Panorama

Nevítaní nájemníci kosmických plavidel: Mohli by pozemští mikrobi infikovat Mars?

Vesmírní průzkumníci, které pozemšťané vysílají monitorovat geologické a atmosférické poměry na Marsu, mohli na tuto planetu přenést pozemské bakterie. A nejen to! Podle posledních výzkumů by tam tyto bakterie mohly přežít. Vědci z univerzity ve floridském Gainesville se rozhodli uměle napodobit podmínky panující na Marsu (nižší vlhkost, tlak, teplota, vysoká salinita, vysoké množství UV záření) a testovali, jak by si s tímto prostředím poradily dva běžné druhy pozemských bakterií Escherichia coli a Serratia liquefaciens. Došli k závěru, že přinejmenším druh E. coli by za vhodných podmínek na Marsu přežít mohl. Tedy – pouze přežít, nikoliv však se rozmnožovat. Ani tento závěr však není příliš optimistický. Když přežije E. coli, nemohly by jiné druhy prospívat ještě lépe?

Revoluce v genetice!

Parazité mohou přenášet své geny na hostitele!

Genetici po dlouhý čas předpokládali, že u vyšších mnohobuněčných organismů mohou geny putovat pouze jedním směrem – z rodičů na děti. Výzkumy, které provádějí genetici na univerzitě v texaském Arlingtonu, však naznačují něco jiného. Podle nich se mohou geny přenášet i přímo mezi mnohobuněčnými parazity a jejich hostiteli. Vzájemná výměna genů mezi parazity a hostiteli tedy může být velmi významným a dříve podceňovaným motorem, který pohání evoluci!

Stará vakcína proti nové nemoci

Pomůže vakcína proti neštovicím v boji proti AIDS?
O vysvětlení dramatického rozšíření viru HIV na africkém kontinentu se snažila již řada teorií. Tou hlavní přirozené zůstává nezodpovědné sexuální chování tamního obyvatelstva, vědci však uvažovali také o používání nesterilizovaných jehel ve zdravotnických zařízeních či o kontaminaci dávek očkování proti obrně. Vědci z několika amerických univerzit, vedení Raymondem Weinsteinem z George Mason University ve Virginii, přišli nedávno s objevem, který byl okamžitě povýšen na dalšího kandidáta příčin epidemie. Zjistili totiž, že lidé, očkovaní proti neštovicím prostřednictvím viru vaccinia, jsou vůči viru HIV podstatně odolnější než ti, kterým nebyla tato stimulace imunitního systému dopřána. Teorii o souvislosti AIDS a očkování proti neštovicím nahrává i to, že AIDS se začal v Africe dramaticky šířit na začátku 80. let, tedy jen několik let poté, co byly pravé neštovice prohlášeny za zlikvidovanou nemoc a od hromadného očkování se ustoupilo.

Poručí inženýři dešti?
Vyrobíme mraky laserem?

Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci, sdružení v projektu  Teramobile, se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. Laserové „střely“ vyslané do mraků dokážou totiž atmosférické částice připravit o elektrony a napomoci tak tvorbě chemicky velmi „agresivních“ hydroxylových radikálů (OH-). Ty poté reagují s oxidem siřičitým a dusičitým, které jsou běžně obsaženy v atmosféře a vytvářejí další chemikálie, napomáhající mrakům „zvlhnout“ – takzvaná kondenzační jádra. Laboratorní experimenty týmu, vedeného Jérômem Kasparianem z univerzity v Ženevě, nedávno ukázaly, že tato cesta by ke kýženému cíli skutečně vést mohla. V komoře naplněné vodními párami, které byly podchlazené na teplotu -24 0C, se po bombardování krátkými laserovými blesky začaly drobné obláčky skutečně vytvářet. Zda se však laboratorní úspěchy potvrdí v reálném prostředí, ukáže až budoucnost.

