Panorama

Co dokážou genetikové vyčíst z jediného prstu? Žena X mění pohled na evoluci člověka

Jeskyně Denisova v pohoří Altaj skýpohled na evoluci člověkatala po dlouhé tisíce let úkryt celým generacím pralidí. V roce 2008 archeologové vynesli na světlo zdánlivě nepatrnou stopou po jednom z nich – jediný prst, starý asi 40 000 let, který podle všeho patřil asi osmiletému dítěti. V rukou antropologů je však i jediný prst stopou dostatečně velkou na to, aby z ní dokázali vyčíst, komu vlastně patřil – „stačí“ se podívat do genů. Genetickou analýzu provedli vědci z Institutu pro evoluční antropologii Maxe Plancka v německém Lipsku a její výsledky nedávno publikovali. Z analýzy DNA z drobných organel mitochondrií, které se dědí pouze v mateřské linii, vyšlo najevo, že prst možná patřil příslušníkovi zcela nového a neznámého druhu člověka. „Na základě analýzy mitochondriální DNA můžeme říci, že tito lidé byli od nás zhruba 2x odlišnější než neandertálci. Jejich biologie byla proto pravděpodobně také velmi odlišná,“ říká Johannes Krause, který analýzy prováděl. Závěry o skutečné existenci nového druhu člověka jsou však zatím přece jen předčasné.

Kosmická technologie v pozemských službách

Vodu na Zemi by mohly vyhledávat „marťanské“ radary

Na nedávné konferenci OSN v egyptské Alexandrii, jejímž hlavním tématem byl právě nedostatek vody, navrhl vědec z americké NASA Essam Heggy možné řešení problémů se zásobováním vodou. Radary, které NASA vyvinula kvůli hledání vody na Marsu, by mohly bez problémů posloužit i na Zemi. Tyto mocné přístroje jsou schopny lokalizovat podzemní zásobárny vody až do hloubek okolo 700 metrů pod zemským povrchem.

Elektřina v nanodimenzích

Vědci stvořili nejmenší supravodič na světě

S vodivými drátky je to při nanodimenzích těžké. Když kovem prochází elektrický proud, drátek se rychle zahřívá a praskne. Snem vědců bylo tedy vytvořit tenoučký drátek ze supravodiče, který proudu odpor neklade, a tudíž se nezahřívá. Díky americkým fyzikům z Univerzity of Ohio se tento sen stal nedávno skutečností. Původně vytvořili „drátek“ dlouhý okolo 50 nanometrů, postupně jej však zkracovali, až se dostali na úroveň pouhých čtyř molekul o celkové délce 3,5 nanometru. Supravodivost se projevovala stále. Celá věc má však stále jednu „drobnou“ vadu na kráse. Aby se efekt supravodivosti objevil, museli vědci zkoumanou látku podchladit na teplotu 10 kelvinů, tedy -263,15 stupňů Celsia. Tato nevýhoda naznačila vědcům další směřování jejich úsilí – hledají látku, která by vykazovala supravodivé vlastnosti i při vyšších teplotách.

Vědci luští „jazyk“ šelem

Proč se hyeny smějí?

Snad každému, kdo buď v divoké přírodě či zoologické zahradě někdy zaslechl zvláštní „chechtavý“ hlas hyen skvrnitých, přeběhl mráz po zádech. Tímto zvukem, který skutečně nápadně připomíná lidský smích, oznamují hyeny ostatním členům své smečky, jakou roli v ní hrají. „Smích hyen dává ostatním na srozuměnou, na jakém stupni společenského žebříčku zvíře stojí. Může tak napomoci se založením pořadí, v němž se hyeny krmí, a zorganizovat tak jejich shánění jídla,“ vysvětluje Fréderic Theunissen univerzity v Berkeley. Vědci dále zjistili, že nejdůležitější roli při „domlouvání“ hyen hraje výška a také barva tónu. Zatímco výška tónu sděluje ostatním informace o věku hyeny, jeho barva a proměny ve frekvenci mohou kódovat informaci o nadřazeném či podřazeném postaví zvířete.

