SERIÁL: Zvířata po boku člověka

Žijí vedle nás, často s námi i pod jednou střechou, a většinu z nich chováme pro jejich užitkové vlastnosti. Jde o domestikovaná zvířata, z nichž mnohá jsou našimi společníky už celá tisíciletí. Odkud pocházejí a jak jsme si je vlastně ochočili? Na to vám odpovíme v našem novém seriálu, ve kterém jsme využili nejnovějších vědeckých poznatků.

Ryby – nejtišší ze všech domácích zvířat

Zatímco prakticky všechna domácí zvířata máme pěkně na očích, ať již ve svých příbytcích, stájích či volných výbězích na farmách, ryby jakoby by žily tak trochu mimo náš svět. A přece jsou ryby a další vodní zvířata důležitými lidskými spojenci už po celá tisíciletí. Setkat se s nimi nemusíme jen v akváriu či na vánočním stole.

Řadu druhů ryb – zejména těch, které jsou chovány pro okrasu – poznamenal proces domestikace do míry, s níž se mohou měřit snad jen nejdéle domestikovaná zvířata – psi. Při pohledu na původního divokého karase stříbrného (Carassius gibelio) a obrovské množství forem akvarijních závojnatek laik jen skutečně stěží uvěří, že z pohledu biologa jde o jeden a tentýž živočišný druh. Ryby však zdaleka nechováme jen proto, aby nám svými barevnými těly a pomalými pohyby zpříjemňovaly chvíle oddechu. Ačkoliv je lov divoce žijících populací mořských či sladkovodních ryb stále jedním z nejdůležitějších odvětví potravinářského průmyslu, rybí velkochovy zažívají (zejména v Asii) od druhé poloviny 20. století svůj historický vrchol. Celých 97 % procent všech 465 druhů vodních živočichů, které lidé více či méně záměrně chovají, bylo domestikováno až v průběhu 20. století.

První ryby na lidském jídelníčku
 Kdy přesně si lidé osvojili schopnost obohacovat si rybími úlovky stůl, přesně nevíme, zcela spolehlivě však můžeme říci, že vášeň pro rybolov sahá až hluboko do doby kamenné – paleolitu. Zatím nejstarší známé rybáře se v loňském roce podařilo identifikovat týmu antropologů pod vedením Erik Trinkause z Washingtonovy univerzity v St. Louis v jeskyni Tianyuan (Tchien-jüan) nedaleko Pekingu. Lidé, kteří žili v této jeskyni před asi 39 000–42 000 let, patřili již prokazatelně k lidem dnešního typu (Homo sapiens sapiens) a byli tak také nejstaršími známými moderními Číňany. Z izotopové analýzy zbytků jejich tkání (zejména proteinu kolagenu) vědci vyčetli, že přinejmenším někteří z nich se pravidelně živili stravou, jejíž původ byl ve sladké vodě. O oblibě ryb a dalších vodních živočichů (zejména menších druhů kytovců) jakožto potravy svědčí i řada nálezů zbytků rybářského náčiní, zejména kostěných harpun a háčků, ale nástěnných maleb z období svrchního paleolitu na většině území „starého světa“. U nás v Evropě považujeme za nejstarší takové svědectví  nástěnné malby z Cosquerovy jeskyně nedaleko dnešního Marseille, staré 19 000 let, které zobrazují lov nejrůznějších mořských zvířat. Ke skutečné domestikaci vodních živočichů však byla cesta ještě dlouhá.

