Domů     Objevy
Kvasinky pomohou vyrábět cihly
21.stoleti 27.9.2010

O té doby, co byl oxid uhličitý prohlášen za nepřítele civilizace číslo 1, se řada vědců snaží najít cestu, jak jeho množství v atmosféře snížit. Inženýři z prestižního MIT přišli nedávno se zajímavým nápadem. S přeměnou nepříjemného plynu na pevnou látku by mohly napomoci organismy nečekané: geneticky upravené kvasinky.

Díky průmyslu, tepelným elektrárnám či spalování motorů se ročně dostává do ovzduší na 30 miliard tun oxidu uhličitého. Navyšování jeho koncentrace má však velmi známý nepříjemný efekt – tato látka působí jako skleníkový plyn a přispívá tak k oteplování atmosféry. Co tedy s ním? Existuje již řada nápadů, například pěstování vhodných rostlin, či uskladňování plynů v podzemních zásobárnách. Další skupinou nápadů je „uskladnění“ plynu v nějakém typu sloučeniny, z níž nebude moci dále unikat. K něčemu takovému jsou dobře vyzbrojeni například živočichové, kteří si vyrábějí pevné schránky z uhličitanu vápenatého, jako jsou například měkkýši (plži či mlži). Angela Belcherová se svými studenty z Massachusettského technologického institutu (MIT) se proto rozhodla tuto metodu z přírody odkoukat a napomoci uskladňování CO2 biologickou cestou. Vybrala si k tomu organismy, s nimiž se dobře manipuluje – běžné kvasinky. Do těchto kvasinek vložila geny, převzaté právě od organismů, které dokáží „ulovit“ oxid uhličitý z vody a přeměnit jej na pevný materiál. Takto upravené kvasinky pak produkují enzymy nutné pro mineralizaci, díky nimž dokáží z  každého půlkilogramu zachyceného plynu vyrobit kilogram pevné látky. Tento proces zabíjí vlastně dvě mouchy jednou ranou: na jednu stranu umožní uskladnit nepříjemný CO2. Tím, že vyrobí pevnou látku, z níž lze následně vyrábět například stavební materiál, ušetří i CO2, který by jinak vznikl při pálení běžných cihel.

Související články
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Rychlejší, levnější a také ekologicky udržitelnější vývoj léků umožní průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou ve výzkumném institutu CATRIN při Univerzitě Palackého vyvíjí Alexander Dömling. Evropská výzkumná rada mu na to udělila prestižní grant s dotací 3,4 milionu eur. Cíl pětiletého projektu prozrazuje již jeho název: Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS). Výzkumníci budou provádět chemické […]
Kredit českých archeologů jakoby sahal na špičky pyramidy a zároveň k samým základům podzemních hrobek. Napříč věky, kontinenty a s rozdílnými terény v posledních letech dosáhli omračujících nálezů. Patří k nim i práce na lokalitě Wad Ben Naga v Súdánu. Egypt nabízí desítky archeologických lokalit. V Deltě Nilu, ve středním Egyptě, Horním Egyptě. Další jsou i v sousedním Súdánu, kde čeští […]
Zvířecí kůže je součástí lidského odívání už od pravěku. Nyní se podnikatelé snaží přijít s její etičtější, ekologicky udržitelnější a efektivnější náhradou. A daří se jim to, spojence našli v houbách. V nepříliš vzdálené budoucnosti bychom tak mohli nosit kožené boty, které, když doslouží, bude možné rozložit kompostováním. Houby jako zdroj materiálu pro zhotovování nejrůznějších […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz