Riskantní mise k mimozemšťanům povedou roboti!

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která už napadla leckoho. O tuto problematiku projevují zájem i takové seriózní instituce, jakou je americká NASA. Ta v příštích několika letech plánuje hned několik misí, jejichž úkolem bude právě pátrání po stopách mimozemského života.

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která už napadla leckoho. O tuto problematiku projevují zájem i takové seriózní instituce, jakou je americká NASA. Ta v příštích několika letech plánuje hned několik misí, jejichž úkolem bude právě pátrání po stopách mimozemského života.

Tyto mise jsou zatím ve stadiu úvah. Každopádně v plánech NASA jich figuruje hned 28. Filozofii této instituce nastínil její spolupracovník, planetolog Steve Squyres: „Astrobiologie a hledání života je skutečně klíčovou částí toho, co bychom měli napříště dělat při zkoumání sluneční soustavy.“

Hornina z Marsu zamíří k Zemi

Vědci z NASA samozřejmě nepředpokládají, že někde na Venuši objeví zelené mužíčky, milovníka koček Alfa nebo nedej bože Vetřelce. Nicméně ve sluneční soustavě je pár kandidátů, kteří by mohli být hostiteli jednoduchého života. Sem patří třeba Mars, Jupiterův měsíc Europa (více viz box), Satrurnovy měsíce Enceladus a Titan či možná i Neptunův měsíc Triton.

NASA ovšem plánuje vyslat své průzkumníky i k Merkuru, kde by kosmické plavidlo mělo přistát, dále pak do okrajových částí sluneční soustavy a také ke kometám. Primárním cílem výzkumu však má být Mars. Experti z NASA by rádi dopravili na Zemi vzorky z marsovské půdy. A to nebude jednoduché. Nejdřív je musí robot přistanuvší na rudé planetě získat. Poté je od něj převezme sonda, která odstartuje na marsovskou oběžnou dráhu. A teprve pak je převezme další kosmické plavidlo, které je konečně dopraví k Zemi.

Voda mezi Jupiterem a Marsem

Dalšími cíli NASA má být Jupiter a zmíněné Saturnovy měsíce Enceladus a Titan. Zajímavý prostor se nachází v pásmu planetek mezi Jupiterem a Marsem. Badatelé již mají v ruce důkazy, že zde existuje nejen voda ve formě ledu, ale i organické sloučeniny. „Máme zájem a jsme připraveni objevit jakoukoli formu života,“ odhodlaně říká pracovnice NASA Mary Voyteková.

Ale co život mimo naši sluneční soustavu? To, že by mimozemský život mohl existovat i v jiných hvězdných systémech, lze odvodit z tzv. Drakeovy rovnice, která stanovuje pravděpodobnost pro inteligentní mimozemský život. U exoplanet je jejich zkoumání a pozorování teprve v začátcích a v podstatě založeno jen na sledování nepřímých projevů. Současnými technologiemi není možno přímo pozorovat exoplanety, tím spíše potenciální projevy mimozemského života na nich. Lze pouze odhadnout, zdali některá dosud objevená exoplaneta má potenciální podmínky pro uchycení života, tedy zejména přítomnost vody v tekutém stavu

38 000 civilizací ve Mléčné dráze

Ač tedy důkazy o mimozemském životě v naší galaxii nejsou, objevují se odhady, kolik vyspělých civilizací by kolem Mléčné dráhy mohlo existovat. Skotský vědec Duncan Forgan z Edinburské univerzity je přesvědčen, že jich je nejméně 361. Pokud by se dokázaly pohybovat a přemisťovat mezi různými planetami mohlo jich být až 38 000. „I přes to na první pohled vysoké číslo je šance k setkání s nimi pro lidstvo velmi malá,“ říká Skot.

Jak Forgan ke svému výpočtu přišel? Vyšel se znalostí, které máme o exoplanetách, a vytvořil modely slunečních soustav. Pro jejich vývoj pak použil tři scénáře. Premisou prvního scénáře byla možnost, že podmínky pro vznik života nebyly snadné, zato jeho vývoj již obtížemi neprocházel. Výsledek by byl zmíněných 361 civilizací. Pokud by se oba faktory prohodily, tedy vznik života by byl jednoduchý, ale jeho vývoj složitý, Forgan dochází k počtu 31 513 civilizací. Pokud by se životní formy dokázaly stěhovat, mohlo by jen v naší galaxii existovat 37 964 civilizací. „Život na jiných planetách může být stejně rozmanitý jako život na Zemi a my nemůžeme předpovídat, jak by inteligentní život na jiných planetách vypadal nebo jak by se mohl chovat,“ podotkl Forgan.

Roboti, nebo živé organismy?

