Vědci ze Švédského muzea přírodní historie objevili 1,6 miliardy let staré fosilie ruduch, označovaných též jako červené řasy. Nález je o celých 400 milionů let starší než dosud nejstarší podobná zkamenělina.

Unikátní objev tak posouvá vznik komplikovaného mnohobuněčného života dál do historie planety..

Ruduchy jsou mnohobuněčné organismy schopné fotosyntézy, proto se většinou řadí do skupiny rostlin. Švédský tým fosilie červených řas objevil v indické oblasti Chitrakoot v centrální části země. Zkameněliny dokonce obsahovaly dva druhy ruduch, jeden vláknitý, druhý složený z masivních kolonií.

Díky nejmodernějším mikroskopům byli paleontologové schopni ve fosilizovaných řasách vidět vnitřní buněčné struktury včetně pravidelně uspořádaných destiček, o nichž se experti domnívají, že jsou zbytkem chloroplastů – organel, ve kterých probíhá fotosyntéza.

Objev ruduch je výjimečný hlavně kvůli jejich stáří. Nejstarší doklady života na zemi pocházejí z dob před 4 – 3,5 miliardami let. Tyto formy života byly velice jednoduché. Postrádaly ještě jádro a další složitější organely.

Takzvaný „viditelný život“ – komplikovanější mnohobuněčné formy života se objevily až před 1,2 miliardami let – 600 miliony let. Na takové závěry alespoň ukazovaly dosud nacházené fosilie. Zkameněliny ruduch z Indie vznik pokročilého života ale výrazně posunuly.

Podle vedoucího výzkumu profesora Stefana Bengtsona se jeho týmu podařilo dokázat, že mnohobuněčné formy organismů vznikly mnohem dříve, než si experti doposud mysleli. V závislosti na objevu bude tedy podle autorů studie nutné přehodnotit strom života.