Zem pod našima nohama je neustále v pohybu. Desky, do kterých je zemská kůra rozlámaná, se vůči sobě pohybují rychlostí až 10 centimetrů za rok. Posun sice nepatrný, následky však nikoliv. Proces způsobuje zemětřesení i sopečnou činnost. Dává ale také vzniknout pohořím a hlubokomořským příkopům.
Podle vědců existuje celkem sedm velkých desek a několik desek menších. Mají rozdílné složení, liší se i jejich topografie (povrch). Některé jsou celé pod oceány, jiné na sobě nesou kontinenty. Každá z nich putuje po vnějším zemském plášti nejenom jinou rychlostí, ale i jiným směrem.
Tektonické desky se rozestupují i srážejí, v jiných místech podsouvá dokonce jedna pod druhou.
Mezi vědci dochází ke sporu, zda se rychlost deskové tektoniky zrychluje nebo zpomaluje.
Podle výsledků studie týmu Martina Van Kranendonka z University of New South Wales v Sydney dochází v období posledních 1,2 miliardy let ke zpomalení deskové tektoniky, tedy rychlosti pohybu jednotlivých desek. Australští vědci analyzovali přes 3200 vzorků hornin z celého světa.
Naproti tomu geofyzik Kent Condie z New Mexico Institute of Mining and Technology ve městě Socorro sledoval se svými kolegy tvorbu nových pohoří. Následně pak změřili magnetismus ve vyvřelých horninách.
Cílem bylo zjistit, v jakých zeměpisných šířkách vznikly. Když data zkombinovali, vyšlo jim, že se tektonika naopak zrychluje.
