Zástupci nepůvodní flóry se šíří po celém světě

Skočec obecný, šťavel růžkatý, šrucha zelná nebo kalužnice indická. Pod těmito poetickými jmény se ukrývají nepůvodní invazní druhy rostlin, jimž se podařilo zdomácnět v nových částech světa. Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů z Česka, Německa, Rakouska a Británie, doplněného o spolupracovníky z dalších 19 zemí, vyústilo letos v první komplexní publikaci popisující světovou nepůvodní a invazní květenu.stavelAutorský kolektiv Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty UK v Praze představil globální zákonitosti geografického rozšíření naturalizovaných flór, jejich taxonomické a fylogenetické složení a faktory určující rozdíly v druhové bohatosti mezi pevninou a ostrovy.

Studie se zakládá na datech z nedávno vytvořené databáze GloNAF (Global Naturalized Alien Flora), jež obsahuje informace o rozšíření nepůvodních druhů rostlin, jak se jim podařilo po zavlečení zdomácnět ve 482 pevninských regionech a na 361 ostrovech.

„Význam studie spočívá mj. v tom, že jde o první globální zpracování pro rostliny, v jejichž případě podobný přehled, na rozdíl od ptáků, savců či plazů, chyběl. Rostlinných druhů je totiž mnohem více než obratlovců, a tak údaje byly dlouho kusé a roztroušené. Naše práce tuto mezeru zacelila,“ vysvětluje Pyšek.

Oblasti s největším podílem naturalizovaných druhů v místních flórách, představující tzv. „hotspots“ světových invazí rostlin, nalezneme na západě i východě Severní Ameriky (například Kalifornie je s 1753 naturalizovanými druhy vůbec nejbohatší oblast na světě), v severozápadní Evropě, jižní Africe, jihovýchodní Austrálii, na Novém Zélandu a rovněž v Indii. Zamíříme-li na ostrovy, ohnisko představuje především oblast Tichého oceánu.

Zatímco na ostrovech rozhoduje o míře zasažení rostlinnými invazemi jeho poloha a další zeměpisná kritéria, v pevninských oblastech má klíčový vliv klima spojené s příslušností k biogeografické oblasti a výkonnost ekonomiky. Oblasti s mírným klimatem jsou nejbohatší (hostí přes 9000 naturalizovaných druhů rostlin), v tropech jich nalezneme téměř 7000, v oblastech se středomořským či subtropickým klimatem 3000. Ani taková Arktida není invaze ušetřena – vědci zde registrují přes 300 zdomácnělých druhů rostlin.

V souhrnu hostí Nový svět téměř 10 000 druhů naturalizovaných rostlin, tedy o 2000 více než Starý svět, což je dáno historickými souvislostmi.

„Díky studii známe rozšíření každého z více než 13 000 rostlinných druhů tvořících světovou nepůvodní flóru, kterou tvoří druhy úspěšně zdomácnělé mimo oblasti svého původního rozšíření,“ upřesňuje Pyšek. Zhruba deseti nejrozšířenějším druhům se podařilo zdomácnět přibližně na třetině zemského povrchu.

Ten nejhojnější, v Česku běžný mléč zelinný, středně vysoká, žlutě kvetoucí plevelná rostlina, se vyskytuje dokonce téměř na polovině planety.

Mléč zelinný (Sonchus oleraceus)
Mléč zelinný (Sonchus oleraceus)

 

Rozšířenými druhy jsou například i skočec obecný, šťavel růžkatý, šrucha zelná, kalužnice indická a mnohé i u nás běžně se vyskytující plevele, jako jsou merlík bílý, kokoška pastuší tobolka, ptačinec žabinec či ježatka kuří noha.

Skočec obecný původně pochází ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie. Semena obsahují jed ricin – smrtelná dávka pro dospělého člověka je 15–20 semen.

Skočec obecný (Ricinus communis)
Skočec obecný (Ricinus communis)

 

Vůbec nejrozšířenější invazní rostlinou je středoamerický keř libora proměnlivá, která působí problémy ve více než třetině světa. Příkladem takto problematické vodní rostliny je třeba tokozelka, známý vodní haycint.

Tokozelka nadmutá, která pochází původně z Jižní Ameriky, je jedním z nejrozšířenějších invazních druhů na světě – na snímku invaze na Havajských ostrovech.

Tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes)
Tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes)

 

„Podrobný přehled jako o druzích máme také o zastoupení jednotlivých botanických rodů a čeledí. Víme tak, že nejlepší předpoklady k úspěšné naturalizaci mají trávy, vikvovité či růžovité rostliny nebo borovice. Důležitý poznatek odhalila analýza fylogenetického postavení čeledí. Rostlinné čeledi se zvýšeným naturalizačním potenciálem nejsou z hlediska příbuznosti na evolučním stromě rozmístěny náhodně, což umožňuje identifikovat skupiny, které při případném importu či pěstování mohou představovat riziko,“ doplňuje spoluautor studie Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.

Petr Pyšek vysvětluje, že nová studie zaznamenala daný stav poznání. „Údaje budeme samozřejmě dále doplňovat a zpřesňovat. Jelikož ale data, jež jsme představili, ukazují také na mezery v současných znalostech, umožní nám to vymezit oblasti, do nichž musíme napřít úsilí a chybějící informace získat.“

Šrucha zelná (Portulaca oleracea)
Šrucha zelná (Portulaca oleracea)
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Přiláká ptačník ohrožené druhy bahňáků?

Přiláká ptačník ohrožené druhy...

V Ptačím parku České společnosti ornitologické odstartovalo hloubení Slavíkovského...
Řepka a kukuřice může za znečištění podzemních vod v ČR

Řepka a kukuřice může za...

Podle výzkumu se výrazně zhoršila jakost podzemních vod oproti předchozím letům....
Co ovlivňuje pohlaví potomstva?

Co ovlivňuje pohlaví potomstva?

V přírodě je to zařízeno tak, že živočichové hledají protějšek...
Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Tvoří mravenčí larvy speciální...

Nejmladší obyvatelé mravenišť, mravenčí larvy, zastávají v koloniích mnoho...
Výtah pro přepravu aut od Elona Muska

Výtah pro přepravu aut od Elona...

O hyperloopu jsme vás informovali již v několika článcích. Nicméně Elon...
Vědci popsali unikátní evoluční mechanismus

Vědci popsali unikátní evoluční...

Tým českého vědce Petra Svobody soustředil svůj výzkum na regulaci...
Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Sucho je problematikou, která se v poslední době objevuje čím dál víc. Lesnická...
Lupénka má negativní dopad na život pacientů

Lupénka má negativní dopad na...

Podle celosvětového průzkumu má psoriáza neboli lupénka negativní dopad na...
Autonomní kamion od Tesly

Autonomní kamion od Tesly

Prozatím jediný obrázek elektrického nákladního vozu představila...
V Egyptě byly objeveny 2000 let staré hrobky

V Egyptě byly objeveny 2000 let...

Archeologové objevili na jihu Egypta tři hroby, jejichž stáří...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lze díky vědě předcházet přírodním katastrofám?

Lze díky vědě předcházet...

Jako kdyby nestačily války, násilí nebo třeba dopravní nehody. I matička Země...
6 x největší proutníci, kteří vládli světu: Proč sklízeli u žen takový obdiv?

6 x největší proutníci, kteří vládli...

Vládli světu. Měli moc i peníze – ale také spoustu románků a sexu s mnoha...
Představujeme šokující účinky hub, o kterých jste neměli ani tušení!

Představujeme šokující účinky hub, o...

Houby jsou dobré tak leda jako důvod k procházce po lese a následně do...
Facebook: Jsme sledováni na každém kroku?

Facebook: Jsme sledováni na...

Facebook nám pomáhá navazovat kontakty, poskytuje informace. Na druhé straně nám...
Konspirace: Přežil Elvis Presley svou smrt?

Konspirace: Přežil Elvis Presley...

Zatímco celý hudební svět šílí z jeho smrti, on pod jménem John Burrows...
Odborníci varují: Nenechávejte šedý zákal „dozrát“!

Odborníci varují: Nenechávejte šedý...

Šedý zákal je nejčastější příčinou oslepnutí na světě. Postihne každého...
Proč železný kancléř Otto von Bismarck nesnášel černou barvu?

Proč železný kancléř Otto von...

Kancléř Otto von Bismarck znechuceně odvrátí. Černé šaty. Nesnáší černou. „Ať už je to...
Dvě kočky a labyrint z krabic: Jak to dopadne?

Dvě kočky a labyrint z krabic:...

Každý, kdo má kočky, ví, že zabavit je na delší čas je...
Neuvěřitelný příběh: Tajný agent během donášení stihne zplodit dítě

Neuvěřitelný příběh: Tajný agent...

„Kde je táta?“ ptá se zmateně dvouletý chlapec. Matka by mu to...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.