„Živá fosilie“ mezi vesmírnými tělesy
Astronomové objevili vodu na jednom z asteroidů

Snad každý školák by dokázal říci, že zatímco komety se skládají především z vody, přesněji řečeno ledu, asteroidy nejsou vlastně ničím jiným než vesmírem poletujícími kusy horniny. Americkým astronomům se však nedávno podařilo tuto učebnicovou pravdu zpochybnit. Asteroid 24 Themis je podle nich pokryt tenkou vrstvou ledu. To, na co narazili, je však podle nich jen špička ledovce. Předpokládají, že voda a asteroidy se spolu „kamarádí“ mnohem více, než se dříve myslelo, a je jen otázkou času, kdy bude objevena na mnohem více asteroidech. O tohoto objevu je již jen krůček k myšlence, že by to mohly být právě takové asteroidy, a nikoliv komety, kdo v dávné minulosti dopravil na Zemi vodu. Astronomové proto začali o svém objevu mluvit jako o poslu dávné minulosti, jakési analogii „živé fosilie“.

Další krok směrem ke spintronice

Fyzikové poprvé přímo pozorovali spin elektronů

Spin je unikátní vlastnost subatomárních částic. Jedná se vlastně o jednu ze složek momentu hybnosti částice, která nemá v makrosvětě naší běžné zkušenosti obdobu. Aby jej poprvé mohli přímo pozorovat, využili vědci z univerzity v Delaware v americkém státě Ohio spolu se svými kolegy z univerzity v Hamburku unikátních vlastností elektronového skenovacího mikroskopu. Atomy kobaltu, nanesené na destičce vyrobené z manganu, manipulovali prostřednictvím mikroskopu tak, že jejich elektrony otáčely buď spinem nahoru, nebo spinem dolů.  Jejich pozorování může výrazně přispět k poznávání procesů na subatomární úrovni a své uplatnění nalezne zejména v oboru budoucnosti – spinové elektronice.

Kouzla dnešní genetiky
Krev mamutů „promluvila“: Proč nemohli zmrznout?

Přivést těla mamutů, zamrzlá v sibiřské půdě, zpět k životu sice neumíme, díky kouzlům moderní genetiky se však nedávno podařilo vzkřísit alespoň jejich část. V laboratořích v australském Adelaide se znovu zhmotnila důležitá součást jejich krve – hemoglobin. Mimo jiné přispěl k odpovědi na otázku, jak mohli mamuti přežívat během třeskutých mrazů.

Vědcům se ve struktuře mamutího hemoglobinu podařilo identifikovat jedinečnou mutaci, díky níž si klíčový protein udržel svou funkci i za nižších teplot. Podle jejich názoru tak objevili molekulární stopu po dlouhodobém procesu, během něhož se z původně afrických chobotnatců stala zvířata, která bez problémů přežívala na zamrzlých pláních Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Zelená energie z mořského pobřeží

Draci budou „sklízet“ energii přílivu

Energetičtí draci oheň neplivou, ale metaforicky řečeno spíše vyrábějí. Mohou totiž zachytit energii, která by jinak „zbůhdarma“ proudila oceány či atmosférou, aniž by z ní kdokoliv cokoliv měl. „Draky“, kteří dokáží využít energii přílivu a odlivu, nedávno zkonstruovali švédští inženýři z firmy Minesto. „Drak“, který na první pohled připomíná surfařské prkno, je připevněn na asi 100 metrů dlouhém laně. Jak jej proud vody strhává sebou, roztáčí turbínu, která je schopná vyrobit okolo 500 kilowattů denně. Švédům se tak podařilo navrhnout technologii, která dokáže využívat celých 40 % dostupné energie a je tak zdaleka nejefektivnějším zařízením, které se dnes ke „sklizni“ energie přílivu a odlivu užívá. První draci Deep Green by měli začít sklízet energii už příští rok v Severním Irsku.

