Přišli s tím britští výzkumníci z Queen Mary University of London, kteří procesem hydrotermální karbonizace vyrobili z široce a levně dostupných chemikálií nalezených ve skořápkách korýšů uhlíkové kvantové tečky. Z těch pak potažením oxidem zinečnatým vytvořili solární články.
Zavedení této technologie do praxe však bude vyžadovat další výzkum. V současnosti je účinnost solárních článků vyrobených z těchto materiálů ještě poměrně nízká. V případě, že by byla zlepšena, mohly by být umístěny na všem od nositelných nabíječek pro smartphony, tablety a další elektroniku, po poloprůhledné folie do oken.