Unikátní technologie ze Švýcarska
Speciální čočky monitorují zelený zákal

Glaukom, lidově zvaný zelený zákal, je jedno z nejběžnějších onemocnění zraku a také druhá nejčastější příčina slepoty. Problémy s ním spočívají hlavně v tom, že zpočátku je prakticky bez příznaků. Jeho včasnému určení by mohly napomoci speciální kontaktní čočky, vyvinuté specialisty švýcarské firmy Sensimed. Jedná se v podstatě o běžnou kontaktní čočku na bázi hydrogelů. Ta je však vybavena drobným mikroprocesorem, který dokáže informaci o stavu oka bezdrátově vysílat do přijímače, umístěném na pacientově krku. Díky včasnému podchycení problémů budou pak moci lékaři naordinovat jednoduchou kůru, která může rozvinutí zeleného zákalu zcela zastavit.

Vědci proti „Velkému bratrovi“

Počítače napomáhají vytvořit maskování budoucnosti

Díky programům na rozpoznávání lidských tváří bude v budoucnu možné nejen usvědčit pachatele loupeží, ale i „chytrým“ telefonem zjistit totožnost prakticky kohokoliv na ulici. Nespokojenci proto již dnes vymýšlejí strategie, jak se něčemu takovému bránit. Obelstít takový program by proto nemělo být nic těžkého. K jeho zmatení stačí některé části obličeje zakrýt – stačí jen vědět, které přesně by to měly být. „Některé z typů maskování jsou až zarážejícím způsobem malé. K takovým patří zejména nanesení tmavého barviva v okolí očí. Jiné, například takové, které jsou podobné mužským vousům na tvářích, však počítače rozpoznají,“ vykládá Harvey. V celé věci je však jeden háček. Člověk, který by chodil po ulici s výrazným make-upem, připomínajícím malování hudebníků skupiny Kiss, by rozhodně nebyl nenápadný.

Mezera v periodické tabulce zaplněna

Vědcům se konečně podařilo syntetizovat prvek 117

V Mendělejevově tabulce prvků zela donedávna díra. Mezi prvky s protonovýcm číslem 116 a 118, které se fyzikům již podařilo vytvořit, stále chyběla 117ka. Vědcům ze Spojeného ústavu pro jaderný výzkum v ruském Dubně se nedávno podařilo dosud prázdné políčko vyplnit. Pro prvek byl již připraven název ununseptium. Tento supertěžký prvek, jehož atomová hmotnost je o 40 % vyšší než hmotnost olova, by měl mít za běžných atmosférických podmínek pravděpodobně pevné skupenství.

Další člen rodiny lidských předků

Nový druh australopitéka z Jižní Afriky

Tým pod vedením prof. Bergera z University of Witwatersrand  v Jižní Africe nedávno publikoval v prestižním časopise Science dva články, v nichž popisuje další z velkých antropologických senzací letošního roku – zcela nový druh australopitéka! Pojmenovali Australopithecus sediba – jeho druhové jméno znamená v překladu místního jazyka seSotho fontánu či pramen. Při nálezu se na vědce totiž skutečně usmálo štěstí. Kostra samice a mladého samce byly výjimečně dobře uchovány v jeskyni, kam se

pravděpodobně nejen australopitékové, ale i zvířata chodili napít. Prostřednictvím radiouhlíkové metody určili vědci stáří sedimentů na 1,95–1,78 milionu let. „Sedibové“ jsou tedy o celý milion let mladší než slavná Lucy, samička druhu Australopithecus afarensis. Ze skvěle zachovaných koster i lebek včetně zubů vědci vyčetli, že tento druh vypadal sice na první pohled stále jako australopitékus, nesl však již řadu znaků, typických pro pozdější příslušníky rodu Homo.