Nový spojenec starostlivých rodičů
Nový „robůtek“ má chránit děti na internetu

Svět internetu se již dávno stal běžnou součástí našich domovů. Obavy jsou však namístě – zdaleka ne každý je na internetu tím, za koho se vydává. Z nedávno publikované studie kalifornské nadace Kaiser Family Foundation vyplývá, že ve Spojených státech se debat na internetových sociálních sítích běžně účastní celých 18 % procent dětí mezi 8–10 lety. U nás bude toto číslo nejspíše zatím nižší, dosavadní zkušenost však učí, že vše je jen otázkou času. Právě pro tuto věkovou skupinu navrhli vědci z univerzity v Singapuru „hračku“, zvanou Petimo. Podle nich totiž v internetové komunikaci, která je založená pouze na psaní, chybí další komunikační kanály, jako je například dotek. Děti, které dostanou do rukou tento nový přístroj, se mohou proměnit ve své virtuální dvojče, avatara, v internetové síti nazvané Petimo-World. S ostatními dětmi ve své věkové skupině si mohou posílat virtuální dárky či vyměňovat si „nevinné“ vzkazy, které jsou atraktivní pouze pro děti. Speciálně designovaný tvar má zase dodat novému přístroji dotykovou dimenzi, která je pro děti zvláště důležitá. Zda však právě takovým hračkám patří budoucnost, ukáže až čas. Odborníci zatím po právu namítají, že děti by mohly omezené možnosti Petima rychle začít nudit.

Tetováním k úspěchům u žen

Proč potetovaní rockeři přitahují ženy?

Jednou z největších vad na lidské kráse je podle biologů nesymetrie. Naše preference symetrických tváří a těl má totiž hluboký evoluční smysl – je totiž indikátorem jak zdravého vývoje, tak absence nejrůznějších parazitů. Lidé proto od nepaměti dělají, co mohou, aby nedostatky symetrie zamaskovali. Ti, kdo by tipovali, že lidé maskují nedostatek symetrie také svým tetováním, jsou však na omylu. Z výzkumu, který prováděli polští vědci z univerzity ve Wroclawi, totiž vyplývá pravý opak. Symetričtější, tedy zdravější a také „krásnější“ jedince nalezli vědci mezi potetovanými. Vyvstává tedy otázka: Proč se již tak krásní lidé nechávají zkrášlovat ještě více? S odpovědí opět přispěchá jedna z dílčích hypotéz v teorii pohlavního výběru, takzvaná teorie handicapů. Všichni totiž vědí, že pořídit si tetování je nejen bolestivé, ale také poměrně drahé. Potetovaný muž tedy dává svému okolí najevo: „Já na to mám“ – tedy jak finančně, tak osobní statečností. Není také žádným tajemstvím, že z lidí s podobným osobnostním profilem se také často stávají rockové hvězdy, kterým dělá pozornost ostatních dobře. Už je vám tedy jasné, proč mladíci ve videoklipech často hýří všemi barvami?

Co s námi mají šimpanzi společného?

Bonobové také vrtí hlavou

Když náš partner v rozhovoru zavrtí hlavou, je nám okamžitě jasné, co tím chce říci. Otáčení hlavy je jednoznačnou známkou nesouhlasu. Primatologové z německého Lipska nedávno přichytili naše blízké příbuzné, šimpanze bonobo, jak užívají prakticky stejné gesto. Vědci zdůrazňují, že bonobové mají oproti šimpanzům učenlivým podstatně pestřejší rejstřík komunikačních gest. Je tomu pravděpodobně proto, že na rozdíl od svého sesterského druhu žijí bonobové podstatně mírumilovnějším životním stylem, v němž hraje vzájemná komunikace významnější roli. Otázka, zda je původ gesta u bonobů i u lidí stejný, však zůstává stále otevřená. Podle německých vědců to ukazuje na pradávný původ lidských gest.

Mikroorganismy, které čistí oceány

Zbaví nás bakterie odpadu v mořích?
Plastový odpad, který plní světová moře, hraje v životě oceánů stále nepříjemnější roli. Některé odpady absorbují nebezpečné chemikálie, jiné je zase pod vlivem slunečního záření uvolňují. Zdá se však, že pomocnou ruku by mohla podat příroda sama. Z plastových odpadků, nalezených u pobřeží severní Anglie, se vědcům podařilo izolovat mikroby, kterým polyetylenové odpadky vysloveně chutnají. Důležité je především to, že mikroorganismy z třídy gammaproteobakterií nejsou výsledkem laboratorních experimentů, ale přirozeným produktem přírody.

