Domů     .Top
Kam až je schopný zajít poslušný člověk?
Václav Roman 10.1.2017

Poslušnost vůči autoritě versus vlastní svědomí – tomuto konfliktu zasvětil svůj výzkum americký psycholog Stanley Milgram (1933 – 1984). Chtěl zjistit, kam až jsou schopní obyčejní lidé při plnění rozkazů zajít a kolik procent z nich by se na příkaz nadřízeného nerozpakovalo ublížit či vzít život někomu jinému.

Že je vše zinscenováno a generátor proudu je jen dokonalá imitace, neměl testovaný subjekt nejmenší tušení. I přes zcela jasné, byť hrané reakce z druhé místnosti jako například bušení na stěnu či zdrcující ticho, dokončilo celý experiment 65 % účastníků.

Do projektu se zapojilo 40 můžu od 20 do 50 let. Přihlášeným dobrovolníkům bylo řečeno, že se jedná o experiment, kterým se mají objasnit souvislosti mezi trestem a pamětí. Tento pokus, i jeho následné modifikace, zahrnoval tři role:

experimentátora, předem domluveného žáka (herec) a učitele. Učitelem byl vždy na základě zmanipulovaného losování nic netušící dobrovolník.

Experimentátor instruoval učitele, že může od pokusu v jakékoli fázi odstoupit. Vysvětlil mu také, že elektrické šoky mohou způsobit žákovi sice velkou bolest, ale neměly by mu ublížit. Poté jej posadil před realisticky vypadající přístroj generující elektrické šoky.

Označení „Nebezpečí: kritický šok“, nebo dokonce „XXX“ u 450 voltů je více než výmluvné. Že žák žádné šoky nedostává, se učitel dozvěděl až na konci experimentu.

Milgramovy experimenty, které potvrdily skutečnost, že lidé mají silný sklon poslouchat autority, se dočkaly velkého ohlasu. Sklidily však i řadu ostrých reakcí. Milgrama k těmto pokusům přivedly výpovědi nacistických válečných zločinců.

Ti po skončení druhé světové války tvrdili, že se dopouštěli mučení a vraždění, protože to dostali rozkazem. Zvláště jej pak motivovala výpověď strůjce holocaustu Adolfa Eichmanna (1906 – 1962).

Předchozí článek
Související články
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama