„Náš systém hodnotí nepůvodní živočichy a rostliny podle toho, jak ovlivňují, co lidé mohou v životě dělat a nakolik jsou schopni naplnit svoje tužby a potenciál,” vysvětluje Pyšek. Invazivní druhy jsou ty, které se rozšířily mimo oblast původního výskytu a často způsobují značné škody.

Příkladem takového nevítaného vetřelce může být komár tygrovaný, pocházející z jihovýchodní Asie. Ten v mnoha zemích světa přenáší obávanou horečku dengue. Nebo ropucha obrovská: měla v Austrálii chránit plodiny před škůdci, ale rozšířila se natolik, že místní obyvatelé museli omezit tradiční lov v buši.

Invaze ropuch, které jsou po požití toxické, totiž výrazně snížila stavy zvířat.

Mezinárodní tým 17 vědců ze tří kontinentů vyšel z přístupu ekonomie blahobytu a vypracoval novou Sociekonomickou klasifikaci nepůvodních organismů (SEICAT). Ta pomocí pětimístné stupnice vyjadřuje, nakolik volbu lidí, co budou v životě dělat a jak se v tom budou realizovat, ovlivňují nepůvodní druhy.

Škála se přitom pohybuje od minimálního vlivu, kdy nedochází k žádné změně v lidské aktivitě, až po vliv masivní, kdy určitá činnost z dotčené oblasti nevratně vymizí.

„Tím, že jsme jako kritérium použili změnu v aktivitách lidí, můžeme podchytit socioekonomické důsledky invazí mnohem lépe než tradiční monetární přístup,” říká Sabrina Kumschick z Centra pro invazní biologii v jihoafrickém Stellenboschi.

Dopady invazí na všechny složky lidského života, jako je zdraví, materiální požitky, bezpečí a sociální a kulturní vztahy se tak měří pomocí stejného měřítka, což umožňuje různé druhy srovnávat, řadit a identifikovat ty nejhorší.

„To je zcela klíčové, protože rozsah biologických invazí ve světě je dnes takový, že nikde si manažeři nemohou dovolit zaměřit se na všechny invazní druhy,” dodává Pergl.