O krok blíže k replikantům z Blade Runnera
Umělá kůže, která se potí

Pacientům, kteří díky rozsáhlým mechanickým úrazům či popáleninám potřebují kožní transplantáty, svitá další naděje. Lékaři z Burnsova institutu při Všeobecné nemocnici lidově-osvobozenecké armády v čínském Pekingu jsou na nejlepší cestě vytvořit umělou kůži, která dokáže organismus nejen dobře přijmout, ale i produkovat pot. Nové implantáty by tedy mohly udržovat důležitou funkci kůže, kterou je regulace vnitřní teploty organismu.

Neviditelná spolupráce v kořenech

Bakterie napomáhají růstu stromů

Bakterie rozhodně nemusejí být jen nežádoucími parazity, kteří svým hostitelům způsobují jenom problémy. Nové výzkumy bakterie rodu Enterobacter naznačují, že symbióza bakterií s topoly zvyšuje jejich růst o celých 40 %! A proč se soustředili právě na topoly, které jsou z laického hlediska prostě jen běžnými, nepříliš zajímavými stromy? „Topol je modelovým stromem pro produkci biopaliv. Stal se jím zejména proto, že je schopen růst na půdách, které nejsou v vhodné k zemědělskému obdělávání. Takové topolové plantáže by pak na polích nekonkurovaly plodinám důležitým pro výživu populace,” vysvětluje Daniel van der Lelie, který výzkum newyorských vědců vedl. Vědci očekávají, že další výzkum této zajímavé spolupráce by mohl vést jak k navýšení produkce biomasy, tak k nové zbrani v boji proti půdní erozi a rozšiřování pouští.

Darwin měl nejspíš pravdu

Život na Zemi má společný počátek

Co mají společného bakterie, mechy, člověk a třeba pivní kvasinka? Stopy všech dnes tolik rozdílných organismů by měly podle Darwinovy teorie vést ke společnému předkovi, který žil v dávné minulosti. Pro takového společného předka se již dokonce ve vědecké komunitě vžilo roztomilé pojmenování LUCA (z angl. Last Universal Common Ancestor). Podle studie biochemika Douglase Theobalda z Brandeis University v americkém Walthamu je tato teorie mnohem pravděpodobnější než její opak, tedy představa, že život vznikl na Zemi několikrát nezávisle na sobě. Theobald si pro své srovnání vybral 23 genů, které vědci považují za univerzální pro vše živé. Poté si z každé z dnes známých a znávaných domén života, tedy od bakterií, archebakterií a eukaryotických organismů vybral 4 reprezentativní zástupce a údaje o struktuře jejich genů nechal prosévat počítačem. Výsledky jeho analýz byly podle něj zcela jednoznačné. Život na Zemi je skutečně „monofyletický“ – za vším tedy stojí jeden společný předek.

Pohled do dávného vesmíru

Astronomové objevili nejstarší kupu galaxií
Dva různé astronomické týmy světa, jeden americký a druhý japonský, nedávno pozorovaly dosud neobjevenou „kupu galaxií“, obrovitý útvar, který drží pohromadě gravitace. Její stáří 9,6 miliardy let z ní dělá nejstarší známý objekt tohoto typu v celém vesmíru. Kupa, která je nyní v odborném světě známa pod kódem CIG J02182-05102, by měla astronomům napovědět mnohé o roli gravitace při utváření struktury vesmíru.

Předporodní a poporodní depresí trpí i tatínkové

Trudnomyslnost je nakažlivá!
Zrození nového života je obrovským důvodem k radosti, pro řadu matek však bohužel znamená bránu do psychického pekla. Deprese, které se mohou rozvinout jako reakce na těhotenství a porod, jsou mezi maminkami bohužel poměrně široce rozšířené. Američtí psychiatři James F. Paulson a Sharnail D. Bazemorová z  Eastern Virginia Medical School však nedávno přišli se studií, podle níž se deprese nevyhýbá ani nezanedbatelnému počtu (asi 10,4 %) nastávajících či novopečených otců. A co z těchto výsledků vědci vyvozují? Jejich hlavním závěrem je, že depresivní potíže jsou v podstatě „nakažlivé“. Když se objeví u matky, přenesou se v mnoha případech i na otce. Lékaři, v jejichž péči se postižené maminky nacházejí, by proto měli věnovat péči nejen jim, ale pro jistotu i jejich partnerům.

