Domů     Historie
Archeologové naslouchají zvukům Stonehenge
21.stoleti 31.8.2010

Ačkoliv nejběžnějším nástrojem archeologů jsou a zůstanou především lopaty a štětečky, tu a tam se do jejich výzkumů zapojí i mnohem méně tradiční technologie. Když nedávno takzvaní „akustičtí archeologové“ zkoumali jihoanglický monument Stonehenge, vypadalo to tam tak trošku jako na pouti. I když malinké. Ačkoliv nejběžnějším nástrojem archeologů jsou a zůstanou především lopaty a štětečky, tu a tam se do jejich výzkumů zapojí i mnohem méně tradiční technologie. Když nedávno  takzvaní „akustičtí archeologové“ zkoumali jihoanglický monument Stonehenge, vypadalo to tam tak trošku jako na pouti. I když malinké.

Jednoho rána minulého roku mohl turista, který procházel okolo monumentu Stonehenge, zahlédnout zvláštní událost, kterou mohl snadno zaměnit např. za rekonstrukci nějakého dávného pohanského rituálu. Uvnitř kruhu ze vztyčených kamenů se pohybovaly dvě postavy a oddávaly se zvláštní činnosti: nafukovaly a praskaly nafukovací balónky. Tito dva lidé však nebyli nějací nepraktičtí podivíni, ale vědci Bruno Fazenda a Ruppert Till. A o co jim vlastně onoho rána šlo? Pomocí praskání balónů a přistavených mikrofonů se snažili změřit „impulzní odpověď“ kamenného monumentu. „Impulzní odpověď“ je vlastně jakýmsi „otiskem prstů“ Stonehedge. Tedy – nikoliv doslova prstů, ale zvuku. Nejde vlastně o nic jiného, než  o popis všech drah, jimiž projde zvuk od svého zdroje ke svému cíli,  v tomto případě mikrofonu umístěného několik metrů od zdroje, praskajícího balónku. Nahrávku pořízenou ve Stonhenge poté srovnali s tzv. anechoickou, neboli doslova „bezozvěnnou“ nahrávkou pořízenou v anechoické komoře na univerzitě v Salfodu, v pracovišti Bruno Fazenda. A k čemu vlastně britští vědci takto složité zkoumání vůbec podnikli? Vědci doufají, že jejich detailní rozbor povede k přesnějšímu pochopení, zda jsou jedinečné akustické vlastnosti Stonehenge dílem záměru či náhody.

Související články
Mozek je zpravidla jedním z prvních lidských orgánů, které se po smrti rozkládají, proto jsou nálezy zachovaných center lidského myšlení a paměti tak extrémně vzácné. Týmu pod vedením forenzní antropoložky Alexandry Morton-Haywardové se ale podařilo shromáždit sbírku více než 4 400 dlouho po smrti zachovaných lidských mozků. Co je „uchránilo před zkázou“? V roce 1982 […]
V rašeliništi na severozápadě Dánska objevili zemědělci před více než sto lety kostru muže, který zemřel před asi 5 200 lety. Podle místa nálezu dostal jméno Vittrupský. Je na něj nahlíženo jako na méně známého Ötziho. Výzkumníkům se nyní podařilo zjistit, odkud pocházel a proč musel zemřít tak násilnou smrtí. Vittrupský muž má se slavnějším […]
Vědců s českým původem, kterým by byly věnovány samostatné kapitoly v zahraničních učebnicích, není příliš mnoho. Přesto však lze mezi našimi krajany takové najít. Jedním z nich byl antropolog Aleš Hrdlička. Humpolec na Vysočině není proslulý jen tím, že se tam odstěhoval jistý Hliník. Desetitisícové město se může pochlubit několika slavnými rodáky. Z Humpolce pocházel […]
S osadami táhnoucími se od Irska až po Turecko, si jedna z nejznámějších kultur v době železné zcela podmanila svět. Kromě mistrného zpracování kovů totiž rozmlouvala s bohy. Zvláštní rituální „mocí“ oplývala zejména zvláštní společenská vrstva známá jako druidové, tedy tajemní kněží, kteří se těšili nesmírné úctě celého starověkého světa. Kromě náboženských záležitostí ale zastávali […]
V německém Norimberku bylo před zahájením stavebních prací objeveno osm morových jam, obsahujících ostatky nejméně 1000 obětí této smrtící epidemie. Podle archeologů by tak společně mohly tvořit největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě odhalen. Jako mor je označováno vážné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. První morová epidemie propukla v roce 541 v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz