Satelit odhalil rozpad šelfu v Antarktidě

Co je nového na oběžné dráze? Ačkoliv družice ESA Envisat oslavila deset let práce na oběžné dráze, neúnavně pokračuje ve svých pozorováních: nyní se zaměřila na úbytek ledu v jednom z antarktických ledovcových šelfů, k němuž dochází v důsledku oteplování klimatu. Jedním z prvních pozorování této družice, které provedla krátce po startu 1. března 2002, byl rozpad hlavní části ledovcového šelfu Larsen B v Antarktidě. Tehdy se díky mechanické nestabilitě v ledové hmotě způsobené oteplováním klimatu oddělilo zhruba 3200 kilometrů čtverečních ledovce. Nyní, po deseti letech provozu s pomocí výkonného radaru ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) zaznamenal Envisat další ztrátu v oblasti Larsen B: za uplynulé desetiletí činí úbytek 1790 kilometrů čtverečních.

Larsenův ledový šelf je vlastně sada tří šelfů, které se táhnou od severu k jihu podél celého východního pobřeží Antarktického poloostrova. Larsen A se rozpadl v lednu 1995. Larsen C byl dosud považovaný za stabilní území, ale družicová pozorování odhalila během uplynulého léta ztenčování ledovce stejně jako delší dobu jeho tání.  „Ledovcové šelfy jsou citlivé na oteplování atmosféry a také na změny v oceánských proudech i jejich teplotách,“ vysvětluje profesor Helmut Rott z Innsbrucké univerzity.

„Severní část Antarktického poloostrova zaznamenala v uplynulých padesáti letech oteplení o zhruba 2,5 stupně Celsia. To je mnohem více, než je globální průměr. Toto oteplení způsobilo ústup a rozpad ledových šelfů.“  Larsen B se od ledna 1995 do února 2002 zmenšil z 11512 kilometrů čtverečních na 6664 kilometrů čtverečních. Rozpad v březnu 2002 ovšem přinesl skokové snížení jeho plochy na 3463 kilometrů čtverečních. Dnešní měření ukazují, že z původní rozlohy zbývá jen 1670 kilometrů čtverečních.

Satelit Envisat již nyní dvojnásobně překročil svoji plánovanou životnost. Observatoř je ale připravena pozorovat zemské ledovce, pevniny, oceány i atmosféru ještě nejméně další dva roky. To zajišťuje kontinuitu kritických dat získávaných z dálkového průzkumu Země až do doby, kdy další generace satelitů – řada Sentinel – začne v roce 2013 svá pozorování.

„Dlouhodobá systematická pozorování jsou mimořádně důležitá pro pochopení a modelování procesů v kryosféře. Stejně tak nám umožňují předpovídat naše možnosti při reakcích na klimatické změny týkající se ledu a sněhu,“ doplňuje profesor Rott.  „Klimatické modely totiž předpovídají dramatické oteplování ve vyšších zeměpisných šířkách. Pozorování Larsenova ledového šelfu provedená družicí Envisat přitom jen potvrzují zranitelnost ledovcových šelfů vůči oteplování klimatu a zdůrazňují důležitost těchto šelfů pro stabilitu systému ledovců.“ „Tato pozorování jsou navíc velmi důležitá pro odhadování budoucího chování mnohem větších mas ledu v západní Antarktidě – pokud oteplování postoupí jižněji.“ Radary na družicích dálkového průzkumu Země – jako je právě ASAR na Envisatu – jsou přitom mimořádně užiteční při sledování polárních oblastí, protože umožňují získávat data skrze oblačnost a v noci. Mise Sentinel, které jsou vyvíjené jako součást evropského programu GMES (Global Monitoring for Environment and Security), zajistí kontinuitu radarových pozorování.

– TZ ESA Czech Republic -

;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
Elektromagnetické síly vstupují na letadlové lodě
Událost, která změnila demokracii v totalitu
Posviťme si na kvasary
Město pod Brnem!
Medvědům se nechce na kutě
Velký otazník nad černými dírami!
Jak funguje optické vlákno?

Související články

Rusko zůstane na ISS do roku 2024

Rusko zůstane na ISS do roku 2024

Ruská kosmická agentura Roskosmos oznámila, že se Rusko bude podílet na...
Má zvýšená sluneční aktivita vliv na plodnost?

Má zvýšená sluneční aktivita...

Slunce jako nepřítel? Podle norských vědců má sluneční svit vliv na...
Invaze tropických mravenců začala v 16. století

Invaze tropických mravenců začala...

Tropičtí mravenci Solenopsis geminata byli podle nového výzkumu prvním...
Vzniká umělá kostní dřeň

Vzniká umělá kostní dřeň

Německým vědcům z Planckova institutu ve Stuttgartu se ve spolupráci s kolegy z univerzity...
Sokolníci cvičí dravce pomocí dronů

Sokolníci cvičí dravce pomocí dronů

Sokolnictví je ve Spojených arabských emirátech jednou z nejstarších tradic....
Ramesse III. zavraždila vlastní žena!

Ramesse III. zavraždila vlastní...

Archeologům se podařilo objasnit vraždu starou 3 000 let. Pravdu o smrti mocného...
Solární články můžeme vyrábět z korýšů

Solární články můžeme vyrábět z...

Polysacharidy chitin a chitosan, které jsou obsaženy například ve vnějších...
Sluneční soustavou proletěla před 70 000 lety cizí hvězda

Sluneční soustavou proletěla před...

V současnosti je nejbližší hvězdou od Slunce Proxima Centauri, která je...
Nové snímky planetky Ceres přinesly záhadu

Nové snímky planetky Ceres...

K trpasličí planetě Ceres se blíží americká sonda Dawn, která se 6....
Poznáte, co je na obloze?

Poznáte, co je na obloze?

Oblaka či lidově mraky jsou pro naši planetu životně důležité....