické filmy popisující, kterak se k naší planetě blíží ohromný asteroid slibující, že…

Rubriky:  Příroda Vesmír