Jedinečný pohyb housenek

Pohyb housenky pozoroval někdy snad každý z nás. Když si však na jejich pomalé sunutí kupředu posvítí vědci prostřednictvím moderních technologií, zjistí, že mechanismus jejich pohybu je mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. Nápady odkoukané od housenek by mohly být v budoucnu využity pro konstrukci robotů. Pohyb housenky pozoroval někdy snad každý z nás. Když si však na jejich  pomalé sunutí kupředu posvítí vědci prostřednictvím moderních technologií, zjistí, že mechanismus jejich pohybu je mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. Nápady odkoukané od housenek by mohly být v budoucnu využity pro konstrukci robotů.

Každý, kdo někdo pozoroval pohyb housenky si musel všimnout, že se tělo těchto larev sune kupředu prostřednictvím drobných vln. Biologové z Tuftsovy univerzity nedaleko amerického Bostonu se však rozhodli prozkoumat pohyb do větších detailů. Jako model si zvolili larvu lišaje druhu Manduca sexta, který je jedním z nejběžnějších druhů hmyzu zkoumaných v laboratořích. Pohyb larvy detailně sledovali prostřednictvím rentgenu i filmování v běžném viditelném světle. Z jejich výzkumů vyšlo najevo, že larva se pohybuje nikoliv jako jedno těleso, ale v podstatě jako dvě. A to nikoliv současně! Prvním z těles je její tělesná stěna s nohami a panožkami (nepravými končetinami na zadečkových článcích), druhým jsou její vnitřnosti. Záběry speciálních kamer odhalily, že vnitřnosti se pohybují téměř o celý krok dříve, než vnější část těla. Střevo se navíc při pohybu natahuje a smršťuje nerovnoměrně, což napomáhá ke tvoření jednotlivých „vln“ housenčího pohybu. „Tento mechanismus zjevně přispívá k neobvykle vysokému stupni volnosti  při pohybech živočichů s měkkými těly,“ spekuluje hlavní autor studie Michael Simon.  „Abychom zjistili, zda tento způsob pohybu znamená pro housenky evoluční výhodu, podobnou např. synchronizaci dýchání a pohybu měkkých tkání u běžících obratlovců, bude zapotřebí provést ještě řadu dalších výzkumů,“ uzavírá vědec.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Medvědi nejsou škodnou zvěří

Medvědi nejsou škodnou zvěří

Medvěd znovu dobývá Evropu. Pro přírodu je to skvělá zpráva, tato nádherná...
Nový domov pro šelmy: Česká republika

Nový domov pro šelmy: Česká...

„Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc.“ Oblíbená věta stařičkého...
Tradiční stěhování aligátora Libora v ústecké zoo proběhlo úspěšně

Tradiční stěhování aligátora Libora v...

Aligátor Libor se v úterý 23. května stěhoval do letní expozice. Toto stěhování má...
Jak se stěhují hroši?

Jak se stěhují hroši?

Dvě hroší samice v dvorské zoo se stěhovaly ze svého zimoviště do letního výběhu...
Proč některá zvířata zabíjí své potomky?

Proč některá zvířata zabíjí své...

Zabíjení mláďat vlastního druhu – infanticida, se vyskytuje napříč celou...
Nosorožci z dvorské zoo mají v Tanzanii již třetí mládě

Nosorožci z dvorské zoo mají v...

Na konci března se nosorožcům, kteří byli v roce 2009 převezeni ze...
V milovické rezervaci přišlo na svět první letošní mládě zubrů

V milovické rezervaci přišlo na svět...

V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se narodilo první...
Jak lidé ovlivňují kvalitu jezer?

Jak lidé ovlivňují kvalitu jezer?

Celkem 556 jezer v 10 evropských státech analyzovali při více než tříletém výzkumu...
Ekologický stav evropských jezer není příznivý

Ekologický stav evropských jezer...

Vědci z Biologického centra AV ČR analyzovali celkem 556 jezer v deseti evropských...
Hvězdice trnité požírající korály likviduje obyčejný ocet

Hvězdice trnité požírající korály...

Korálové útesy napříč světovými oceány bojují nejen s rostoucí teplotou vody v...

Nenechte si ujít další zajímavé články