Ryby na jídlo i na okrasu
 Kandidátů na statut prvních skutečných chovatelů ryb je více. Nejčastěji se hovoří o Číně v době okolo roku 2500 př. n. l. Ve prospěch Dálného východu hovoří jedna důležitá skutečnost – pěstování rýže. Podvodní políčka, která tato bylina vyžaduje, jsou totiž ideálním předstupněm pro pozdější rybníky. Právě v nich se ideálně dařilo kaprovitým karasům stříbrným (Carassius gibelio), kteří v přírodě dorůstají délky až 55 cm. Právě karasové, které Číňané nazývají „či“, jsou podle všeho nejen nejstaršími domestikovanými rybami vůbec, ale také těmi, u nichž se poprvé začalo s intenzivní genetickou manipulací prostřednictvím křížení. Ačkoliv byly nejspíše původně pěstováni pro jídlo, přinejmenším od dob prvních staletí našeho letopočtu si získali oblibu také jako okrasné rybky. Dnes je známe v nejrůznějších barevných formách jako „zlaté rybky“ z venkovních nádrží či jako akvarijní rybičky závojnatky. Mnohem starší doklad lidské záliby v krásných rybičkách však známe již ze starověkého Egypta. Nástěnné malby, které pocházejí z doby okolo roku 1400 př. n. l., tedy z období egyptské Nové říše, zobrazují rybičky cichlidy v zahradních rybníčcích.

21. STOLETÍ upřesňuje:
Jak upozorňuje britský historik  George F. Hervey (1902–1988), měla domestikace karasů a jejich přetvoření do podoby dekorativních ryb zásadní souvislost s příchodem buddhismu do Číny v průběhu 1. století n. l. Buddhističtí mniši, kteří chtěli žít v co největší harmonii s přírodou, nejprve vypouštěli zajaté ryby na svobodu, později je však začali chovat v rybníčcích v blízkosti svých klášterů.

Kapr – ryba nejen vánoční
 Když se v Čechách řekne domestikovaná ryba, každému snad okamžitě vytane na mysli nejoblíbenější ryba naší kuchyně – kapr. Díky postupnému vysazování je dnes kapr prakticky všudypřítomnou a velice hojnou rybou prakticky ve všech sladkých vodách.
Původ všech divokých poddruhů a i pozdějších vyšlechtěných plemen domácích kaprů je třeba hledat v oblasti Kaspického moře, odkud se později rozšířil do povodí Dunaje a do kontinentální Asie. Jméno této ryby sice pochází z řečtiny (kyprínos), za zrodem jeho obrovské popularity však stáli až Římané. Římská vojska se s divokými kapry, sazany, seznámila díky své invazi do Podunají. Využívali jej nejprve jako potravu pro legionáře, později však začali zakládat i chovné rybníky. Další cestu na naše stoly umetl kaprům přechod Evropy na křesťanské náboženství. Povinností středověkého křesťana bylo totiž postit se až 140 dní v roce – během této doby však bylo povoleno konzumovat jen vodní živočichy. Chovné rybníky proto zakládali především mniši pro zásobování svých klášterů. Koncem 16. století byly Čechy v chovu kaprů již evropskou velmocí a tuto pozici si v podstatě udržujeme dodnes.

21. STOLETÍ doplňuje:
Miláčci českých šlechtitelů
I když je u nás kapr stále rybou číslo jedna, šlechtitelé se dnes zdaleka nevěnují pouze jemu. V posledních letech je stále více úsilí věnováno vyšlechtění ideální podoby doplňkové rybniční ryby lína obecného, pozornost se zaměřuje i na další tradiční české druhy, jako je sumec obecný či jeseteři. Z druhů vysazených zaměstnávají nejvíce pozornosti genetických specialistů různé druhy lososovitých ryb, např. původně američtí pstruzi duhoví, síh severní, maréna původem z německých jezer a síh peleď, jehož pravlast leží v evropské části Ruska.

Vysoká cena za uzeného lososa
 Lví podíl na tom, že proteiny z ryb dnes tvoří celých 16 % všech živočišných proteinů, které lidstvo ročně zkonzumuje, má i umělý chov lososovitých ryb, zejména lososů a pstruhů. Od roku 1982 se celkový objem celosvětové produkce lososího masa zvedl více než desetinásobně. V současné době trůní na špici vývozců Norsko a Chile, zbylá procenta si pro sebe ukrajují většinou další evropské země. Rybí farmy však v posledních letech zaznamenaly hodně pozornosti především ze strany ochránců přírody, neboť mají skutečně enormní vliv na okolní prostředí. Jejich obrovská koncentrace v sádkách či zvláštních mořských klecích způsobuje, že se mezi nimi velmi snadno šíří řada parazitů, především tzv. „mořských vší“, korýšů příchytek (např. druh Lepeophtheirus salmonis), které sají rybám krev. Mladí divocí lososi, kteří táhnou mořem v blízkosti sádek, mají až 90% šanci, že na ně parazit přeskočí a dospělosti se nikdy nedožijí. Své okolí dokáží lososi pěkně „zaneřádit“ svými výkaly, které se do něj přímo rozptylují. Odhaduje se, že farma o 200 000 kusů vypouští do vody tolik splašků jako město o 60 000 lidech. I toto je cena, kterou musíme platit za chutný a zdravý nedělní oběd.

