Satelit odhalil rozpad šelfu v Antarktidě

Co je nového na oběžné dráze? Ačkoliv družice ESA Envisat oslavila deset let práce na oběžné dráze, neúnavně pokračuje ve svých pozorováních: nyní se zaměřila na úbytek ledu v jednom z antarktických ledovcových šelfů, k němuž dochází v důsledku oteplování klimatu. Jedním z prvních pozorování této družice, které provedla krátce po startu 1. března 2002, byl rozpad hlavní části ledovcového šelfu Larsen B v Antarktidě. Tehdy se díky mechanické nestabilitě v ledové hmotě způsobené oteplováním klimatu oddělilo zhruba 3200 kilometrů čtverečních ledovce. Nyní, po deseti letech provozu s pomocí výkonného radaru ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) zaznamenal Envisat další ztrátu v oblasti Larsen B: za uplynulé desetiletí činí úbytek 1790 kilometrů čtverečních.

Larsenův ledový šelf je vlastně sada tří šelfů, které se táhnou od severu k jihu podél celého východního pobřeží Antarktického poloostrova. Larsen A se rozpadl v lednu 1995. Larsen C byl dosud považovaný za stabilní území, ale družicová pozorování odhalila během uplynulého léta ztenčování ledovce stejně jako delší dobu jeho tání.  „Ledovcové šelfy jsou citlivé na oteplování atmosféry a také na změny v oceánských proudech i jejich teplotách,“ vysvětluje profesor Helmut Rott z Innsbrucké univerzity.

„Severní část Antarktického poloostrova zaznamenala v uplynulých padesáti letech oteplení o zhruba 2,5 stupně Celsia. To je mnohem více, než je globální průměr. Toto oteplení způsobilo ústup a rozpad ledových šelfů.“  Larsen B se od ledna 1995 do února 2002 zmenšil z 11512 kilometrů čtverečních na 6664 kilometrů čtverečních. Rozpad v březnu 2002 ovšem přinesl skokové snížení jeho plochy na 3463 kilometrů čtverečních. Dnešní měření ukazují, že z původní rozlohy zbývá jen 1670 kilometrů čtverečních.

Satelit Envisat již nyní dvojnásobně překročil svoji plánovanou životnost. Observatoř je ale připravena pozorovat zemské ledovce, pevniny, oceány i atmosféru ještě nejméně další dva roky. To zajišťuje kontinuitu kritických dat získávaných z dálkového průzkumu Země až do doby, kdy další generace satelitů – řada Sentinel – začne v roce 2013 svá pozorování.

„Dlouhodobá systematická pozorování jsou mimořádně důležitá pro pochopení a modelování procesů v kryosféře. Stejně tak nám umožňují předpovídat naše možnosti při reakcích na klimatické změny týkající se ledu a sněhu,“ doplňuje profesor Rott.  „Klimatické modely totiž předpovídají dramatické oteplování ve vyšších zeměpisných šířkách. Pozorování Larsenova ledového šelfu provedená družicí Envisat přitom jen potvrzují zranitelnost ledovcových šelfů vůči oteplování klimatu a zdůrazňují důležitost těchto šelfů pro stabilitu systému ledovců.“ „Tato pozorování jsou navíc velmi důležitá pro odhadování budoucího chování mnohem větších mas ledu v západní Antarktidě – pokud oteplování postoupí jižněji.“ Radary na družicích dálkového průzkumu Země – jako je právě ASAR na Envisatu – jsou přitom mimořádně užiteční při sledování polárních oblastí, protože umožňují získávat data skrze oblačnost a v noci. Mise Sentinel, které jsou vyvíjené jako součást evropského programu GMES (Global Monitoring for Environment and Security), zajistí kontinuitu radarových pozorování.

– TZ ESA Czech Republic -

;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

O krok blíž k opětovně použitelným raketám

O krok blíž k opětovně...

Skupině švýcarských studentů se podařilo sestrojit model rakety vybavený systémem,...
Co se dělá se žulou?

Co se dělá se žulou?

Žuly (granity) jsou jedním z nejoblíbenějších dekorativních kamenů. Jsou to...
Genom kiwi rozluštěn!

Genom kiwi rozluštěn!

Kiwi je národním symbolem Nového Zélandu, jedná se o nelétavého ptáka s...
Vojničův rukopis poodhalil svá tajemství

Vojničův rukopis poodhalil svá...

Mnozí jej označují za nejzáhadnější knihu v historii vůbec. Tajemný...
Velký třesk otřásá vesmírem

Velký třesk otřásá vesmírem

Velký třesk či Big Bang je vědecká kosmologická teorie popisující raný...
Vědci pracují na vakcíně, která by mohla zachránit tasmánského čerta

Vědci pracují na vakcíně, která by...

Výzkum vedený vědci z univerzity v Southamptonu má za cíl vyvinout očkovací látku,...
Nový počítačový program rozeznává kresby lépe než člověk!

Nový počítačový program rozeznává...

Jednoduché obrázky jsou pro lidi velmi přirozené, jako nástroj komunikace sloužily...
Zašlá sláva kvetoucí zahrady

Zašlá sláva kvetoucí zahrady

Na území Sahary existovala poušť již před sedmi miliony lety. Důkazy o...
Jak na sluneční skvrny? Počítačem!

Jak na sluneční skvrny? Počítačem!

Počítačové modely pomáhají odhalit záhady slunečních skvrn. Díky...
Nosorožci s kamerou mají zatočit s pytláky

Nosorožci s kamerou mají zatočit...

Poslední zbytky populací nosorožců v Africe čelí masivním nájezdům...