Sociální deprivace má měřitelný vliv na mozek

Těžké psychické a fyzické zanedbávání produkuje měřitelné změny v mozku dítěte. Zjistili to vědci z Bostonské dětské nemocnice v Massachusetts. Podle nich děti z ústavů bez dostatečné péče vykazují kognitivní poruchy. Studie však přesto přináší naději – tyto změny aspoň částečně zvrátí pozdější péče.

Vědci v čele s Margaret Sheridanovou a Charlesem Nelsonem analyzovali skeny mozků rumunských dětí pořízené magnetickou rezonancí.

Vědci srovnávali záznamy tří skupin 8 až 11letých dětí. 29 bylo vychováváno v celosvětově kritizovaných ústavech, 25 dětí se do těchto zařízení také narodilo, ale bylo náhodně vybraných a tak děti v průběhu svého života začaly žít u pěstoun. Dalších 20 sledovaných dětí nikdy nebylo v ústavu a žily u svých rodičů. Děti ve střední skupině byly v pěstounské péči po dobu 6 až 9 let.

Magnetická rezonance odhalila, že děti, které prošli ústavní péčí, mají výrazně menší objem šedé hmoty (část centrální nervové soustavy) v objemu mozkové kůry než ostatní děti, byť by prošly pěstounskou péčí. Děti, které zůstaly v ústavní péči, měli výrazně menší objem bílé hmoty než ti, kteří v dětském domově nikdy nebyli. Ovšem ti sirotci, kteří se dostali do péče pěstounů, měli bílou hmotu k nerozeznání od těch dětí, které žily se svými rodiči.

Růst šedé hmoty mozkové vrcholí  v průběhu dětství. Výzkum naznačuje, že v tomto citlivém období může prostředí výrazně ovlivnit vývoj mozku. Bílá hmota, která je nezbytná pro vytváření spojení v mozku, roste pomaleji, což ji zřejmě dělá poddajnější.
Podle vědců však takové z měny nezpůsobuje jen ústavní péče, ale obecně sociální deprivace – zneužívání, násílí či extrémní chudoba. Tento exaktní objev přináší potvrzení myšlenky, že čím dříve se dostanou děti z ústavů do pěstounské péče, která jim nahradí rodinné podmínky, tím lépe.

Rubriky:  Medicína Psychologie
;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Ještěrky mají dva penisy

Ještěrky mají dva penisy

Ještěrka obecná (Lacerta agilis) je jedním z nejrozšířenějších druhů...
Zborov! Legionářský úspěch č. 1!

Zborov! Legionářský úspěch č. 1!

2. července 1917 se v rámci tzv. Kerenského ofenzívy rozpoutala bitva u...
Jak zpívá slavík?

Jak zpívá slavík?

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) patří mezi pěvce z čeledi lejskovitých....
Vědci testují „čtení“ mysli

Vědci testují „čtení“ mysli

Vědci z německého Karlsruher Institut für Technologie (KIT) ve spolupráci s...
Nejvěrnější pomocník vědců

Nejvěrnější pomocník vědců

Octomilka (Drosophila) je druh hmyzu, se kterým se běžně setkává každý...
Oprava genu zlikviduje rakovinu

Oprava genu zlikviduje rakovinu

Budoucí léčba rakoviny by se mohla spíš než na samotné rakovinné buňky...
Máte rádi zmrzlinu?

Máte rádi zmrzlinu?

Sníh a led ochucený ovocnou šťávou či medem znali už staří Řekové či...
V Brně vytvořili padáky pro drony

V Brně vytvořili padáky pro drony

Malé a lehké „vystřelovací“ padáky mohou ochránit vznášející se techniku za...
Když stroje pohání elektřina

Když stroje pohání elektřina

Elektrickou energii přeměňuje na mechanickou práci elektromotor. Většinou se jedná o...
Máme na dosah recept na dlouhověkost?

Máme na dosah recept na...

Vědci z Harvardovy univerzity zjistili, že uměle podaná dávka proteinu GDF11...