Letošními oceněnými v oboru chemie jsou Jacques Dubochet ze švýcarské univerzity v Lausanne, Joachim Frank z New Yorské Kolumbijské univerzity a Richard Hendersonon, který působí v laboratoři molekulární biologie v Cambridge.
Cenu získali za vývoj kryo-elektronového mikroskopu, díky kterému je možné nahlédnout do buněk na atomární úrovni..
„Metoda posunula biochemii na úplně jinou úroveň,“ uvádí zpráva Karolinského institutu. Vidět totiž znamená pochopit. Tam kde dříve byla prázdná místa nyní nalezneme doslova detailní obrázek. Výzkumníci mohou od roku 2013 zmrazit biomolekuly v pohybu a vizualizovat tak procesy, které zatím nebylo možné prozkoumat.
Pochopení procesů je rozhodující jak pro základní chápání biochemie, tak pro vývoj léčiv. Například se díky kryo-elektronovému mikroskopu podařilo zobrazit bílkoviny na povrchu viru Zika. Ty způsobují rezistenci vůči antibiotikům. Dopad tohoto objevu má tedy přesah do praktického využití v medicíně.
Ocenění za chemii v číslech
108 Nobelových cen za chemii bylo uděleno v letech 1901 – 2016. Z nich 63 obdržel jednotlivec ( 45 ocenění obdrželi týmy vědců).
Mezi obdarovanými byly 4 ženy (1911 – Marie Curie-Sklodowská, 1935 – Irène Joliot-Curie, 1964 – Dorothy Crowfoot Hodgkin)
Jednomu vědci, a to Frederickovi Sangerovi se podařilo získat dvě Nobelovy ceny za chemii (v roce 1958 a v roce 1980).
Nejmladšímu laureátovi bylo 35 let. Byl jím Frédéric Joliot, který získal Nobelovu cenu v roce 1935.
Naopak nejstarší chemik, John B. Fenn, měl v době ocenění 85 let (cenu získal v roce 2002).
Průměrný věk v době ocenění za obor chemie byl 58 let.