Pyramida v „měděném ráji“
V Peru objevili pyramidu, ve které se bydlelo

Nejznámější předkolumbovskou civilizací z území dnešního Peru byla civilizace Inků. To však neznamená, že by v době před jejich nástupem tento cíp Jižní Ameriky žádnou kulturou neoplýval. Během zhruba prvních sedmi staletí našeho letopočtu se na severu dnešního Peru rozvíjela například kultura Močiků, po níž nedávno nalezli výraznou stopu odborníci z univerzity v kanadském Torontu pod vedením prof. Edwarda Swensona – 1400 let starou pyramidu. „Naším největším překvapením bylo, když jsme na vrcholu pyramidy objevili luxusní bydlení,“ říká prof. Swenson. Celý komplex luxusních „bytů“ mohl poskytnout přístřeší až 25 lidem. Odborníky také překvapil počet měděných kuchyňských nástrojů, které zde objevili – nožů, špachtlí či nádobí. Podle prof. Swensona svědčí množství měděných nástrojů o tom, že moc elit močické společnosti spočívala v první řadě v kontrole nad těžbou a výrobou mědi.

Nejžhavější exoplaneta má zpečetěný osud

Hubbleův teleskop zachytil hvězdu, „požírající“ planetu
Nejžhavější planeta naší galaxie, Mléčné dráhy, nese název WASP-12b. Od Země vzdálená asi 600 světelných let a je patrná v souhvězdí Vozky. Tento plynný obr má průměr o celých 79 % větší než „náš“ Jupiter, jeho hmotnost je oproti němu vyšší už jen o 41 % a podle britských vědců má svůj osud zpečetěn. Gravitační síly jeho mateřské hvězdy ho ždímají jako citron a do 10 milionů let by ho měla hvězda nejen úplně vyždímat, ale dokonce zcela pozřít. Zprávy o novém pozorování přinesli nedávno astronomové z britské Open University. Taková výměna materiálu mezi dvěma vesmírnými tělesy byla dosud pozorována pouze mezi binárními hvězdami, ale zatím nikdy mezi hvězdou a její planetou.

Robot potvrdil teoretický model

První umělý motýl létá jako ti skuteční
Jen málokterá skupina organismů láká inženýry k napodobování tolik, jako prakticky všudypřítomný hmyz. Tato druhově skupina členovců je dostatečně druhově početná a různorodá na to, aby se v jejich „dizajnu“ uplatnila velmi široká paleta nejrůznějších „nápadů evoluce“. Na oblibě jim přidává i to, že umělé napodobeniny hmyzu mohou mít velmi praktické využití, například při průzkumu zamořených území či dokonce cizích planet. Hiroto Tanaka z mikrorobotické laboratoře Harvardovy univerzity v USA ve spolupráci s kolegou Isao Šimojamou z univerzity v Tokiu se nedávno rozhodli sestrojit umělého motýla otakárka. „Pokud víme je náš model první volně létající napodobeninou, která má stejnou velikost, hmotnost a tvar, jako skutečný hmyz,“ říká prof. Tanaka. Jejich záměr byl přeci jen o něco skromnější, než vyrobit kompletního umělého průzkumníka. Hlavním účelem jejich modelu bylo ověřit hypotézu o tom, jak vlastně otakárci létají.

B mesony vydávají svá tajemství
Proč převažuje hmota nad antihmotou?