Vzácná mutace ve službách psychologůRasismus spočívá v obavách z lidí

Na první pohled nejvíce nápadným znakem vzácné genetické mutace, takzvaného Willamsova syndromu, je, že dětem a dospělým, kteří jím trpí, chybí jeden z typických lidských rysů – ostýchavost před ostatními. Takové dítě zcela bez problémů oslovuje cizí lidi a klade jim otázky, při jejichž pouhém vyslovení by se většina z nás červenala. Studie německo-francouzského týmu lékařů nedávno publikovaná v odborném časopise Current Biology přesvědčivě ukázala, že děti trpící Williamsovým syndromem nemají také vůbec žádné rasistické předsudky, které se vyskytují prakticky u všech ostatních dětí již ve věku zhruba tří let. Existuje tedy důvod domnívat se, že jejich vznik je nějakým způsobem spojen s obavami z ostatních lidí, které právě Williamsův syndrom z dětí jakoby „vygumoval“.

Ponorky pátrají po mořském dně

Britové našli nejhlubšího černého kuřáka

Hydrotermální průduchy na mořském dně, tzv. černé(-í?) kuřáky(-ci?), představují jakési přirozené laboratoře evoluce. Vědcům by mohly poskytnout zejména představu o tom, jak vypadaly první krůčky života na planetě. Prozatím byla většina těchto zvláštních hlubinných ekosystémů objevena v okolí hlubokomořských pohoří, středooceánských hřbetů, v hloubkách okolo 2000 metrů. Britští oceánologové z University of Southampton použili k průzkumu mořské propasti nedaleko Kajmanských ostrovů samonaváděnou hlubokomořskou ponorku Autosub6000, díky níž mohli mořské dno prozkoumat do dříve nemožných detailů. V hloubce okolo 5000 metrů se jim tak podařilo prozkoumat doposud nejhlouběji položený známý podmořský kuřák. Vědci doufají, že další průzkum jim dá odpovědi na zásadní otázky, týkající se chemických a fyzikálních zákonitostí těchto jedinečných prostředí.

Náš soused si nedávno „kýchl“

Venuše by mohla být stále geologicky aktivní

Na povrchu Venuše se nachází asi 1000 kráterů, což je ve srovnání s ostatními planetami či měsíci skutečně málo. Vědci se domnívají, že by mohly být vulkanického původu, důkazy však doposud chyběly. „Předchozí mise nám napověděly, že by zde mohla být vulkanická aktivita, nevěděli jsme však, před jakou dobou k ní došlo. Nyní máme v rukou silné důkazy pro erupce přímo z povrchu planety,“ vysvětluje Sue Smrekarová z Jet Propulsion Laboratory NASA v kalifornské Pasadeně. Informace přinesla sonda Venus Express, kterou k naší nejbližší planetě vypustila Evropská vesmírná agentura v roce 2005. Podle spektrometrického měření byla přinejmenším na třech místech láva erodovaná méně než na jiných. Vědci tedy dovozují, že stáří lávových výlevů není na některých místech větší než 2,5 milionu let, nevylučují však ani stáří několika stovek let. Z hlediska časových škál, na nichž jsou zvyklí měřit geologové, si tedy Venuše naposledy „kýchla“ před několika okamžiky.

Šifrování pomocí UV světla

Neviditelné tetování může chránit lidi s voperovaným zařízením

Srdce čím dál většího počtu lidí dnes pravidelně bije jen díky speciálním voperovaným zařízením, jako jsou kardiostimulátory či defibrilátory. Řadu z nich je dnes možné a dokonce nutné již ovládat prostřednictvím signálů zvenčí. Riziko, že se vám do ovládání zařízení nabourá „pirát“, lze zmírnit bezpečnostním heslem. Pro jistotu si jej však nechte vytetovat. Stuart Schechter z výzkumných laboratoří firmy Microsoft proto vidí řešení v tetování pomocí barvy, která je vidět pouze v ultrafialovém světle. Lékaři by pak jen stačilo posvítit na dohodnuté místo UV lampou a životně důležitá informace by byla na světě.

