Stovky genů jsou aktivní ještě 48 hodin po smrti

Stovky genů jsou aktivní ještě 48 hodin po smrti

Smrt není okamžitý konec, jak by se mohlo zdát. Nová studie, kterou provedli američtí vědci z University of Washington v Seattlu, a která zkoumala aktivitu genů v orgánech laboratorních myší a ryb dánií pruhovaných (Danio rerio), přišla se šokujícími závěry. Vědci prováděli tzv. analýzu thanatotranskriptomu, což znamená, že sledovali, jak se mění od okamžiku smrti množství mRNA, která…

Desetina Evropanů má geny lovců mamutů

Desetina Evropanů má geny lovců mamutů

Při výzkumu mapujícím vývoj populací v Evropě během doby ledové vědci zjistili, že 10 – 15% Evropanů, mělo tehdy ve své DNA zakódované geny lovců mamutů z Dolních Věstonic. V mezinárodním týmu výzkumníků byl i český antropolog Jiří Svoboda. Výzkum přinesl řadu zajímavých zjištění. Výsledky například ukazují, že se zde přibližně před 30 000 lety vyvinula jednotná populace se stejnou…

V době ledové převládal v Evropě genofond lovců mamutů z Dolních Věstonic

V době ledové převládal v Evropě genofond lovců mamutů z Dolních Věstonic

Podle mezinárodní genetické studie, na které se podíleli i odborníci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, přišli moderní lidé do Evropy před 38 000 lety. V době ledové pak na kontinentě převládal genofond, k jehož nositelům patřili i lovci mamutů z Dolních Věstonic. Moderní lidé přišli do Evropy v několika vlnách a…

Rubriky:  Genetika Historie

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tajemství spánku: Jakou moc má nenápadný vládce nad naším životem?

Tajemství spánku: Jakou moc má...

Čas, během kterého spíme, je i přes vědecký výzkum...
Pomsta z onoho světa: Potrestal senzibila Hitlerův přízrak?

Pomsta z onoho světa: Potrestal...

Jasnovidec Hans Finger se dlouhá léta skrývá před...
Malé flíčky, skvrnky nebo částečky: Co vám to plave v oku?

Malé flíčky, skvrnky nebo...

Možná jste si jich už někdy všimli. Malé flíčky,...
První komiks světa? Oslavuje válečné úspěchy římského císaře!

První komiks světa? Oslavuje válečné...

Horký letní večer roku 113 n. l. na Trajánově...
Prase savanové: Troufne si i na lidi?

Prase savanové: Troufne si i na...

Se svojí mohutnou hlavou, širokým rypákem a lysým...
Hmyzí kyborgové: Záchranáři i špioni budoucnosti!

Hmyzí kyborgové: Záchranáři i...

Zástupci hmyzí říše tvoří zhruba 75 % veškerého...
S virem zika bojují i modifikovaní komáři

S virem zika bojují i modifikovaní komáři

Proti viru zika, který v posledním roce, sužuje především Jižní Ameriku, vytáhla nová zbraň. Britská Oxitec, vytvořili modifikované komáry tropické (Aedes aegypti). Geneticky modifikované samečci komára, který kromě viru zika přenáší i horečku dengue, neštípou. Jsou vyšlechtění tak, aby potomci samiček, se kterými se spáří, zemřeli před dosažením plodnosti. V současnosti je projekt testován v…

Za tajemstvím dvojčat

Za tajemstvím dvojčat

Jak je možné, že jedno dvojče onemocní dědičnou chorobou, zatímco druhé zůstane naprosto zdravé? Nad rozdíly v DNA identických dvojčat si vědci lámou hlavu už desítky let. Jisté je, že se totožné geny nemusejí v průběhu života chovat vždy stejně. Liší se například intenzitou, s níž se v konkrétním organismu projeví. Pod vlivem vnějších podmínek totiž dochází k takzvaným epigenetickým…

Rubriky:  Genetika Zajímavosti
Máme na dosah recept na dlouhověkost?

Máme na dosah recept na dlouhověkost?

Vědci z Harvardovy univerzity zjistili, že uměle podaná dávka proteinu GDF11 může dostat staré srdce do takové formy, že vypadá jako orgán mnohem mladšího jedince. Tento šikovný protein umí zlepšit i funkci mozku a svalstva. Experimenty s účinkem životodárného proteinu byly však zatím prováděny pouze na myších. Tatáž látka se ale nachází i v těle člověka a je…

Spící imunitní buňky můžeme vzbudit

Spící imunitní buňky můžeme vzbudit

Buňky našeho imunitního systému je možné vypnout, aby neútočili na neškodné cizí buňky, kterými může být například plod v děloze těhotné ženy. Tuto funkci nicméně zneužívají rakovinové buňky, aby se tak vyhnuli obranné reakci organismu. Britští vědci z University College v Londýně nyní objevili způsob, jak jejich aktivitu znovu obnovit. Imunitní buňky znovu identifikují nádor…

Rubriky:  Genetika Medicína

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tichý zabiják radosti: Jak na ženské úzkosti a stresy

Tichý zabiják radosti: Jak na...

Nedostatek tepla a světla přináší některým z nás chmury na duši, vyvolává  odivný...
Za úspěch Silver A zaplatí životem více než 100 lidí

Za úspěch Silver A zaplatí životem...

Maximálně 10 měsíců. Tak dlouho v průměru přežívají výsadkáři nasazení na...
7 tipů, jak ideálně přežít dlouhé dálkové lety

7 tipů, jak ideálně přežít dlouhé...

Dnešní dálkové lety už nejsou většinou tak nepohodlné jako kdysi. Přesto nám takový...
Slavné královské popravy

Slavné královské popravy

Do rukou kata odevzdají svůj život nejen mnozí zbojníci, agenti či...
Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

Odkud se vzaly gigantické velryby?...

Podle posledních výzkumů je pravděpodobné, že předkem velryb byl nepříliš velký...
Bentley Flying Spur W12 S – Nejrychlejší dva páry dveří z Crewe

Bentley Flying Spur W12 S –...

Slavný Ettore Bugatti řekl ve 20. letech o vozech značky Bentley, že jsou...
Hybridní sterilita a nové druhy

Hybridní sterilita a nové druhy

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých druhů. Jak ale opravdu funguje příroda a na jakých molekulárních mechanismech vlastně vznikají nebo nevznikají nové druhy? Tak to jsou otázky, na které lidstvo stále nezná odpověď. Poodhalit toto tajemství se už několik desítek let se svým týmem pokouší pan profesor Jiří Forejt z Ústavu molekulární…

Jak vzniká slepota?

Jak vzniká slepota?

Okolní svět vnímáme především očima, a to díky světločivným buňkám, tyčinkám a čípkům umístěným v sítnici oka. Jedním ze závažnějších onemocnění sítnice je retinitis pigmentosa. Jde o dědičné onemocnění, při kterém světločivné buňky postupně odumírají a které může vést až ke slepotě. Záhadnou příčinou této choroby jsou kromě jiných mutací i mutace v genech, které…

Vracející se nádor mozku má jiné geny

Vracející se nádor mozku má jiné geny

Pokud se po předchozí úspěšné léčbě objeví znovu zhoubný nádor mozku (meduloblastom) je třeba udělat nová vyšetření včetně biopsie a podle výsledků nastavit novou léčbu. Nový nádor má jinou genetickou výbavu než předchozí a původní léčba na něj proto nezabírá stejným způsobem, což komplikuje celkové vyléčení pacienta. S tímto přelomovým objevem v léčbě nádorových onemocnění…

Rubriky:  Genetika Medicína