Genetické modifikace v akváriu
Trhák a zároveň strašák posledních let – genetické modifikace – se nevyhnul ani akváriím. Toto pokušení se zvýšilo zejména od té doby, co byl z medúz druhu Aequorea victoria izolován zelený fluorescenční protein (GFP). Gen pro tuto bílkovinu je možno úspěšně „vpašovat“ do genetické výbavy buněk řady nejrůznějších organismů včetně člověka a způsobit tak, že některé tkáně „svítí“. Smysl takových pokusů se nachází většinou v oblasti medicíny, u akvarijních rybiček se uplatňují i důvody dekorativní. Nejrychleji byl gen aplikován u dvou druhů rybek – zebřičky neboli dania pruhovaného (Danio rerio) a u medaky japonské (Oryzio latipes). Obě tyto rybky se totiž díky svému snadnému a rychlému množení staly již před mnoha lety ideálním modelovým organismem genetiků a jejich dědičná výbava je proto velmi dobře prozkoumána. „Svítící“ zebřičky, které jsou na trhu známé pod označením GloFish, stvořil poprvé v roce 1999 dr. Zhiuyuan Gong z univerzity v Singapuru. Jen velmi krátce po něm přišel tchajwanský vědec, profesor Huai-Jen Tsai, se „svítící” medakou, která se dnes prodává pod názvem TK-1. Proti genetickým manipulacím s rybkami se mezi akvaristy sice rychle zvedla vlna protestů. Ty mají však smysl spíše tam, kde díky křížení vznikají skutečná monstra, kterým se na světě rozhodně nežije lehce.

Desetinožci na farmách
 Garnáti, krevety či krabi sice přirozeně nejsou ryby, ale korýši, kteří spadají podobně jako hmyz či pavoukovci do kmene členovců.  Jejich původ ve vodě je však přinejmenším z obchodního hlediska částečně hází s rybami „do jednoho pytle“. Farmy na mořském pobřeží, v nichž se chutní korýši pěstují, se rozrostly jako houby po dešti zhruba v 70. letech minulého století, kdy poptávku po tomto luxusním zboží výrazně zvedla hospodářská prosperita. Mezi největší spotřebitele, ale i vývozce korýšů patří asijské státy, především Čína, Japonsko a Thajsko, z mimoasijských mají korýše v největší oblibě v Brazílii. Většina farem se nachází v mělkém moři v přílivové zóně, v posledních deseti letech však získaly velkou oblibu i farmy sladkovodní. Nejoblíbenějším druhem, pěstovaným ve sladké vodě, je obří říční malajská kreveta Macrobrachium rosenbergii, zvláště v Číně je stále oblíbenější i pěstování sladkovodních krabů. Žhavou novinkou jsou také pokusy pěstovat mořské kraby modré (Callinectes sapidus) ve sladkovodních rybnících, zejména ve Spojených státech.

