Vlakem z Pekingu do Londýna za pouhé tři dny

Asi žádná jiná země neprožívá v současnosti takový rozvoj jako Čína. Byť zde mnoho lidí žije pod hranicí chudoby, vládní místa chtějí dát okolnímu světu jasně najevo, kdože chce být světovým lídrem. Důkazem mohou být třeba vysoce ambiciózní plány, které by železniční přepravě daly zcela novou dimenzi.Asi žádná jiná země neprožívá v současnosti takový rozvoj jako Čína. Byť zde mnoho lidí žije pod hranicí chudoby, vládní místa chtějí dát okolnímu světu jasně najevo, kdože chce být světovým lídrem. Důkazem mohou být třeba vysoce ambiciózní plány, které by železniční přepravě daly zcela novou dimenzi.

Čína hodlá vybudovat nejen rozsáhlou vnitrozemskou železniční síť, ale hodlá expandovat i do zahraničí. Prvotním cílem jsou asijské státy, odkud Číňané chtějí dovážet průmyslové suroviny. Zde se jedná především o náhradu nepříliš bezpečné a pomalé lodní dopravy, na moři zažili Číňané v poslední době několik přepadení ze strany pirátů. Ovšem, koncem příští dekády, tedy někdy kolem roku 2020, by měla stát zbrusu nová železniční trať spojující čínskou metropoli Peking i s Londýnem. Tato dvě města přitom od sebe dělí 8 100 kilometrů.

Čína? Železniční špička

V oblasti železniční dopravy je východní Asie na špici už nějaký čas. Zprvu zde vládli Japonci, jejich rychlý vlak Šinkanzen brázdí železnice již od roku 1964. V poslední době zde však přebírá otěže Čína. Například souprava nazvaná Harmony Express zvládne tisícikilometrovou vzdálenost mezi městy Kanton a Wu-Chan za dvě a tři čtvrtě hodiny. To znamená, že se řítí rychlostí 400 kilometrů za hodinu. Na našich tratích si o takových výkonech můžeme nechat jen zdát, Pendolinu trvá cesta z Prahy do Ostravy dlouhá 356 kilometrů více než tři hodiny.

V roce 2015 by na území Číny mělo stát 30 000 kilometrů zcela nových vysokorychlostních tratí. Některé z nich budou klasické rychlovlaky, využívající standardní tratě, některé použijí princip maglev (viz rámeček). Maglev je například již nyní využíván na trati mezi šanghajským letištěm a vnitřním městem. Po dokončení vnitrozemské sítě se zrak Číňanů zaměří na výstavbu železnic, které „Říši středu“ propojí nejen s Asií, ale i s Evropou.

Konkurence letadel

V reálném socialismu se Češi příliš často do zahraničí nedostali. Vysněnou destinací bylo Bulharsko, 1 500 kilometrů dlouhá cesta nepříliš čistým vlakem tam trvala tři dny. Stejnou dobu by v roce 2020 měl cestující strávit na trase mezi Singapurem a Londýnem, přičemž vzdálenost mezi oběma místy přesahuje 10 000 km. Cesta mezi Pekingem a Londýnem by měla trvat pouhé dva dny. Běžná rychlost vlaků by se zde měla pohybovat kolem tří set kilometrů v hodině. „Naším cílem je, aby se tyto vlaky pohybovaly téměř tak rychle jako letadla,“ uvedl Wang Meng-šu, člen čínské strojírenské akademie

V čínském plánu jsou tři hlavní tratě. Ta první by měla spojit Peking a Singapur. Po druhé trati by rychlovlaky mířily přes čínské vnitrozemí do Kazachstánu, odtud dále do Ruska, Německa a konečnou stanici by měly ve zmíněném Londýně. Třetí strategická dráha by spojila Čínu s Indií, Pákistánem a Íránem. I z těchto destinací je patrné, kde Čína hledá své životní zájmy. Výměnou za výstavbu vysokorychlostní trati na svém území nabídnou asijské státy Číně své suroviny.

Největší projekt v historii

Číňané si již osvojili nové technologie, které jsou potřeba k výstavbě rychlodrah. Jejich tajemství sice ještě nedávno přísně střežily společnosti jako Alstom, Bombardier, Kawasaki nebo Siemens, dnes už však vše potřebné zvesela vyrábí čínský průmysl. A zahraniční firmy jsou rády, že mohou tu a tam dodat nějakou tu součástku pro tak obrovský trh, jakým ten čínský bezesporu je. Výroba vysokorychlostních vlaků, tedy souprav, které jsou schopné dosáhnout rychlosti alespoň 250 kilometrů v hodině, je už v Číně v plném proudu.

Ostatně, každá firma se jistě s potěšením zúčastní největšího projektu výstavby infrastruktury v dějinách. Mnoho smluv už je podepsáno, na čínsko-barmské hranici se již začalo stavět. Problémem může být třeba různý rozchod kolejí v jednotlivých státech, Číňané jednoznačně upřednostňují, aby se stavělo podle jejich not. Čína používá rozchod železnic 1435 milimetrů, je tedy stejný jako v Evropě, ale například ruské železnice jsou široké 1520 milimetrů. Ale Čína nakonec jistě svou vůli prosadí, byť zatím přesvědčili jen Vietnamce.

Tajemství magnetické levitace

Maglev neboli magnetická levitace není objevem nikterak novým – asi každý z nás si někdy vyzkoušel přitisknout k sobě dva magnety. Jeho princip pochopil už před sto lety americký fyzik Robert Goddard a spočívá v tom, že stejné póly magnetů se odpuzují silou. Výhodou vznášení se nad kolejnicí (levitace) je, že zcela schází tření, protože vlak se vůbec s kolejnicí nedostane do kontaktu –  souprava se vznáší asi patnáct centimetrů nad dráhou.

