Zvrat v teorii o původci krvácivé horečky

České vědkyně vyvrátily dosud tradovaný mýtus, že smrtelně nenebezpečné arenaviry, škodí jen lidem a ne hlodavcům. Opak je pravdou. Arenaviry na americkém kontinentě způsobují krvácivé horečky, na které umírá až třetina pacientů. U hlodavců přitom nevyvolávají závažnější onemocnění, a to i přesto, že druhové spektrum arenavirů je v případě těchto drobných savců daleko širší. Za důvod, proč jsou hlodavci odolní vůči nákaze, se až dosud považoval jejich dlouhodobý společný vývoj. Tento názor však vyvrací studie, na níž se podílely i české badatelky Natália Martínková a Michaela Bayerlová.
Podle nových poznatků arenaviry často mění hostitelské druhy a rychle se přizpůsobí novým hostitelům. Natália Martínková a Michaela Bayerlová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity v Brně spolu s Nancy Irwin a Olivier Missa z Univerzity v Yorku ve Velké Británii studovali evoluční vztahy hostitelů s viry ze skupiny Tacaribe. Jsou to arenaviry z Jižní a Severní Ameriky a pět z nich způsobuje u lidí krvácivé horečky s vysokou úmrtností. Celkem dvacet tři známých druhů virů napadá asi třicet dva druhů savců, především hlodavců (například křečci bavlníkoví viz obr., kteří jsou častými hostiteli arenavirů). Dlouho se předpokládalo, že arenaviry se během evoluce vyvíjely společně se svými hostiteli, ale autoři této studie dokázali, že tomu tak není. „Výzkum tohoto rozsahu si vyžádal spolupráci odborníků z různých specializací, abychom rozpletli složité vztahy, jakými postupuje evoluce těchto významných patogenů,” říká Natália Martínková.
S použitím metod využívaných v ekologii a bioinformatice vědci zjistili, že čtyři skupiny arenavirů mají různé mechanismy vztahů s hostiteli. Zarážející ovšem je, že skupina virů patogenních pro člověka napadá hlodavce žijící v daném regionu náhodně. Výskyt několika hlodavců ve stejné oblasti dává virům příležitost snadno přeskočit na jiného hostitele, což vítězí nad potřebou najít blízce příbuzného hostitele s podobnými vlastnostmi a obrannými schopnostmi. „Již si nemůžeme myslet, že arenaviry Nového světa se vyvinuly společně s hostitelskými hlodavci. Mnohé z nich přeskakují na nové hostitele, když se jim vyskytne vhodná příležitost. Tyto výsledky představují důležitou informaci pro pochopení, které patogenní linie virů jsou potenciálně nebezpečné a mohli by se dál rozšířit,” říká Martínková.
- TZ AV ČR -
;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Studentka objevila zub starý 560 000 let!

Studentka objevila zub starý 560...

Šestnáctiletá studentka objevila v jihozápadní Francii zub, který je starý...
Genom kiwi rozluštěn!

Genom kiwi rozluštěn!

Kiwi je národním symbolem Nového Zélandu, jedná se o nelétavého ptáka s...
Vojničův rukopis poodhalil svá tajemství

Vojničův rukopis poodhalil svá...

Mnozí jej označují za nejzáhadnější knihu v historii vůbec. Tajemný...
Velký třesk otřásá vesmírem

Velký třesk otřásá vesmírem

Velký třesk či Big Bang je vědecká kosmologická teorie popisující raný...
Vědci pracují na vakcíně, která by mohla zachránit tasmánského čerta

Vědci pracují na vakcíně, která by...

Výzkum vedený vědci z univerzity v Southamptonu má za cíl vyvinout očkovací látku,...
Zašlá sláva kvetoucí zahrady

Zašlá sláva kvetoucí zahrady

Na území Sahary existovala poušť již před sedmi miliony lety. Důkazy o...
Kmenové buňky opraví poškozené plíce

Kmenové buňky opraví poškozené...

Závažná onemocnění plic, jako je astma, bronchitida nebo rozedma patří mezi...
Jak na sluneční skvrny? Počítačem!

Jak na sluneční skvrny? Počítačem!

Počítačové modely pomáhají odhalit záhady slunečních skvrn. Díky...
Nosorožci s kamerou mají zatočit s pytláky

Nosorožci s kamerou mají zatočit...

Poslední zbytky populací nosorožců v Africe čelí masivním nájezdům...
Budeme někdy cestovat teleportem?

Budeme někdy cestovat teleportem?

Cestování pomocí teleportu jitří fantazií vědců i běžných lidí už celá...