Po úbytku tasmánských čertů se drzé australské vačice staly ještě drzejší, se zjištěním přišel tým místních vědců. Tasmánští čerti jsou masožraví vačnatci žijící v Austrálii a na okolních ostrovech. Z důvodu přenosného druhu rakoviny ale jejich populace klesla ze čtvrt milionu jedinců na desetinu.

Jednou z jejich kořistí jsou vačice – zvířata žijící ve stromech a živící se převážně eukalyptem. Na zem slézají příležitostně a hledají zde oříšky a ovoce.

Vědci z australských univerzit se zaměřili na otázku, zda se změnil způsob života vačic, když se jejich hlavní predátor ukazuje spíše zřídka. Výzkumný tým nastražil množství krmítek, některé v blízkosti stromů, jiné vzdálenější a další otevírací, které vyžadovaly, aby dovnitř vačice strčila hlavu, a tudíž jí byl znemožněn výhled na nepřítele.

Zařízení byla umístěna v oblastech, kde se tasmánský čert dříve běžně vyskytoval a v kontrolních lokalitách, kde tento predátor nežije.

Podle předpokladu vědci zjistili, že vačice se s úbytkem nepřátel staly drzejší. Sebejistě se pohybovaly po zemi, jako by tam žádný čert nikdy nebyl. Překvapivé je, jak rychle se stromoví vačnatci naučili, že se nemusí bát.

Odborníci se domnívají, že tato adaptace bude mít pro místní ekosystém důsledky. Otázkou zatím zůstává, jak vážné.