Jak by takový „ufon“ mohl vypadat je otázkou dosti podstatnou. Americký astronom Seth Shostak upozorňuje, že pokud se setkáme s mimozemskou inteligencí, bude jednat spíše o inteligenci umělou, nebude tedy živá v tom smyslu, v jakém život vnímají lidé. Program SETI (více viz box), hledá mimozemšťany pomocí rádiových vln. Shostak je ale přesvědčen, že doba mezi objevem rádiových vln a vynálezem je velmi krátká. Proto je podle astronoma pravděpodobné, že pokud bychom narazili na cokoliv inteligentního, co nepochází ze Země, bylo by to umělé. Stejně tak by mělo postupovat i lidstvo a z ryze bezpečnostního hlediska vysílat na mise ke vzdáleným, plentám roboty.

Je zde ovšem jedno nebezpečí – překonat jazykovou bariéru mezi dvěma civilizacemi by jistě bylo obtížné. Tato překážka by se ještě zvýšila, pokud by s námi komunikovaly extra vyspělé stroje. Shostak si myslí, že získat a rozluštit zprávu od takových entit by bylo obzvlášť obtížné. A nabízí také možnost, kam by se mělo hledání zaměřit: „Stroje potřebují především dostatek energie a hmoty. Proto je třeba hledat v okolí mladých horkých hvězd. Měli bychom strávit alespoň trochu našeho času hledáním v oblastech, které možná nejsou nejatraktivnější z hlediska biologické inteligence, ale právě zde by mohly existovat myslící stroje,“ konstatuje Shostak.

Nebezpeční kolonizátoři?

Z vědeckých kruhů se ovšem ozývají i skeptické hlasy. Známý fyzik Stephen Hawking by si setkání s mimozemskou inteligentní rasou raději odpustil. Lidstvo by mohlo zažít podobný kulturní šok, jako zažívaly domorodé kmeny při setkání s evropskými civilizacemi. Takový kulturní šok pak méně vyspělou kulturu dovede k jejímu zániku.

Hawking je přesvědčen, že lidstvo ve vesmíru není samo. Život v kosmu by podle něj měl existovat, zpravidla však jen na té nejprimitivnější úrovni mikroorganismů. Ovšem i ty by mohli být nebezpeční, protože pokud by se dostaly na naši planetu, mohly by ji zamořit neznámými infekcemi, proti kterým není obrana. Hawking si případnou vyspělou mimozemskou civilizaci představuje spíše jako kočovníky a nomády. Ti podle něj cestují od planety k planetě a využívají zde nerostné bohatství. „Předpokládám, že chtějí ovládnout a kolonizovat jakékoli planety v jejich dosahu,“ podotýká vědec. Pro lidstvo taková představa rozhodně příjemná není…

Čtenářská anketa návštěvníků webu našeho vydavatelství www.rf-hobby.cz

NASA chystá téměř třicítku robotických misí, které mají pátrat po mimozemském životě. Počítá se s přistáním na Merkuru i s výzkumem v nejvzdálenějších oblastech sluneční soustavy. Má podle vás takový výzkum cenu?

Určitě, je nutné zjistit, zda nejsme ve vesmíru sami    59 %
Raději bych nechtěl(a) vědět, zda jsou někde nějací mimozemšťané 10 %

Jsou to nesmyslně vynaložené prostředky     30 %
Na danou problematiku nemám vyhraněný názor    1 %

Co je na Europě?

Měsíce obřích plynných planet, tedy Jupitera a Saturna, nám mohou přichystat i další zajímavá překvapení. Když britský spisovatel Arthur C. Clarke psal svou tetralogii Vesmírná odysea, umístil mimozemský život na Jupiterův měsíc Europa. To jistě nebyla náhoda, podobně jako na Saturnově Enceladu a Titanu i zde existuje možnost, že pod ledovým povrchem Europy je tekutý oceán, který otepluje vulkanická činnost. Led by zde plnil i ochrannou funkci, odrážel by smrtící kosmické záření. Navíc, Europu obklopuje atmosféra tvořená kyslíkem, byť je velmi slabá. „Nepochybuji o tom, že tam musí být život,“ směle prohlásil oceánograf John Dalaney, který v Laboratoři proudového pohonu NASA (JPL) v kalifornské Pasadeně analyzoval snímky, jež pořídily sondy Voyager.

1. krok ke kolonizaci Marsu

Mars je pro astronomy stále lákavou destinací. Na světě je další projekt nazvaný MAVEN, který se chystá rudou planetu zkoumat. Za tři roky by v rámci tohoto projektu měla k Marsu odstartovat sonda, jejímž hlavním úkolem bude výzkum místní atmosféry. A je z jednoho prostého důvodu – na základě analýz by vědci rádi zjistili, zda je Mars někdy v budoucnu obyvatelný.

