S hypotézou blízké supernovy přišli v roce 1999 vědci z Mnichovské technické univerzity, kteří zkoumali vzorky hornin z hlubokomořského průzkumu. Teď však vědci z téže univerzity ohlásili, že neobvykle vysoké koncentrace 60 Fe vykazují i měsíční vzorky získané při misích Apollo 12, 15 a 16 v letech 1969 až 1972.
Měsíčního povrchu mohly tyto izotopy dosáhnout při bombardování vesmírnými částicemi, protože náš přirozený satelit nechrání žádná atmosféra. Podle Gunthera Korschinka z Mnichovské technické univerzity to sice možné je, ale nevysvětluje to tak vysokou koncentraci.
Tvrdí, že 60 Fe na Zemi i na Měsíci mají stejný původ v jedné nebo více supernovách.