Dávná smlouva na hliněných tabulkách

V Turecku byly objeveny tabulky z doby Asyrské říše

Při průzkumu chrámu v Tell Zayinat v dnešním jihovýchodním Turecku měli archeologové z univerzity v Torontu mimořádné štěstí. Podařilo se jim objevit skrýš, v níž byly ukryty hliněné tabulky popsané klínovým písmem. Jednalo se o vazalskou smlouvu mezi novoasyrským vládcem Asarhaddonem a jedním z menších vládců součásti jeho říše.

Vědce však v budoucnu čeká ještě obrovská práce. „Tyto tabulky jsou velmi komplexní skládačkou. Obsahují stovky kousků, řada z nich chybí. Není možné je prostě jen vytáhnout, posadit se a přečíst si je. Očekáváme však, že během jejich restaurování a analýzy objevíme ještě mnohé,“ říká vedoucí archeologických prací Timothy Harrison.

Samostatní průzkumníci mořských hlubin

První roboti na plně obnovitelnou energii

Americká agentura NASA nedávno učinila další významný krok v uskutečňování svých vizí. Do hlubin oceánů vypustila první sondy SOLO-TREC, které si veškerou energii pro svůj provoz dokážou vyrobit samy. Využívají k tomu rozdíly mezi teplotou vody, takzvané teplotní gradienty. „Každý plný ponor dokáže vyrobit asi 200 wattů,“ říká jeden z vedoucích projektu, Jack Jones z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Členové výzkumného týmu doufají, že robot SOLO-TREC bude prvním v řadě zcela samostatných meteorologických robotů.

Fosilie dostávají „cétéčko“

Britští vědci zrekonstruovali švába starého 300 milionů let

Britům z Imperial College London se nedávno podařilo zrekonstruovat dávného karbonského „prašvába“ druhu Archimylacris eggintoni. K vytvoření realistického modelu, takzvané „virtuální fosilie“ jeho těla, využili vědci možností výpočetní tomografie (CT). Nejprve pořídili z těla hmyzu 3142 rentgenových snímků, které jim posloužily k vytvoření realistického trojrozměrného modelu. Před očima se jim tak doslova zhmotnil asi 9 cm velký hmyz, který měl již velmi dobře vyvinutá křídla a na nohou zvláštní přísavné orgány zvané euplantulae. Technologii, která se velmi osvědčila v případě nejběžnějšího „švába“, se vědci chystají dále využít pro rekonstrukci dalších dávných druhů členovců. Dalším „pánem na holení“ bude dávný druh pavoukům příbuzného sekáče.

Získáme vodík z vody?

Nový spojenec v době energetické krize – viry

Stroj, který by mohl jezdit na obyčejnou vodu z vodovodu, vypadá možná jako naprostá utopie. Každý žáček však ví, že voda se skládá z kyslíku a vodíku. A právě vodík je jedním z nejlepších paliv. Jak jej však z vody dostat, aby se celý proces stále vyplatil? Napomoci by mohl speciálně upravený virus. Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) a Harvardovy univerzity v USA propojili vlastnosti tří základních komponent – katalyzátoru, fotosyntetizující látky a jakéhosi „lešení“, které oběma umožní efektivně spolupracovat. Jako lešení poslouží právě upravený virus. A jak vlastně celé nanozařízení funguje? Fotosyntetizující látka (porfyrin) zachytí energii slunečného záření a skrze virus, který funguje jako tenký drátek, ji přesune na svůj druhý konec, kde aktivuje katalyzátor. Právě ten pak rozloží vodu na její dva základní stavební kameny – vodík a kyslík. Vedoucí vědeckého týmu Angela Belcherová vidí budoucnost velmi optimisticky. „To, co se nám podařilo, znamená možná otevření dveří do zcela nové etapy výroby paliva,“ neskrývá vědkyně své nadšení.

Nová zbraň proti kožním problémům

Akné budeme bombardovat zlatými nanobombami

Speciální nanozbraně lze využít i k boji s chorobou zdánlivě banální – akné. Novou zbraň, která využívá kyselinu laurovou, obsaženou například v palmovém oleji či lidském mléce, dala do rukou mladá vědkyně Dissayu Pornpattananangkul z Jacobs School of Ingeneering v americkém San Diegu. Samotné částečky kyseliny však mají v lidském organismu tendenci se „zdrcnout“ dohromady. Studentku proto napadlo, že ideálním řešením by bylo je ještě něčím obalit. Jako ideální řešení se ukázalo využití zlatých nanočástic. Mladá vědkyně tedy právem považuje výsledky výzkumu svého týmu za předzvěst lepšího léčení nejen akné, ale například i stafylokokových infekcí.

Blesky napomáhají meteorologům v průzkumech
Pralesní požáry „vysušují“ mraky

Procesy v atmosféře a biosféře naší planety jsou natolik propojené, že nikdy nemůžeme dopředu přesně odhadnout, jakým způsobem se řetězec příčin a následků projeví. Izraelští vědci se rozhodli zkoumat důsledky jednoho z největších problémů současného světa: vypalování deštných pralesů v Amazonii. Jejich specializací však není biologie ani zemědělství, ale geofyzika a meteorologie. Pro své zkoumání si vybrali zajímavý způsob: pokusili se propojit data o množství aerosolů (tedy „kouře“) s údaji o počtu blesků, které naznačují dynamické děje v atmosféře. Ke vzniku mraků je totiž třeba řady drobounkých částeček, takzvaných „kondenzačních jader“, kterými je dým ze spálenišť přímo nabit. Nic se však nemá přehánět. Když je takových částeček v atmosféře příliš velké množství, vodním párám se vytvořit dešťové mraky naopak nepodaří. „Příliš velké množství aerosolů může mít skutečně významný vliv na cirkulaci vody v atmosféře,“ vysvětluje hlavní autor celé studie, prof. Colin Price z Katedry geofyziky univerzity v izraelském Tel Avivu.

Evoluce v šatníku
Kdy začali lidé nosit šaty? Lidské vši napoví!

Se ztrátou tělesného ochlupení, které z člověka udělalo „nahou opici“, se před našimi předky, kteří se přestěhovali do chladnějších oblastí, objevil nový problém – jak ochlupení, které těla chrání před nepřízní počasí a podnebí, nahradit? Vynález šatů na sebe proto nenechal dlouho čekat. Kdy přesně k němu došlo, však vědci přesně netuší. Mnohé však dokáže napovědět genetická analýza našich parazitů. Povrch našeho těla totiž dnes čas od času obývají dva druhy vší: veš dětská (Pediculus capitis), která dává přednost porostu naší hlavy a veš šatní (Pediculus humanus), které se zase nejvíce daří v záhybech oblečení. Pomocí metod molekulární genetiky je možné zhruba odhadnout, kdy k oddělení obou druhů došlo. Američtí vědci vedení Andrewem Kitchenem odhadli dobu oddělení až na dobu před 190 000 let. Móda má tedy skutečně pradávné kořeny!

Izotopové testy rozřešily dávnou hádanku

Mumifikovaný pavián napomohl najít bájnou zemi

Země Punt, o níž se zmiňuje řada písemných památek z doby starého Egypta až do počátku Nové říše zhruba okolo roku 1000 př. n. l., byla pro archeology a egyptology dlouhou dobu záhadou. S jejím nalezením pomohla nedávno technika skutečně nečekaná – izotopová analýza. Britské muzeum totiž uchovává dvě vzácné mumie velkých afrických opic paviánů, kteří podle všeho pocházeli právě z Puntu. „Hodnoty izotopů z tkání, které jsme odebrali od dnešních opic žijících na území dnešní Eritreje a Etiopie, se takřka přesně shodovaly s těmi, které jsme získali z mumifikovaných těl, “ říká prof. Nathaniel Dominy z univerzity v kalifornském Santa Cruz, který výzkum vedl. Bájný Punt ležel tedy podle všeho na jihovýchodním pobřeží Rudého moře.