Ve stroji, který Maglev využívá, byste marně hledali elektromotor. Ten se totiž z nachází převážně na trati v rozbalené a ploché podobě. Na rozdíl od klasického elektromotoru se tu však nevyskytují pohyblivé prvky, protože zbylou část motoru tvoří elektromagnety umístěné na vlaku. Dodávkou střídavého proudu vzniká magnetické pole, které “běží” tratí a působí na elektromagnety na spodku vlaku. Tak, jak se mění frekvence střídavého proudu, mění se i rychlost vlaku. Když se směr pole obrátí, vlak zpomalí a nepotřebuje tedy ani brzdy.

Vysokorychlostní vlak v ČR? Nejdříve za 10 let, ale spíše později…

Když byly v roce 2003 do České republiky dodány první soupravy vlakových souprav Pendolino, kdekdo jásal, že se v českých zemích může svést rychlovlakem. Jenže chyba lávky, Pendolino je vlastně úplně normální vlak určený pro běžné tratě. Je jen vybaven naklápěcí skříní, která umožňuje průjezd oblouky vyšší rychlostí, než jakou zde projedou soupravy bez vynuceného naklápění.

Rychlovlak potřebuje speciální trať a ta zatím nestojí. První, ne příliš dlouhé úseky, mají vyrůst v tunelech tranzitního koridoru mezi Prahou a Plzní. Až poté se zahájí výstavba i delších úseků. Podle plánů by na území ČR měly vyrůst tři vysokorychlostní tratě, první od česko-německých hranic, přes Plzeň, do Prahy, druhá trať by měla vést od Děčína přes Prahu a Brno dále na Slovensko a do Rakouska a konečně třetí by spojila Brno, Ostravu a česko-polské hranice.

 

Rubriky:  Kolejová doprava
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Eurotunel: Suchou nohou na Britské ostrovy

Eurotunel: Suchou nohou na...

Velká Británie je sice evropská země, ale jakoby do Evropy až zas...
První přímý nákladní vlak vyrazil z Prahy do Číny

První přímý nákladní vlak vyrazil...

Zdá se to bláznovství. Ale je tomu skutečně tak. Minulý týden, přesněji 19....
Z dějin pražského krtka: Záhadná havárie i zatopené soupravy

Z dějin pražského krtka: Záhadná...

Stejně jako v jiných světových metropolích, i pod Prahou jsou desítky...
10 nejzajímavějších sítí podzemní dráhy

10 nejzajímavějších sítí podzemní...

Asi žádné milionové město si nedokáže představit svou existenci bez...
Československý tunel na Jadran: Šílenost či promarněná šance?

Československý tunel na Jadran:...

Zatímco v minulosti se hranice českých zemí neustále posouvaly, tu dopředu, tu...
Holandské vlaky pohání větrná energie

Holandské vlaky pohání větrná...

Všechny vlaky v Nizozemí jsou nyní ze 100 procent poháněné elektřinou generovanou...
Maglev svištěl rekordní rychlostí 603 km/hod

Maglev svištěl rekordní...

Japonský vysokorychlostní vlak překonal při testovací jízdě svůj...
Velké kontinentální cesty po železnici

Velké kontinentální cesty po...

V roce 1913 byla Evropa protkaná sítí železnic táhnoucích se od Finska na...
Vlak dosáhl rychlosti 500 km/h

Vlak dosáhl rychlosti 500 km/h

Japonský magnetický vlak, který se pohybuje na magnetickém polštáři...
Most, který se sám opraví

Most, který se sám opraví

Materiály s tvarovou pamětí nastoupily na své vítězné tažení světem technologií již...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ptáci jsou jedinou přeživší skupinou dinosaurů: Kde vzali křídla?

Ptáci jsou jedinou přeživší...

O tom, že ptáci jsou vlastně jedinou přeživší skupinou dinosaurů, dnes...
Kdy a proč začali Češi pít pivo?

Kdy a proč začali Češi pít pivo?

Když král Karel s Buškem z Velhartic zasedli k dubovému stolu, aby nějakou tu...
Létající spiritista Daniel Dunglas Home: Jak prováděl své kousky?

Létající spiritista Daniel Dunglas...

Devatenácté století je doslova posedlé spiritismem. Na nejrůznějších seancích se...
VIDEO: Jak vypadá Severní Korea z výšky?

VIDEO: Jak vypadá Severní Korea z...

Nejuzavřejnější a zároveň jedna z nejchudších zemí světa. Země, o...
Kam za zvířaty? 5x tip na výlety po Česku!

Kam za zvířaty? 5x tip na výlety...

Pokud chcete svým dětem nebo sobě dopřát nějaký ten pěkný výlet za...
Ambiciozní Ilse Stöbeová: Stalin jí nevěří, nacisté ji pověsí!

Ambiciozní Ilse Stöbeová: Stalin jí...

Třímá v ní nadání pro žurnalistiku a navíc je zběhlá v šifrování. Dcera tesaře...
Proč francouzský král Ludvík XIV. tak moc miloval podpatky?

Proč francouzský král Ludvík...

Král usazený v pohodlném křesle natáhne dopředu své štíhlé nohy v jemných...
Zpívající herec Dennis Quaid: Za hudebními cenami se nehoní!

Zpívající herec Dennis Quaid: Za...

Také hvězda filmů jako Past na rodiče nebo...
Konspirace: Kdo byl ve skutečnosti první na Mount Everestu?

Konspirace: Kdo byl ve...

Oficiálně se má za to, že na nejvyšší horu světa poprvé vystoupal...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.