Projekt DZero, který již sedmým rokem běží v dnes již druhém největším srážeči částic, Tevatron Collideru ve FermiLabu nedaleko amerického Chicaga, má proto na první pohled nenápadný úkol: zkoumat interakce mezi protony a antiprotony při srážkách o nejvyšších dostupných energiích. Tyto srážky produkují pro fyziky velmi slibné neutrální částice mesony, které „žijí“ pouze 1,5 pikosekund, tedy biliontin sekundy (10-12).  V gigantickém Tevatron Collideru však mají přístup i k velmi neobvyklé a „vzácné“ částici – tzv. Bs mesonu. A nyní to nejdůležitější: Během svého kraťoučkého života osciluje tento meson mezi dvěma formami, z nichž každá je svou vlastní antičásticí, mnohem rychleji, než další typ B mesonů. Fyzikové by očekávali, že oba stavy budou stejně pravděpodobné, jejich výsledky se však zdají nasvědčovat opaku. „Podle toho, co jsme naměřili, se však zdá, že přednost dávají hmotě,“ popisuje výsledek jeden z mluvčích vědeckého týmu Dmitrij Denisov. Zdali se však fyzikům skutečně podařilo najít zlomový bod, od něhož se později odvíjela převaha hmoty nad antihmotou, to ukáže až čas.

Ekologie v bydlení

Widex sídlí v budově zítřka

Dánský výrobce sluchadel pro lidi s poškozením sluchu je znám jako průkopník a inovátor digitálních sluchadlových technologií. Svým novým ekologickým sídlem v Allerød na severu Kodaně názorně dokázal, že sociálně odpovědný marketing není jen prázdný pojem. Potvrzuje zároveň i svou touhu neustále posouvat nové technologie o krok vpřed. Unikátní geotermální systém redukuje emise CO2 o 70 % vzhledem k tradičním systémům. Další technologie, jako solární panely a systém zachytávání dešťové vody, také přispívají k důmyslnému mixu použitých nových „zelených“ technologií. Widex rovněž zažádal o povolení vztyčit na místě větrnou elektrárnu.

Stalo se:

před 10 lety:

12. 8. 2000 se asi 135 km od přístavu Severomorsk potopila ruská jaderná ponorka Kursk. Ke dnu ji podle všeho poslala reakce peroxidu vodíku, který sloužil jako pohon pro torpéda, s mědí v torpédometu. Všech 118 členů posádky zahynulo.

před 18 lety:

4. 8. 1992 zemřel český učitel matematiky a deskriptivní geometrie František Běloun. Do povědomí široké veřejnosti se zapsal především jako autor učebnic matematiky pro základní školy, zejména slavné Sbírky úloh z matematiky pro ZŠ.

před 43 lety:

23. 8. 1967 byl při příležitosti 13. kongresu Mezinárodní astronomické unie v Ondřejově u Prahy slavnostně uveden do provozu největší astronomický dalekohled na našem území. Ondřejovský „dvoumetr“ je užíván zejména k získávání spekter různých typů hvězd.

před 63 lety:

21. 8. 1947 zemřel italský automobilový designér a konstruktér Ettore Bugatti. Továrna nesoucí jeho jméno, kterou založil v Molsheimu v Alsasku v dnešní Francii, vyráběla po tři desetiletí zejména slavné vozy sportovního typu.

před 131 lety:

1. 8. 1879 zemřel v klášteře Řepích (tehdy vesnice u Prahy) slavný český loupežník Václav Babinský. Za šest zločinů včetně loupežné vraždy byl odsouzen k 20 letům těžkého žaláře. Poslední léta svého života prožil jako klášterní zahradník.

před 115 lety:

5. 8. 1895 zemřel v Londýně německý průmyslní, filozof a jeden ze zakladatelů komunistického hnutí Friedrich Engels. Jako myslitel se proslavil zejména propracováním teorie „dialektické materialismu“, který propojoval tradiční vědecký materialismus 19. století s Marxovou filozofií dějin.

Malé velké informace:

O tom, co je třeba dělat, aby se vám narodila holčička nebo chlapeček, existuje řada mýtů. Se skutečně pozoruhodným zjištěním přišli nedávno holandští vědci, kteří zkoumali buvoly africké z Kruegerova národního parku v Jižní Africe. Během deštivých období, kdy je hojnost potravy, jsou častěji počati samci než samice. Vědci předpokládají, že tento systém má zajistit populaci více zdatných samců.