Další kryptický druh mezi kytovci

Kosatek je více druhů, než se dříve myslelo

Možnost nahlédnout do genů dává přírodovědcům dříve netušené možnosti. Jedním z důsledků zrychlování a zlevňování genového sekvenování je i stále rostoucí počet nově rozlišených, tzv. kryptických druhů. Nedávno vydaly své tajemství i geny obávaných mořských dravců – kosatek dravých. Z genetické analýzy, kterou provedli vědci z laboratoří Národního úřadu pro oceány a atmosféru v La Jolla v Kalifornii vyplývá, že populace kosatek ze severního Pacifiku a z jihu tvoří pravděpodobně dva odlišné druhy.

Stalo se:

před 2786 lety:

1. 7. 776 př. n. l. se v Řecké Olympii na poloostrově Peloponésos údajně konaly vůbec první olympijské hry. Tyto hry nebyly sice jedinými, ale rozhodně nejvýznamnějšími z všeřeckých her. Naposledy se konaly roku 393 n. l., kdy byly zakázány za římského císaře Theodosia I.

před 67 lety:

3. 7. 1943 zemřel v koncentračním táboře v Terezíně významný český inženýr a průmyslník Emil Kolben. Pocházel z německy mluvící židovské rodiny ze Strá(a?)nčic. V roce 1896 založil v pražských Vysočanech firmu Kolben a spol., z níž roku 1927 vznikl významný průmyslový závod Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD).

před 193 lety:

12. 7. 1817 se v Concordu v americkém Massachusetts narodil filosof a spisovatel Henry David Thoreau. Thoreau je považován za prvního environmentalistu, jeho filosofie i životní praxe ovlivnily řadu myslitelů i prostých lidí, kteří ideál svého života spatřovali v návratu k přírodě.

před 41 lety:

16. 7. 1969 odstartovala z mysu Canaveral na Floridě pátá loď projektu Apollo – Apollo 11. Její posádka byla složená z Michaela Collinse, Neila Armstronga a Buzze Aldrina. Poslední dva se 21. 7. 1969 prvními lidmi, kteří kdy vstoupili na povrch Měsíce.

před 85 lety:

18. 7. 1925 publikoval německý politik Adolf Hitler svůj politický manifest s názvem Můj boj (Mein Kampf). Tato kniha, obsahují řadu vědecky nepodložených smyšlenek o nadřazenosti árijské rasy či o světovládném údělu Německa, stála na počátku jedné z nejsmutnějších etap dějin 20. století.

před 112 lety:

18. 7. 1898 objevili manželé Marie Sklodowská-Currie a Pierre Currie dosud neznámý těžký prvek s protonovým číslem 84. Pro tento radioaktivní kov navrhla polský fyzička název, který připomínal její původní vlast – polonium.

Malé velké informace:

Když americký neuroinženýr Matthew Schiefer z univerzity v Cleevelandu před čtyřmi roky poprvé stimuloval nervy osob paralyzovaných elektrickým proudem, věděl, že je na stopě něčemu důležitému. Nedávno se mu podařil další průlom: vyrobil elektrostimulační zařízení, které umožní ochrnutým osobám pohybovat končetinami takříkajíc „stisknutím knoflíku“.

Biologové, kteří se zabývají mapováním divoce žijících druhů zvířat, nepřinášejí vždy jen špatné zprávy u úbytku různých druhů. Ve zbytcích pralesů na Madagaskaru nedávno objevili dva exempláře trpasličího lemurka makiho Sibreeho (Cheirogaleus sibreei). Tento druh lemura byl považován již 100 let za vyhynulý.

Nejdražší kráva na světě má jméno Missy. Na aukci v kanadském Torontu ji nedávno koupila trojice dražitelů za neuvěřitelných 1,2 milionu dolarů. A proč ta „přemrštěná“ cena? Missy má podle svých kupců ideální genetický „koktejl“, který ji vyzbrojuje těmi nejlepšími znaky, ať už se jedná o fyzickou stavbu či obsah proteinů v mléce.

Řadu předčasných porodů, jejichž počet stále stoupá, mají na svědomí bakteriální infekce v děloze. Vědci měli dlouho za to, že jejich původ je třeba hledat v mikroorganismech žijících v genitální oblasti. Američtí vědci však nedávno přišli se zjištěním, že na infekcích se mohou podílet i bakterie, které žijí v ústech matky.

