Důvod vyhynutí gigantických obratlovců trápí vědeckou obec již desítky let. Nyní vědci ze 130 000 a 41 000 let starých  vzorků hnoje, tedy z doby, kdy do Austrálie přišli lidé, usoudili, že za vymřením obratlovců stojí lov a požáry. Úhyn zvěře totiž způsobil velké ekologické změny v krajině. Vědci studovali pyl a dřevěné uhlí v sedimentu vulkanického kráteru Lynche v Queenslandu, který byl až do příchodu lidí obklopen tropickým deštným pralesem. V odebraných vzorcích objevili výtrusy houby Sporormiella, které rostou výhradně v trusu býložravců. Prokázalo se, že výtrusy zmizely před 41 000 lety, tedy v době, kdy neprobíhala žádná změna klimatu. Zároveň vzorky odhalily ve stejném časovém období zvýšení výskytů požárů.

Zdá se, že lidé, kteří v této době přišli do Austrálie, lovili tři metry vysoké klokany, vačnaté lvy, stejně jako obří ptáky a plazy. Podle Susan Ruleové z Australské národní univerzity v Canbeře se s příchodem člověka změnila i vegetace, kdy smíšený deštný prales nahradil sclerophyll - menší rostliny s kožovitými listy. Vědci však tvrdí, že ke změnám vegetace došlo až po vymírání zvířat, což naznačuje, že byly výsledkem zániku a ne jeho příčinou.

Uložit/Sdílet