Význam rašelinišť, bažin, lužních lesů, říčních niv i tůní dnes připomíná Světový den mokřadů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vytvořila novou databázi tuzemských mokřadů. Ta čítá na dva tisíce těchto biotopů, přičemž mezi celosvětově nejvýznamnější patří 14 z nich.
Jedná se například o Šumavská, Krušnohorská a Krkonošská rašeliniště, Třeboňské rybníky a rašeliniště Slavkovského lesa a jizerská rašeliniště Horní Jizera.
„Tato mimořádně cenná místa zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů,“ uvedl ředitel agentury František Pelc.
Pelc připomněl, že za poslední století mokřadů v Česku kvůli zemědělské velkovýrobě značně ubylo, což neprospívá zdraví krajiny. Zlepšit situaci podle něj pomáhají programy na obnovu funkcí krajiny a evropské dotace.
Na zlepšení vodního režimu je k dispozici 750 milionů korun z evropských dotací.
Co to jsou mokřady?
Mokřady tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Jedná se o biotopy, v kterých se vyskytují organismy vyžadující ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny vody podzemní.
Mezinárodně platná Úmluva o mokřadech (tzv. Ramsarská úmluva) byla podepsána dne 2. února 1971 v íránském městě Ramsar. Mokřady ovlivňují počasí celé naší planety a až třetina lidstva je závislá na produkci potravin z nich. Ať už se jedná o rybolov nebo pěstování rýže.
