Výzkum a vývoj nových léků se od počátku tisíciletí více než dvojnásobně prodražil. Zatímco kolem roku 2000 činila průměrná investice do vývoje nového léčiva kolem jedné miliardy dolarů, o patnáct let později se vyšplhala na 2,6 miliardy dolarů, tedy asi 65 miliard korun..

Hlavním důvodem růstu výdajů na vývoj nových léčiv jsou stále vyšší nároky na klinické studie, v nichž se ověřuje bezpečnost a účinnost zkoumané látky. Klinické testy spolknou asi polovinu z celkových nákladů.

Hledání nových molekul s léčebným potenciálem je navíc značně nejisté podnikání. Od identifikace vhodné molekuly v základním výzkumu po schválení výsledného léku uběhne většinou 10 – 12 let.

Z celkového počtu zkoumaných molekul v základním výzkumu do fáze klinických testů postoupí asi třetina z nich a v lék se ve finále promění pouze necelých 12%. Příčinou tak malé úspěšnosti jsou hlavně rostoucí nároky kladené na nová léčiva. Proto je nových přípravků schvalováno stále méně.

Podle expertů při zkoumání potencionálních léčiv odpadne nejvíce látek ve druhé fázi klinických testů, kdy se na pacientech testuje, zda a jak lék funguje. Do následující fáze, ve které se nová látka porovnává s dostupnými přípravky na stejné zdravotní problémy, postoupí zhruba 30% přípravků.