Jak známo, Mars má se svou atmosférou problémy, její vrchní část se postupně vytrácí do vesmíru. Hustota atmosféry je zde velmi nízká, oproti té pozemské je sotva jednoprocentní. Předpokládá se ovšem, že v minulosti tomu tak nebylo, že hustota atmosféry dokonce umožňovala existenci vody v kapalném skupenství. „Lepší poznání vrchní vrstvy atmosféry a role, jakou hrál její únik do vesmíru, je třeba, abychom zaplnili velkou díru v našich znalostech o Marsu,“ prohlásil Bruce Jakosky z Coloradské univerzity, která vyvíjí vybavení pro sondu.

Program SETI, zn. Hledáme ufony

Program SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence – Hledání mimozemské inteligence) je projekt, zabývající se hledáním mimozemské civilizace  pomocí zachycování rádiové komunikace. Předpokládá, že je to nejpravděpodobnější cesta, kterou by mohla ona civilizace s námi komunikovat.

Duchovním otcem projektu je americký astronom Frank Drake, který v roce 1960 použil 25metrového radioteleskopu k prozkoumání rádiových vln z hvězd Tau Ceti a Epsilon Eridani. V roce 1974 byla pomocí radioteleskopu o průměru 305 metrů v Arecibu do kulové hvězdokupy M13 v souhvězdí Herkula vyslána symbolická zpráva, obsahující základní informace o sluneční soustavě.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Složitá cesta procesoru

Složitá cesta procesoru

Procesor, neboli CPU (Central Processing Unit) je základní součástkou počítače...
Co skrývají pleny?

Co skrývají pleny?

Od zavedení jednorázových plen ve 40. letech minulého století došlo v mnoha směrech k...
V roli chirurga robot

V roli chirurga robot

V posledních letech se stále více do medicíny dostávají různé automaty a roboti....
Evoluce vesmírných galaxiíi

Evoluce vesmírných galaxiíi

Nahlédněte do nitra vesmíru a podívejte se na evoluci vzdálených galaxií. Je to...
Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Hybridní sterilita a vznik nových...

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých...
Mravenci jako zásobárna jedu

Mravenci jako zásobárna jedu

Malinkaté domácí mravence zná každý. Asi i díky knížkám o Ferdovi mravencovi....
Letitý pomocník proti zlodějům

Letitý pomocník proti zlodějům

Visací zámky se začaly používat již v dobách starověkého Říma jako ochrana přepravovaného zboží...
Jak se čte banán?

Jak se čte banán?

Kompletní genetickou informaci banánovníku se podařilo přečíst badatelům ze sedmi...
Co lidé ještě zničí?

Co lidé ještě zničí?

Studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22...
Připijte si na zdraví!

Připijte si na zdraví!

První zmínky o konzumaci vinné révy pocházejí z území dnešního Švýcarska (u Ženevského...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Otřesný zážitek proslulého boxera: Předpověděl smrt soupeře?

Otřesný zážitek proslulého boxera:...

Boxerská legenda Suger Ray Robinson si rve vlasy....
Nový stát na mapě Evropy: Jaké probíhaly hádky o československé hranice?

Nový stát na mapě Evropy: Jaké...

To, co se na začátku 1. světové války zdálo...
Téměř zapomenutý vynález: Revoluční pluh vyjel z východních Čech!

Téměř zapomenutý vynález: Revoluční...

Rybitví, Rybitví, Rybitví, ani tam to není špatný,...
Whisky, která zrála mezi hvězdami: Jak chutná?

Whisky, která zrála mezi...

Chtěli byste ochutnat whisky, která zrála mezi...
Mrtvá trať: Mráz, hlad a smrt pod taktovkou Stalina!

Mrtvá trať: Mráz, hlad a smrt...

Lokomotiva, která měla táhnout hrozen vagonů...
Výběr nejzajímavějších poprav (2. díl)

Výběr nejzajímavějších poprav (2....

Spáchali ohavné zločiny, které porota označila jako...
Rakovina nevysvětlitelně zmizela! Byl to zázrak?

Rakovina nevysvětlitelně zmizela!...

Stará žena se vroucně modlí: „Ó, milosrdný Pane, dej,...
Polygon pro nehostinné podmínky: Kde se cvičí marsovské rovery?

Polygon pro nehostinné podmínky:...

Společný evropsko-ruský program ExoMars je v plném...
Trest za nechtěné početí? Svobodné matky čekala smrt!

Trest za nechtěné početí?...

„Odsuzujeme vás na dva roky,“ zazní u Pražského...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.