Vědci pracující v projektu „Sčítání mořského života“ objevili nedávno na mořském dně v Pacifiku, nedaleko jihoamerického pobřeží, obrovskou vrstvu mikroorganismů (zejména bakterií) o velikosti dnešního Řecka. Droboučcí tvorové nebyli nalezeni jen na mořském dně, ale i ve vrtech, jdoucích do hloubky okolo 1000 m pod něj. Vědci proto odhadují, že skutečný počet všech rodů bakterií bude asi 100x vyšší, než kolik jich známe dnes.

Ačkoliv má řada druhů kytovců ve světových mořích a řekách spíše namále, populace delfínů skákavých v Mexickém zálivu u pobřeží amerických států Alabama a Mississippi v posledních letech jen kvetou. Na vině je podle nich ničivý hurikán Katrina z roku 2005. Ten jednak zničil velkou část rybářských lodí, jednak připravil řadu samic o mláďata. Ty pak prakticky najednou znovu zabřezly a připravili tak dnešní populační boom.

Tým vývojářů z laboratoří IBM pokořil v nevypsaném závodu ve zmenšování další rekord. Podařilo se jim vytvořit nejmenší mapu Země na světě. Mapa byla tak malá, že na jedno jediné zrníčko soli by se jich vešlo celých 1000! Využili k tomu unikátní křemíkový hrot, který je 100 000x ostřejší, než dokonale naostřená tužka.

Čeho se nejvíc bojí sloni? Nejsou to ani lvi, nejsou to hyeny, není dokonce ani člověk. Největší strach slonům nahánějí včely. Dokáží jim totiž způsobit velmi bolestivé štípance okolo očí a dokonce i uvnitř chobotu. Vědci z britského Oxfordu nedávno zjistili, že na včelí nebezpečí se sloni dokonce upozorňují zvláštním typem troubení.

Lékařská věda se začíná na akupunkturu dívat s mnohem větším pochopením než dříve. Korejští vědci nedávno záměrně poškodili páteř poměrně velké skupině laboratorních krys. Jedné části napomáhali při hojení akupunkturou, druhou nechali zcela bez pomoci. Krysy stimulované jehličkami prospívaly podstatně lépe než krysy z druhé skupiny.

Přístroje pro noční vidění, tzv. noktovizory, jsou poměrně těžké a také energeticky náročné. Vědci z University of Florida však nedávno vyvinuli materiál, který dokáže převést infračervené záření do viditelného světa. Celý přístroj, který funguje na principu vypůjčeném z technologie plochých televizních obrazovek, by nemusel vážit ani 100 gramů.

I když se možná zdá, že naše planeta je již dobře prozkoumaná, stále ještě dokáže pořádně překvapit. Týmu japonských a australských vědců se nedávno podařilo v blízkosti Antarktidy objevit dříve neznámý mořský proud 40x větší, než je řeka Amazonka. Proud se nachází v hlubině okolo 2 km. Vědci jej považují za nejrychlejší hlubinný studený proud, který byl doposud objeven.

O tom, že smích léčí, každý z nás již asi někdy slyšel. Dnešní vědec se však s takovým povšechným konstatováním nespokojí a vypraví se hledat příčina na úroveň molekul. Američtí vědci nedávno přirovnali smích ke stimulaci organismu prostřednictvím kaskády hormonů, známé jako eustres, jímž se organismus připravuje na krátkodobou zátěž.

Krabi poustevníčci jsou závislí na tom, že si své tělo chrání opuštěnými schránkami plžů. Vhodných schránek není nikdy nazbyt a poustevníčci proto vlastně stále žijí uprostřed velmi komplikované vztahové sítě, jakési nikdy nekončící „burzy“ nových domovů. Jakmile se objeví nová prázdná schránka, krabi se okolo ní shromáždí a přemístí se do ní ten, komu nejlépe padne. Jeho opuštěnou schránku zase okamžitě obsadí další krab.

