Objev, který by mohl usnadnit umělé oplodnění

iv1

Umělé oplodnění je řešení pro ženy, které nemohou otěhotnět přirozenou cestou. S odkládáním početí do stále vyššího věku je vylepšování metod asistované reprodukce pro odborníky důležitým tématem. S novým objevem přišel v roce 2015 mezinárodní tým vědců z Oregonu, Stanfordu a Valencie.

V Evropě za rok podstoupí umělé oplodnění více než půl milionu žen, z těchto výkonů se narodí asi 100 000 dětí, což je 1,5% z celkového počtu novorozenců. Při umělém oplodnění jsou ženě podány hormony, díky nimž se z vaječníků uvolní více zralých vajíček. Ta se pak v laboratoři smíchají se spermiemi a vzniklá embrya se nechají 3 až 5 dnů kultivovat. Z embryí se vybere jedno nebo dvě zdravá a dobře se vyvíjející, která jsou vpravena do dělohy matky. Zda jsou zárodky zdravé, se zjišťuje pomocí genetické analýzy nejčastěji ve fázi, kdy má embryo 16 buněk a nazývá se morula, což je asi čtvrtý den po oplodnění. Čím déle je ovšem zárodek kultivován v laboratoři, tím větší je šance, že nebude v pořádku. Nejčastějším důvodem zániku embrya jsou chromozomální odchylky vedoucí buď k potratu, nebo fatálním postižením dítěte (například Downovu syndromu).

Container for tubes of biochemical analyzer

Čím dříve, tím lépe

Podle odborníků má chromozomální odchylky 50 – 80% zárodků stvořených mimo tělo matky. Nepodařené umělé oplodnění má silný vliv na psychiku ženy, která nemůže otěhotnět a tíživá je i finanční stránka, jeden pokus stojí 20 000 – 70 000 korun. Vědci se proto nyní zaměřují na způsoby, jak postižená embrya rozpoznat co nejdříve aby tak mohli zvýšit šanci ženy na úspěšně donošené zdravé potomky. Mezinárodní tým embryologů se zaměřil na raná stadia vývoje zárodku. Vědci zjistili, že pomocí moderních metod jsou schopni poznat, zda je vše v pořádku během 30 hodin od „početí“.  Výsledky pochází ze studia 117 lidských zárodků od 19 párů, jejichž embrya byla předtím zmrazena. Věk matek byl v průměru téměř 34 let. Objev se podařilo uskutečnit díky pokroku v metodách genetické analýzy a zobrazování.

iv3

Zvýší pokrok šance na miminko?

Studie jako první v oboru zkombinovala kompletní analýzu chromozomů, projevy genů v raném stadiu a načasování dělení buněk. Z odebraného genetického materiálu ještě před prvním rozdělením buňky – tedy těsně poté co splyne vajíčko se spermií, dokázali vědci identifikovat 12 genů, které jsou aktivovány v raném stadiu. Díky těmto genům pak bylo možné rozeznat chromozomálně normální embrya. Odborníci se zároveň zaměřili na jednotlivé fáze dělení buněk. Už z předchozí studie stejného týmu totiž vyplynulo, že vadné zárodky se od zdravých výrazně liší v délce jednotlivých etap dělení buněk. Zobrazování je nadějnou metodou, jelikož je neinvazivní, to znamená, že není nutný zásah do vyvíjejícího se zárodku, který je potřeba například u odebrání genetického materiálu. Embryologové si od studie slibují, že by mohli být v blízké budoucnosti schopni rozeznat nejzdravější zárodek velmi brzy, tím zvýšit šanci na úspěšně dokončené těhotenství a poskytnout tak lepší vyhlídky párům s problémy početí.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nejvěrnější pomocník vědců

Nejvěrnější pomocník vědců

Octomilka (Drosophila) je druh hmyzu, se kterým se běžně setkává každý...
Ve Spojených státech vynalezli “detektor” nádoru

Ve Spojených státech vynalezli...

Texaská univerzita v Austinu vynalezla speciální pero, které odhalí tumor během...
Kterak lékaři sledují zdravotní stav přistěhovalců

Kterak lékaři sledují zdravotní...

V polovině září uběhne rok od chvíle, kdy se členské státy EU, včetně...
U cukrovkářů je riziko infarktu třikrát vyšší

U cukrovkářů je riziko infarktu...

I když se diabetici v důsledku svého onemocnění nejvíce obávají pozdních...
Genová terapie Kymriah dokáže zabít rakovinu

Genová terapie Kymriah dokáže...

Ve Spojených státech zřejmě dochází k dalšímu významnému pokroku v boji s...
Na Kutnohorsku nalezen nový minerál

Na Kutnohorsku nalezen nový minerál

Českým vědcům se podařil zajímavý objev, když na Kutnohorsku objevili nový...
Vědci popsali unikátní evoluční mechanismus

Vědci popsali unikátní evoluční...

Tým českého vědce Petra Svobody soustředil svůj výzkum na regulaci...
Lupénka má negativní dopad na život pacientů

Lupénka má negativní dopad na...

Podle celosvětového průzkumu má psoriáza neboli lupénka negativní dopad na...
Šance pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Šance pro pacienty s...

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne...
Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě očního lékaře

Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě...

Optimální frekvence návštěv očního lékaře je jednou za dva roky. Preventivní...

Nenechte si ujít další zajímavé články