Za nejdůležitější „horká místa“, tedy významná centra druhové rozmanitosti (biodiverzity) oceánů, jsou tradičně považovány korálové útesy tropických vod. Podle studie amerických vědců, publikované nedávno v odborném časopise Oceanography, je však třeba připsat velký význam i oblastem dříve podceňovaným – hlubokomořským pohořím.

Švýcarští vědci si nedávno dali práci s tím, aby prověřili ekologické škody, páchané v Evropě nejrůznějšími nepůvodními druhy savců. A jak by podle nich vypadal žebříček nejhorších zavlečených škůdců? Za největšího z nich byli vyhlášeni potkani, jejichž původ leží ve východní Asii. Pomyslné „stříbro“ si odnáší další Asiat jelen sika, třetím největším nepůvodním škůdcem je původně americká ondatra pižmová.

K tomu, aby lidé rozpoznali, zda se na něj ostatní tváří radostně či naštvaně, potřebují mnohem více než jen pouhý pohled. Správné reakce se v mozku účastní i několik hormonů. Vědci z univerzity v Sydney nedávno zjistili, že sprej, který obsahuje hormon vasopressin, výrazně napomáhá v rozpoznání šťastného či naštvaného výrazu.

Slavná terakotová armáda byla v čínské provincii Šen-si objevena již roce 1974. Čínští archeologové však z obrovitého naleziště hlásí další objevy snad každým měsícem. Nedávno zde bylo objeveno dalších 114 terakotových figur. Jejich celkový počet se tak již přehoupl přes 8000.
Horniny kimberlity jsou široce známé především proto, že se v jejich lůnu formují jedny z nejvíce ceněných minerálů – diamanty. Japonský geolog Masayuki Nishi přišel nedávno ještě s dalším poznatkem o jejich vlastnostech. Podle něj jsou kimberlity typem horniny, která cestuje zemským pláštěm nejrychleji ze všech. Zatímco ostatní se „šourají“ sotva několik centimetrů za rok, kimberlitové magma  putuje z hlubin Země závratnou rychlostí 60 km/h!

Kouření sice není nemoc, ale zlozvyk, americkým vědcům se však stejně podařilo vyvinout proti němu vakcínu. Funguje velmi jednoduše. Účinná látka vakcíny NicVAX se naváže na molekuly nikotinu, který pak nemůže v mozku stimulovat sekreci dopaminu. Příjemné pocity, doprovázející kouření, pak zmizí jako mávnutím kouzelným proutkem.
Kravská lejna budou pohánět internet. Taková zpráva zní sice poněkud neuvěřitelně či bulvárně, skrývá se za ní však dobrý nápad. Zbytky po metabolismu krav jsou velmi dobře využitelnou biomasou, která může být proměněna v energii. Firma Hewlett-Packard již zpracovala studii, podle níž by bylo využití této odpadní „biomasy“ ideálním zdrojem energie pro internetové servery.

O vzhledu tropických ryb napovídá mnohem více jejich anglický název „handfish“ neboli „ryba s rukama“. Tato zvláštní skupina se vyskytuje pouze v korálových mořích v okolí Austrálie a Tasmánie. Nedávno bylo objeveno dalších 9 nových druhů a jejich celkový počet vystoupal na 14. V posledních letech však tyto jedinečné ryby stále více ubývají.
Podle amerických geologů z Geologické služby Spojených států leží ve  Středomoří obrovské zásobárny zemního plynu. Podobně veliká ložiska byla nedávno objevena i v Levantském moři u pobřeží Izraele. Východní Středomoří se tedy v budoucnu zřejmě stane významným světovým hráčem na trhu s touto strategickou surovinou.

Američané, ale v podstatě i většina takzvaných vyspělých zemí se potýká s plíživou epidemií obezity a na ní navázaného problému vysokého krevního tlaku. Američtí lékaři proto přišli s doporučením, jak se těmto problémům bránit – pijte méně slazených nápojů!
Astma je jednou z nejběžnějších respiračních obtíží. Americkým vědcům z University of Massachusetts v Bostonu se nedávno podařilo ukázat, že riziko rozvinutí astmatu je podstatně vyšší u lidí, kteří v raném dětství prodělali nákazu chlamydiemi.