O tom, že jsou sladkosti skutečnými vylepšovači nálady, není jistě třeba nikoho dlouze přesvědčovat. Když má žena nebo i muž depresi, často sáhne jako Bridget Jonesová po zmrzlině nebo čokoládě. Američtí vědci se pokusili nedávno příjem sladkostí u lidí přesně monitorovat. Došli k závěru, že souvislost mezi depresí a příjmem čokolády je tak zřetelná, že by mohla být využívána i jako diagnostické kritérium při určování povahy duševních poruch.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jediná změna na pohlavním chromozomu rozhoduje o plodnosti samců

Jediná změna na pohlavním...

Proč nemohou mít některé páry potomky? Je vina na straně otců či matek? Tyto otázky...
Pomůže chytrá digitální váha BeeSpy zachránit včely?

Pomůže chytrá digitální váha...

Čeští včelaři možná budou mít v boji s úhynem včel pomocníka. Systém pro...
Evropský patent rozezná, kdo způsobil zemětřesení

Evropský patent rozezná, kdo...

Společnosti Seismik s.r.o. a Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd...
32M implantuje mikročipy svým zaměstnancům

32M implantuje mikročipy svým...

První americkou společností, která bude svým zaměstnancům implantovat čipy,...
I hlavy učené se mohou mýlit… aneb, co také kolem vědy zaznělo

I hlavy učené se mohou mýlit…...

Cílem vědy je dobrat se pravdy, avšak ani sebelepší akademik se...
První přímý nákladní vlak vyrazil z Prahy do Číny

První přímý nákladní vlak vyrazil...

Zdá se to bláznovství. Ale je tomu skutečně tak. Minulý týden, přesněji 19....
Stíhací letadla budoucnosti pro námořnictvo. Jaká budou?

Stíhací letadla budoucnosti pro...

F/A-18 Hornet a EA-18G Growler slouží v americkém námořnictvu (US...
Čeští vědci odhalují tajemství dlouhověkosti rostlin

Čeští vědci odhalují tajemství...

Rostliny některých druhů žijí i tisíce let. Jak je možné, že u nich nedochází...
Vyprodukovalo se již 8,3 miliardy tun plastů

Vyprodukovalo se již 8,3 miliardy...

Lidstvo dokázalo vyprodukovat již 8,3 miliardy tun plastů. Jen pro...
Roztavené palivo ve Fukušimě?

Roztavené palivo ve Fukušimě?

Robot, kterému přezdívají malý měsíčník (severoamerický okoun) byl nasazen ve...

Epochaplus.cz - Nenechte si ujít další zajímavé články

Existuje vůně smrti?

Existuje vůně smrti?

Zdravotní sestra prochází po oddělení, když ucítí...
Rok 1968: Přepíše Kreml dějiny?

Rok 1968: Přepíše Kreml dějiny?

Nad tím, že přepadení Československa v roce 1968,...
Jak se připravit na konec civilizace? My to víme!

Jak se připravit na konec...

Když jdou nakupovat, mají jiné seznamy než vy....
Svatá Hora v České republice: Dochází zde k zázrakům?

Svatá Hora v České republice:...

Santiago de Compostela, Fátima nebo Lurdy....
Ztracená hrobka: Kde odpočívá Anchesenamon?

Ztracená hrobka: Kde odpočívá...

Egyptologové dlouho nevěděli jistě, že nějaký...
Sonda SOHO: Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Sonda SOHO: Více než dvacet let...

Původně měla tato mise trvat jen dva roky. Ale...
VIDEO: Úchvatný zpěv neslyšící dívky hitem internetu

VIDEO: Úchvatný zpěv neslyšící...

Americká talentová soutěž America´s Got Talent už na...
3x vlakové tragédie: Může za ně al-Kaidá i neofašisté a obruč

3x vlakové tragédie: Může za ně...

Centrální železniční nádraží Atocha Station, 11....
Záhada z Versailles: Cestovaly anglické dámy v čase?

Záhada z Versailles: Cestovaly...

Slavný královský palác nedaleko Paříže je známý...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.