https://www.youtube.com/watch?v=m-WARMmVnuA
Postupující těžba železné rudy se stala pro Kirunu nebezpečnou. Zvláště rizikové se stávaly sesuvy okolních svahů. Nejdřív muselo zmizet jezero, poté bylo rozhodnuto, že se celé město přestěhuje o tři kilometry dále na východ.
Na novém místě tak znovu vzniká 3 000 nových obytných domů. K tomu je ovšem ještě třeba připočíst budovy úřadů, obchodů, škol, zkrátka všechno, co dělá město městem. I české země podobné přesuny pamatují.
Jenže z Mostu se stala betonová hradba panelových domů a Libkovice zcela zmizely z povrchu zemského, aniž by se pod nimi kdy cokoliv těžilo.
Oříškem pro Švédy je zejména stěhování kirunského kostela. Cosi podobného se řešilo v polovině sedmdesátých let právě na Mostecku. Zde byl pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie přesunut na transportní dráze.
Švédové zvolili jiné řešení. Jejich kostel bude kousek po kousku rozebrán a na svém novém místě znovu postaven. „Chceme co nejvíce zachovat existující charakter starého města, ale vysoké náklady a technické obtíže znemožňují přestěhovat všechno,“ podotýká architekt Mikael Stenqvist, který se na stěhování města podílí.
VÍCE SE DOČTETE v 21. STOLETÍ Č. 2/2015, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI!