Proč mají muži zpravidla kratší život než ženy? Jak tomu v životě často bývá, za vším hledej ženu. Podle Daniela Krugera z University of Michigan může za krácení mužského života touha po sexu, tedy lépe řečeno po reprodukčním úspěchu. Ta totiž nutí samečky (a tedy i muže) k tomu, aby vynakládali značné úsilí na svádění svých protějšků, a rychleji se tak „opotřebovali životem“.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na pražském Chodově nalezneme nejmodernější kino v ČR

Na pražském Chodově nalezneme...

Společnost Cinema City je dlouhodobým provozovatelem multikin v tuzemsku i...
Jak se z lahve stane tričko?

Jak se z lahve stane tričko?

Ne všechen odpad musí být nutně na obtíž. Dobrý příkladem jsou použité...
Šest desítek let kontejnerové přepravy

Šest desítek let kontejnerové...

Svět křižují miliony a miliony přepravních kontejnerů. Brázdí moře a oceány,...
Život v jurtě aneb Souznění s přírodou

Život v jurtě aneb Souznění s...

Vzhled jurt se region od region liší, co však mají všechny společné je...
Podpora bikesharingu v Česku

Podpora bikesharingu v Česku

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR...
V Šanghaji přesunuli buddhistický chrám

V Šanghaji přesunuli buddhistický...

V nejlidnatějším městě Číny bylo v neděli dokončeno 15 dní trvající...
Čeští vědci zkoumají mimořádně důležitého mořského prvoka

Čeští vědci zkoumají mimořádně...

Českobudějovičtí parazitologové získali další americký grant na výzkum mořského...
Jak se těží český granát?

Jak se těží český granát?

České granáty jsou díky své krvavě červené barvě nezaměnitelné a po špercích z nich...
Smajlík slaví 35. narozeniny

Smajlík slaví 35. narozeniny

Vývoj v oblasti počítačových technologií nabírá tempo dosahující takříkajíc...
Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Tajuplný Teotihuacán – mezi...

Teotihuacán byl ve své době nejvýznamnějším náboženským centrem Střední...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Banská Štiavnica: Jedno z nejkouzelnějších měst v Evropě!

Banská Štiavnica: Jedno z...

V údolí mezi Štiavnickými vrchy leží jedno z nejkouzelnějších měst nejen na...
Černý pátek na vídeňské burze: Co přivedlo slavného generála na mizinu?

Černý pátek na vídeňské burze: Co...

Když v roce 1871 Francie prohraje prusko-rakouskou válku, musí právě...
Mýtus ruské revoluce: Jak to bylo ve skutečnosti?

Mýtus ruské revoluce: Jak to bylo...

Rok 1917 je pro Rusko kritický. Již třetí rok bojuje po boku Velké...
Piercing: Nejkontroverznější šperk na světě!

Piercing: Nejkontroverznější šperk...

Píše se 17. listopadu 1978. V západním Hollywoodu se právě otevírá salon,...
Zpívající herec: Russell Crowe a boží hněv

Zpívající herec: Russell Crowe a...

Russell Crowe (*1964) založil první kapelu Roman Antix už...
3 x slavné útěky: Z nacistického tábora, španělské pevnosti i cely smrti

3 x slavné útěky: Z nacistického...

V srpnu 1941 provede holandský kapitán Machiel van den Heuvel...
Geniální gólman, nebo šílenec? Podívejte se na jeho neuvěřitelné kousky!

Geniální gólman, nebo šílenec?...

Ve fotbalové historii nalezneme stovky talentovaných hráčů, kteří uchvátí fanoušky....
Skuteční vlkodlaci: Šlo o šílence, nebo vyznavače tajného kultu?

Skuteční vlkodlaci: Šlo o šílence,...

Francouzský venkov pročesávají vojáci. Všude nacházejí mrtvá těla, některá jsou...
Želví krunýř: Tank stvořený přírodou!

Želví krunýř: Tank stvořený...

Pomalost, dlouhověkost, ale hlavně krunýř. To jsou typické znaky želv. Proč je...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.