Další bezobratlé laskominy
 Akvakultura čili cílené obhospodařování vodních ploch nemusí mít za svůj hlavní předmět pouze ryby. Kromě nich mají největší podíl na výtěžku vod také korýši (viz rámeček „Desetinožci na farmách“). Výčet skupin bezobratlých živočichů však těmito skupinami zdaleka nekončí. Mezi tradiční mořské pochoutky patří především mlži, a to zejména ústřice. V Evropě začali s jejich systematickým pěstováním již v 1. století n. l. Římané, dnes nalezneme největší evropské ústřičné farmy především ve francouzské Bretani a na pobřeží Velké Británie. Počínaje 90. lety minulého století však převzala pomyslné žezlo nadvlády nad světovým trhem s ústřicemi Čína. Mezi pěstovanými druhy se vyskytují především různí zástupci příbuzných rodů Crassostrea a Ostrea. Číňané, kteří jsou proslulí svou ochotou zkonzumovat prakticky cokoliv živé, se v posledních dvou desítkách let zaměřili také na pěstování dalších mořských živočichů, kteří z biologického hlediska patří do kmene ostnokožců. Jedná se především o sumýše, tedy známé „mořské okurky“ a různé druhy ježovek, tedy „mořských ježků“. Zda si tyto plody moře oblíbí i Češi, známí milovníci prorostlého bůčku, ukáže až čas.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Můra jménem Donald Trump

Můra jménem Donald Trump

Nový americký prezident Donald Trump se již stihl zapsat do dějin...
Mezinárodní sčítání vodních ptáků je tady!

Mezinárodní sčítání vodních...

O tomto víkendu (tj. 14. – 15. ledna 2017) se řada milovníků ptactva chystá...
Štěňata jsou ráda, když na ně mluvíte jako na děti

Štěňata jsou ráda, když na ně...

Většina dospělých má tváří v tvář s malými dětmi tendenci používat výše...
Nově objevený gibbon dostal jméno po Star Wars

Nově objevený gibbon dostal...

Vědci objevili nového primáta, který žije ve východním Myanmaru a...
Návrat kočky divoké na Šumavu?

Návrat kočky divoké na Šumavu?

Fotopasti Rysích hlídek natočily v Pošumaví dvě videa šelmy, která nápadně...
V roli chirurga robot

V roli chirurga robot

V posledních letech se stále více do medicíny dostávají různé automaty a roboti....
Evoluce vesmírných galaxiíi

Evoluce vesmírných galaxiíi

Nahlédněte do nitra vesmíru a podívejte se na evoluci vzdálených galaxií. Je to...
Nejoblíbenějším mládětem dvorské zoo je ženetka Zuzi

Nejoblíbenějším mládětem dvorské...

Nejoblíbenějším mládětem loňského roku se v ZOO Dvůr Králové stala samička...
Prokáže monitoring velkých šelem v Krušných horách výskyt vlka?

Prokáže monitoring velkých šelem v...

V Krušných horách se pohybuje psovitá šelma. S největší pravděpodobností se...
Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Hybridní sterilita a vznik nových...

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Malé flíčky, skvrnky nebo částečky: Co vám to plave v oku?

Malé flíčky, skvrnky nebo...

Možná jste si jich už někdy všimli. Malé flíčky,...
První komiks světa? Oslavuje válečné úspěchy římského císaře!

První komiks světa? Oslavuje válečné...

Horký letní večer roku 113 n. l. na Trajánově...
Prase savanové: Troufne si i na lidi?

Prase savanové: Troufne si i na...

Se svojí mohutnou hlavou, širokým rypákem a lysým...
Hmyzí kyborgové: Záchranáři i špioni budoucnosti!

Hmyzí kyborgové: Záchranáři i...

Zástupci hmyzí říše tvoří zhruba 75 % veškerého...
Zrcadlová magie: Nevinná zábava, nebo navýsost riskantní záležitost?

Zrcadlová magie: Nevinná zábava,...

Kolik vdavekchtivých dívek hledělo do zrcadla...
Skuteční assasíni? Sekta, která zabíjela!

Skuteční assasíni? Sekta, která...

Jací byli opravdoví asasíni? Žádní hrdinové, jak nám...
Nejvyšší věže světa! Saúdská Arábie porazí Dubaj!

Nejvyšší věže světa! Saúdská...

Zapustí ji do hloubky 50 metrů s ukotvením 192...
Bermudský trojúhelník není jediný! Záhadnou mořskou past má i Austrálie   

Bermudský trojúhelník není jediný!...

V říjnu 1978 se letovému středisku v australském...
Fantastická cesta zpět do historie? Vědcům to umožňuje led!

Fantastická cesta zpět do historie?...

Chtěli byste se přenést zpět v čase a dozvědět...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.