Na projektu s názvem Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka spolupracuje Muzeum města Brna s Kapucínskou hrobkou, Masarykovou univerzitou (MU) a Nemocnicí Bohunice.

„Je to pro nás jedinečná příležitost podívat se na vojáka z 18. století. Doufáme také, že padnou některé mýty, které kolem mumie barona Trencka panují. Například už teď, po skenování, je zřejmé, že v jeho těle není žádný projektil, který mu tam měla zůstat po zásahu kulkou,“ uvedl koordinátor projektu Petr Vachůt, náměstek pro odbornou činnost Muzea města Brna.

Mumie byla vystavena mnohem vyššímu rentgenovému záření než lidé při běžném vyšetření.

Na snímcích bylo mimo jiné vidět, že baronu Trenckovi chybí dva články palce na levé ruce. Jde o chybějící prst, který se za nejasných okolností dostal před desítkami let do sbírek Muzea města Brna. Vědci dnes už vědí, že palec byl ukroucený.

Před smrtí se baron těšil dobré kondici

Podle přednosty Kliniky radiologie a nukleární medicíny FN Brno a také vedoucího Katedry zobrazovacích metod Lékařské fakulty MU Vlastimila Válka byl baron Trenck těsně před smrtí v dobré kondici.

Výsledkem budou nejen možná zpřesnění historických informací, ale v budoucnu také 3D model Trenckova těla i obličeje, na kterém se budou podílet odborníci z katedry počítačové grafiky Fakulty informatiky MU.

Před necelými dvaceti lety mumii přímo v hrobce studoval přednosta ústavu soudního lékařství MU Miroslav Hirt. „Dělali jsme především antropologickou analýzu a teď se chystáme na genetické vyšetření.

Rádi bychom uzavřeli kapitolu pochybností o tom, zda k sobě hlava a tělo patří,“ podotkl Hirt.

Na to vše budou vědci hledat odpovědi v následujících měsících, kdy budou zpracovávat téměř čtyřicet tisíc snímků z CT vyšetření a další stovky fotografií z fotogrammetrické dokumentace, kterou provedli antropologové přímo v Kapucínské hrobce.

 Kdo byl baron František Trenck?

Svobodný pán František Trenck (1711 – 1749) byl vojenským velitelem pandurů, který bojoval v ruské a rakouské armádě. Pro neshody byl nakonec v roce 1745 odsouzen k smrti. Trest mu byl zmírněn o rok později na doživotí, odsouzenec skončil ve vězení na brněnském Špilberku.

Na sklonku života se dal na pokání a nechal se pohřbít v kapucínské hrobce, kde bylo jeho tělo přirozeně mumifikováno. Po 268 letech nerušeného odpočinku byla jeho mumie přemístěna z kaple k pečlivému vědeckému prozkoumání.