Původní tělo ryby, které má zhruba torpédovitý tvar s hlavou a ocasní ploutví zhruba v jedné rovině, se u koníků proměnilo snad nejvíce ze všech ryb. Zatímco hlava je oproti zbytku těla v poměrně ostrém úhlu, ocasní ploutev se přeměnila v orgán podobný chápavému ocasu některých primátů.

I jeho funkce je podobná – slouží k přidržování na tělech mořských řas. Velmi pomalý pohyb vpřed je zajišťován s pomocí tělesné struktury, který u běžných ryb slouží spíše k udržování směru pohybu – hřbetní ploutve.

Nad původem všech těchto zvláštních proměn se nedávno zamýšlel mořský biolog Brad Gemmell z univerzity v texaském Austinu. Za vším je třeba hledat jejich hlavní potravu, mořské korýše klanonožce. Jelikož tito členovci oblíbenou potravou velké části mořských predátorů, vyvinuli si velmi efektivní úprkovou strategii.

S pomocí citlivých receptorů rychle zachytí pohyby vody, vzniklé díky přítomnosti útočníka. Poté vystřelí obrovskou rychlostí – během jediné vteřiny překonají 500x délku svého těla. (Kdyby měl totéž ve svých velikostních dimenzích udělat člověk, musel by se pohybovat rychlostí 3200 km/h.).

Experimenty s drobounkým koníkem druhu Hippocampus zosterae ukázaly, že díky zvláštní pozici hlavy dokáže ulovit svou kořist až v 90 % všech případů. Taková úspěšnost z něj dělá jednoho z vůbec nejefektivnějších predátorů v živočišné říši.