Sociální deprivace má měřitelný vliv na mozek

Těžké psychické a fyzické zanedbávání produkuje měřitelné změny v mozku dítěte. Zjistili to vědci z Bostonské dětské nemocnice v Massachusetts. Podle nich děti z ústavů bez dostatečné péče vykazují kognitivní poruchy. Studie však přesto přináší naději – tyto změny aspoň částečně zvrátí pozdější péče.

Vědci v čele s Margaret Sheridanovou a Charlesem Nelsonem analyzovali skeny mozků rumunských dětí pořízené magnetickou rezonancí.

Vědci srovnávali záznamy tří skupin 8 až 11letých dětí. 29 bylo vychováváno v celosvětově kritizovaných ústavech, 25 dětí se do těchto zařízení také narodilo, ale bylo náhodně vybraných a tak děti v průběhu svého života začaly žít u pěstoun. Dalších 20 sledovaných dětí nikdy nebylo v ústavu a žily u svých rodičů. Děti ve střední skupině byly v pěstounské péči po dobu 6 až 9 let.

Magnetická rezonance odhalila, že děti, které prošli ústavní péčí, mají výrazně menší objem šedé hmoty (část centrální nervové soustavy) v objemu mozkové kůry než ostatní děti, byť by prošly pěstounskou péčí. Děti, které zůstaly v ústavní péči, měli výrazně menší objem bílé hmoty než ti, kteří v dětském domově nikdy nebyli. Ovšem ti sirotci, kteří se dostali do péče pěstounů, měli bílou hmotu k nerozeznání od těch dětí, které žily se svými rodiči.

Růst šedé hmoty mozkové vrcholí  v průběhu dětství. Výzkum naznačuje, že v tomto citlivém období může prostředí výrazně ovlivnit vývoj mozku. Bílá hmota, která je nezbytná pro vytváření spojení v mozku, roste pomaleji, což ji zřejmě dělá poddajnější.
Podle vědců však takové z měny nezpůsobuje jen ústavní péče, ale obecně sociální deprivace – zneužívání, násílí či extrémní chudoba. Tento exaktní objev přináší potvrzení myšlenky, že čím dříve se dostanou děti z ústavů do pěstounské péče, která jim nahradí rodinné podmínky, tím lépe.

Rubriky:  Medicína Psychologie
;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Může pavoučí jed zmírnit chronické bolesti?

Může pavoučí jed zmírnit...

Australští vědci tvrdí, že pavoučí jed může obsahovat látky, které dokáží...
Na svět přišly první děti z transplantovaných děloh

Na svět přišly první děti z...

Tři zdraví chlapci se narodili loni na podzim ve Švédsku v rozmezí několika týdnů...
Akademie věd oslavila 125. narozeniny

Akademie věd oslavila 125....

23. ledna uplynulo 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro...
Nejhorší vzduch dýchají Indové

Nejhorší vzduch dýchají Indové

Právo dýchat čistý vzduch by mělo být naprosto přirozené. Bohužel...
Víme, jak předvídat reakci na chemoterapii

Víme, jak předvídat reakci na...

Vědci z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální...
Kapsaicin z chilli papriček tlumí bolest

Kapsaicin z chilli papriček...

Bolest lidskému tělu slouží jako základní obranný mechanismus. Někdy však...
Jak vypadaly římské tábory?

Jak vypadaly římské tábory?

Na středním toku Dyje v Jihomoravském kraji je oblast s největším výskytem...
Víme, jak vzniká mozková mrtvice

Víme, jak vzniká mozková mrtvice

Britským lékařům z University of Manchester se podařilo najít souvislost mezi...
Jak Opportunity vidí Mars?

Jak Opportunity vidí Mars?

Ta robotická vozítka studující povrch „Rudé planety“ v rámci mise Mars...
Životní cyklus HIV odhalen

Životní cyklus HIV odhalen

Vědci z české Akademie věd, Přírodovědecké fakulty UK a Univerzity v...