Astronomové již dlouho zkoumají zářící kosmické oblaky plynu a prachu, kterým přidělili katalogová označení NGC 6334 a NGC 6357. Tento nový gigantický snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VST je zachycuje na jednom z nejčerstvějších záběrů.
S celkovým počtem téměř 2 miliardy pixelů se jedná o jednu z největších fotografií, jakou kdy Evropská jižní observatoř zveřejnila. Tyto mlhoviny mají kromě katalogového označení rovněž svá romantická pojmenování odvozená od tvarů, kterými na fotografiích připomínají pozemské objekty – známe je pod názvem mlhovina Kočičí tlapka (Cat’s Paw Nebula) a mlhovina Humr (Lobster Nebula)..
Mlhovina NGC 6334 se nachází asi 5 500 světelných let od nás, zatímco vzdálenější NGC 6357 leží asi 8 000 světelných let daleko. Obě je na obloze najdeme v souhvězdí Štíra, poblíž bodce na konci jeho ocasu.
Jako první si těchto mlhovin povšiml slavný astronom John Herschel, když je pozoroval po několik nocí v červnu roku 1837 během své tříleté expedice na Mys dobré naděje v jižní Africe. Omezené možnosti dalekohledů, které měl Herschel tehdy k dispozici, mu umožnily spatřit pouze ty nejjasnější části mlhovin.
Bylo to mnoho desetiletí předtím, než fotografie odhalila jejich nápadný tvar a než získaly svá dnešní pojmenování.
Kočičí tlapka s třemi polštářky stejně jako struktury připomínající klepeta, které dokážou pozorovat současné dalekohledy, jsou ve skutečnosti oblasti naplněné plynem, převážně vodíkem, který je intenzivně ozařován mladými hvězdami.
Při hmotnosti desetkrát převyšující Slunce vyzařují tyto horké stálice intenzivní ultrafialové záření. A když se toto záření setká s atomy vodíku setrvávajícími v této hvězdné porodnici, která dala hvězdám život, dojde k jejich ionizaci.
Na základě tohoto procesu jsou tyto mohutné objekty připomínající oblaky svítící zářením typickým pro vodík (i další atomy) označovány jako emisní mlhoviny.
Přes technickou vyspělost přístrojů použitých ke sledování těchto jevů, je prach v nitru mlhovin natolik hustý, že větší část jejich nitra stále zůstává našemu pohledu skryta. Mlhovina Kočičí tlapka je jednou z nejaktivnějších hvězdných porodnic na obloze, obsahuje tisíce mladých horkých hvězd, jejichž viditelné světlo k nám nemůže proniknout.
Pozorování v infračerveném oboru elektromagnetického záření s pomocí dalekohledu jako je třeba ESO/VISTA však tímto prachem dokáže částečně proniknout a odhalit aktivní procesy formování hvězd v samotném nitru mlhoviny.
