Podle českých polárníků z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jsou těla uhynulých tuleňů významným lokálním zdrojem živin pro drobnou polární vegetaci, například sinice a řasy.
Vědci z Ústavu experimentální biologie nedaleko Jižního pólu studují klimatické změny související s globálním oteplováním a arktickými oázami. To jsou místa, kde po ústupu arktického ledovce vzniká drobný život v podobě řas, mechů a lišejníků.
Česká polární stanice se nalézá na Ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova.
Tuleni jsou v této oblasti na špičce potravního řetězce. Na ostrově lze najít v určitých částech roku až 300 jejich mrtvých těl. V době, kdy moře na jedné straně ostrova zamrzne, tuleni podnikají nebezpečné výpravy na druhou stranu pobřeží, kde moře nesvírá ledový příkrov.
V některých místech přitom musí překonat až dvou set metrové převýšení, takže slabší kusy cestu nepřežijí. Kolem jejich těl vznikají kolonie řas a sinic, které z jejich ostatků čerpají živiny pro svůj růst.
