Vědci vedení Clintonem Francisem z Národního centra pro evoluční syntézu v Severní Karolíně se nejprve věnovali průzkumu druhu velmi citlivého na hlukové znečištění, kolibříka černobradého (Archilochus alexandri).

K překvapení vědců se ukázalo, že hlučná místa kolibříci navštěvovali častěji a častěji zde také sáli z květin, jimž slouží jako opylovači. V tomto případě tedy měnil hluk život kolibříků a jimi opylovaných květin pozitivně.

Podle dr. Francise byl tento efekt způsoben tím, že těmto místům se naopak vyhýbaly sojky západní (Aphelocoma californica), které patří k plenitelům hnízd kolibříků.

Druhý experiment, který vědci provedli, však už tolik důvodů k optimismu nedával. Tentokrát se vědci zaměřili na hlavní strom celé oblasti, borovici druhu Pinus edulis. Pomocí kamery, která je spouštěna pohybem sledovali, jak byla konzumována semena ze šišek, které ležel pod nimi.

Tato semena poskytují potravu např. myším, čipmankům, veverkám, králíkům či různým druhům ptáků. Kamera odhalila, že zdaleka nejčastěji se na hlučných místech krmily myši. To je však velmi špatná zpráva.

Semeno borovice totiž cestu trávicím traktem většinou nepřežije a borovice tak přicházejí o přirozený způsob svého šíření.